þÿZLATÁ SLÍPKA V jedné zemi blízko `panl vyael dda kokrapanl tak daleko do polí, co mu nohy dovolí. Kdy~ si pak chtl mezi keYi odpo inout, ne~ se zaeYí, vyletla natotata z kYoví ba~antice zlatá. Lovecká krev ozvala se, vrhl se jí po ocase, obratný psí dde ek u~ ji dr~í za kr ek. Puse m, ddo, aetYi plíce,  prosí zlatá ba~antice, ne~ noc pYejde do svítání, vyplním ti ka~dé pYání.  Ta nabídka nemá vady, chtl bych býti zase mladý,  pouatí koYist, ae si b~í, vyplivuje zlaté peYí. Doma ale jeho ~ena vr í na nj rozhoY ena, ~e tam jeat musí jít pro ni mládí zaYídit. Kokrapanl místo spaní znovu ba~antici shání. Vaechno bude, jak jsi chtl,  Yekla, kdy~ ji uvidl. Vlídn se vaak nechová mladá paní Kokrová: Chtla bych být jeat dnes ze vaech nejsilnjaí pes!  Sotva se tak vskutku stalo, u~ je jí to zase málo, ~ene mu~e do polí: Chci mít kYídla sokolí!  Chudák Kokr pYed pol pátou opt volá slípku zlatou: Moje ~ena se zas sou~í, neboe po létání tou~í.  Kdo chce pYília, mívá málo, vae, co bylo, se vám zdálo. Vrae se domo, pejsku milý, ~ijte zas tak, jak jste ~ili.  Pak u~ zlatá ba~antice neYekla o slovko více, vylétla a docela v ranním slunci zmizela. Tak se zase blízko `panl belhá dda kokrapanl, na mládí vzpomínat bude se svou babkou v boud chudé. ©www.ctenizdarma.cz