þÿ}ivot je krásnej (Ilka Pacovská) "Hele, vole, boura ka. Poj se tam podívat." "Nech to plavat, ujede nám vlak." "TYeba tam potYebujou píchnout." "Ty snad nemáa vo i! Nevidía, co je tam lidí? A pak, já dsn nerad dlám  umila. Tak u~ poj." "Dy~ já bych celej vandr nestál za nic, já se tam musím mrknout." "Ach bó~e, to jsem nikdy netuail, ~e sea takovej samaritán." Vendy si znechucen nadhodil usárnu a vydal se za Prckem, který u~ zmizel mezi davem. "Pardón," zahu el, kdy~ zjistil, ~e pod jeho pohorou zostala  ísi noha. "Kam se cpea, vandráku? A nemávej mi tu tím apinavým eausem nebo si t podám." "Trhni si nohou, ddku." "Ach, chlapci, chlapci, v~dye vy nemáte ~ádný vychování." Kone n rozhrnul první Yadu  umilo. Kapota auta objímala sloup veYejného osvtlení. Ten zYejm nevydr~el náraz a nalehl na stYechu akodovky. Rozcuchaný mladík v bílé koaili a obleku se sna~il vytrhnou zkYí~ené dveYe. Vendy se ohlédl a teprve te uvidl Prcka. Dr~el za ruku nádhern opálenou dívku. "Sle no, vy asi víte, kde je tu nejbli~aí telefonní budka, ~e jo?" "To vím?" "Tak tady máte korunu a b~te zavolat záchranku." "TYeba u~ nkdo volal." "Lepaí dvakrát, ne~ vobec?" Mezitím u~ Vendy shodil usárnu na zem vedle Prckova telete. Jedním pohybem vytrhl z popruho sekeru. Polo~il mladíkovi ruku na rameno. "Hele, zkusíme to takhle. Ty budea dole pá it a já se do toho opYu." "Jo." "PYipravenej?" "Mhm." "Tak, kamaráde, jedem. Hej?" "Nejde to." "Eat jednou. Zaber. Hej?" DveYe praskly a Vendy se slo~il k nohám diváko. Ochotné ruce mu pomohly vstát, ale pak se zase honem anonymn stáhly zpt. Do auta nebyl pkný pohled. }ena za volantem sedla nepYirozen zkroucená a chlapec na vedlejaím sedadle ml obli ej plný krve. "Poj sem, Prcku. Podr~ jí hlavu, tak." "Opatrn?" Zvolna jí vyndávali z auta. Mli s ní co dlat vaichni tYi. Polo~ili ji na trávu. Nad nimi se zastavila ~ena s plnou nákupní taakou. Beze slova ji pustila na zem. Dva rohlíky vypadly do prachu. Zkuaeným pohybem zdravotnice prohlédla ústa a nahmátla tep. Kluci pYebhli zase k autu. "Je pkn poYezanej." "Sakra, má tam zaaprajcnutou nohu. Nato ho trochu." "Dobrý?" "Eat kousek. Tak. Doprdelepráce Dlejte!!" Z uvolnné nohy vytryskl proud jasné krve. Polo~ili ho hned vedle auta. Zezadu u~ se pYibli~oval zvuk houka ky. ""Prcku, aátek. Eat njaký akrtidlo, honem." Vendy mu vytrhl z opasku l~íci, aby zatáhl tepnu. Ale to u~ se nad nimi objevily bílé pláat a na dla~bu dosedla nosítka. Prcek vyu~il zmatku a táhl Vendyho pry . "Seber usárnu a jdem. Za chvíli jsou tu policajti a jak to tak znám, nechytili bysme ani ty dva dalaí vlaky." "Budou chtít svdky." "Boha jeho, ty snad nemáa o i! To nevidía, kolik jich tu kolem dokola je?" "Asi máa pravdu. Jdem." A bez dalaích Ye í nasadili pochodové tempo. "Po kej, kam jdea? Nádra~í je pYece támhle." "A to myslía, ~e t takhle zYízenýho pustj do vlaku? To t dYív zavYou pro bestiální vra~du. NejdYív se támhle v kaan opláchnem!" Teprve te si Vendy uvdomil, jak vypadá. I po umytí mu zostala krev za nehty, o aatech nemluv. "Fuj, jsem jako Yezník. To vaechno kvoli tvýmu zvdavýmu nosu, Prcku." "Jeat Yekni, ~e nemáa krásnej pocit." "Copak pocit. Ale mrkni na mý krásný zánovní d~íny." "Tak je vyperea, no. Flek sem, flek tam?" "Jo a zase se mi srazej tak, ~e je nezapnu." "Hele, Vendy, na to je jednoduchej recept. Vlezea do rybníka, vyperea se, vylezea a necháa se uschnout. Ostatn, m to taky asi nemine?" "Paká~ zatracená, jdete z tý kaany dolo! Chuligáni nevycválaný. Dye je to památka." "To koukám. Dokonce chránná." "Tfuj. PYed ni ím nemáte úctu." "Ale máme. Jen~e vy to zrovna nejste." Zatímco starý pán lapal po dechu, Vendy i Prcek popadli zavazadla a rozchechtali se na celé kolo. "Holoto drzá, zmizte, ae u~ jste pry ?" sípal za nimi pobouYený ochránce památek. "Nic si z toho nedlejte, ddo. }ivot je pYece krásnej," zavolal na nj Prcek, jeat ne~ zahnuli k nádra~í. "?~e jo, vole?" Dodal a vesele ~uchnul do Vendyho. ______________________ Trapsavec 1983 2.místo v povídkách pokro ilých