þÿ26) Ráno moud
Yej
aí ve

era?

	 Který si mám vzít boty? 
 A co máme k sva

in
? 
 Mámo, mn
 se utrhnul knoflí

ek u ko
aile. 
 Tydle boty m
 tla

ej. 
 Já jsem si je
at
 nevypila 

aj. 
 Mámo, dojdi mi pro kapesník, já u
~ mám boty. 
	Tak tohle v
aechno vypukne ráno v okam
~iku, kdy nasnídané, oble

ené i jinak zdánliv
 zcela p
Yipravené d
ti vyzvu k odchodu z domova. Obhlí
~ím v
aechny ratolesti a moje hlava je barevný kaleidoskop, kde se místo sklí

ek melou lístky na ob
dy, ba

kory, n
o
~ky, o
Yezané tu
~ky, kapesník, mí

ek, 
avihadla na t
locvik, sva

iny a dal
aí nezbytnosti na ten který den. Do

esávám Jirku, zastrkuji Martinovi líme

ek, Hance lepím náplast na patu (má zku
aenost mi 
Yíká, 
~e je to rychlej
aí ne
~ hledat nové boty) a Zuzce opra
auji sukni, ve které je
at
 p
Yed minutou le
~ela na koberci u stavebnice lega.
	V
~dycky jsem si myslela, 
~e p
Yi dobré organizaci 

asu se dá zvládnout v
aechno. Jen
~e? Kolik hodin mají d
ti spát? Kolik hodin mají být venku? Jak dlouho se mají u

it? A hrát si? A pomáhat? A po
Yady v televizi? Pro

ítám rady psycholog
o, u

itel
o i jiných chytrých lidí, ale po
Yád z toho moudrá nejsem. Do pouhých 24 hodin se mé p
Yedstavy o vzorné rodin
 a domácnosti prost
 nevejdou. 
	První hodinu po návratu z práce spolkne nákup a snaha p
Yim
t d
ti, aby se mezi vypráv
ním zá
~itk
o umyly, p
Yevlékly a uklidily svle

ené v
ci. Nejmén
 hodinu zaberou úkoly. Dal
aí 

as je ur

en na va
Yení, úklid, ve

e
Yi, dohled nad hygienou potomk
o, a pokud mi zbývá jen trochu sil, i na 

tení p
Yed spaním. N
kdo doká
~e pracovat do noci. Z hloubi du
ae to obdivuji, ale moje pot
Yeba sedmi hodin spánku je siln
j
aí ne
~ já. Ráno se probouzím plná p
Yedsevzetí, co v
aechno stihnu, kolik v
cí odpoledne a ve

er ud
lám. A kdy
~ se v sobotu rozhoduji mezi 
~ehlením a procházkou v lesoparku  no co mám vypráv
t   asi ten plný ko
a nevy
~ehleného prádla ani nenarvu pod lavici.
	 A mámo, kdy mi najde
a ten obrázek Santa Marii? 
 Bude
a, mámo, zase malovat kamínky? 
 Sundá
a nám skládací obrázek? 
 Po

kej, mámo, b

~ pry

, já te
 zametu kuchy
H. 
	Neumím si ani p
Yedstavit 
~ivot bez rozpustilých zv
davých o

í, v


n
 rozházených svet
Yík
o, pastelek a kostek. A tak vlastn
 i kdy
~ se roz

iluju, kdesi uvnit
Y se usmívám. A d
ti to v
dí a u
ai mají zane
aené kouzelnou vatou, která nepropou
atí 
Ye

i o úklidu, povinnostech a nep
Yíjemnostech. I ony brání sv
oj kousek 

asu na hraní a nejvíc je hra baví ve chvíli, kdy je 

lov
k pot
Yebuje n
kde úpln
 jinde.
	Dnes ráno mi Zuzka p
Yi odchodu 
Yekla:  Mámo, já jsem si v
obec nesta

ila pohrát a u
~ musím do 
akoly. Co kdybys nás n
kdy vzbudila v noci, abychom m
li ráno 

as si i hrát?  
Jak jsem jí m
la odpov
d
t, kdy
~ i já do poslední minutky bo
Yím nos do pol
atá
Ye, nestihnu se pak nasnídat (stejn
 mi tak brzo ráno nechutná) a b
hám od ledni

ky do pokoj
o podle toho, na co si je
at
 v poslední chvíli vzpomenu. 
	A pak uhodí p
ol sedmá a v
aechno za

íná jako v
~dycky:
 Mn
 se p
Yetrhla tkani

ka u boty. 
 Mámo, pro

 mi nejde zapnout ani rozepnout zip? 
 Naplní
a mi je
at
 pero? 
 Já bych cht
la uplést culíky. 
 Jé, mámo, ty ses zapomn
la p
Yezout! 
	A kdy
~ si oddychnu, jak jsme to dnes zvládli brzo, zjistím p
Yed dru
~inou, 
~e Jirka má sice teplou bundu, ale pono
~ky si nevzal. 
	A pak 
~e je ráno moud
Yej
aí ve

era!




© I.Pacovská, www.ctenizdarma.cz