þÿOSTRU}INOVÁ RAFENKA V lesním království ~ily byly tYi staré psí babky s firmou SUDBY, KLETBY, V`TECKÉ PORADY. Byla to známá a hojn navatvovaná firma. Bylo to takové poklidné ~ivobytí a~ do chvíle, kdy se za potokem usadila psí dáma neur itého vku se zcela vyhranným zámrem dostat se na výsluní slávy se svou novou firmou JASNOVIDKA. Tím za al mezi nimi tvrdý konkuren ní boj, jak si uká~eme na jednom pYípadu, který vstoupil do pohádkových djin. }ili, vyli, kralovali král a královna, a po  ase se jim narodilo tou~ebn o ekávané roztomilé atHátko, rodu  istokrevn ~enského. Pohle, maminko, jaké má nádherné o i,  rozplýval se král, sotva mrn prokouklo do ~ivota, a jak roztomile zakopává o vaechny své tlapky.  Máa pravdu, tatínku králi, je neodolatelná. Ale musíme myslet také na naae spole enské povinnosti. Je tYeba dát naaí dcerce jméno a pozvat na oslavu vaechny dole~ité osoby z naaeho okolí. U~ jsem vypracovala seznam. Jenom nevím, zda pozvat sudi ky nebo jasnovidku.  A nealo by je pozvat vaechny?  To rozhodn ne. Naposledy jsem je vidla pYi atvanici na liaku. Co myslía, jak to dopadlo? Pustily se do sebe jako divoké ko ky, vaichni nenápadn sledovali, jak to dopadne a liaka se za stromem tak chechtala, ~e z toho dostala kýlu.  Takový skandál si opravdu nemo~eme dovolit. Navrhuji tedy pozvat sudi ky. S tmi je legrace. O jasnovidce jsem na rozcestí zaslechl, ~e má v ko~ichu za ka~dým chlupem jednu blechu a vía dobYe, jak nesnáaím, kdy~ se nám na hostin hosté drbou.  Myslím, moj prozíravý králi, ~es rozhodl moudYe,  odsouhlasila volbu paní králová a ala na vaechny patníky vyvsit aromatizované pozvánky na zámecké kYtiny. To bylo slávy, to bylo ohlodaných kostí! Malou princezni ku pojmenovali Rafenka a vaichni hosté si ji zdvoYile a jemn o uchávali a olizovali. Na závr obYadu pYistoupily k Rafence tYi sudi ky od firmy SUDBY, KLETBY, V`TECKÉ PORADY. První princezni ce dýchla na o ka: Budea bystrá,  ilá, nic dole~itého ti neute e, ka~dého hned okouzlía svou krásou, pYítulností a vlídnou povahou. Dávám ti tímto do vínku ty nejkrásnjaí psí o i.  Nyní pYistoupila druhá sudi ka, dýchla neposedné atncí hol i ce na  umá ek a pravila: Já ti sudbou ur uji, ~e tvoj nos bude vnímat i ty nejjemnjaí pachy, nikdy ~ádnou stopu neztratía a nikdy t nezklame ani tvoj instinkt ani odvaha.  Tu se vaak do chumlu hosto zuYiv prodralo vr ící chlupaté zvíYe s pnou u huby. Nikdo se mu neodvá~il zastoupit cestu. Á, to jsou k nám hosti,  sna~ila se zachránit situaci paní královna, která hned poznala nepozvanou jasnovidku, pkn vás vítám, babi ko.  Vítáa, vítáa, ale na pozvání jsi zapomnla. Toho budea litovat a s tebou vaichni z tohoto neuctivého království. A~ budou Rafence  tyYi roky, akrábne se o trn ostru~iny a zemYe. A vy vaichni s ní! Tak se staH!  Jasnovidka se s mrazivým smíchem vzdalovala a její blechy vesele pYeskakovaly na pYítomné hosty. To je pYíaerné. Co si te po neme?  lamentovala královna. Vtom pYistoupila tYetí sudi ka: Neboj se, královno, tak zlé to nebude. Sice sudbu nemohu zruait, ale dávám tvému dítti do vínku, aby místo smrti jen spalo po dobu patnácti let a bylo mu dopYáno to nejhez í psí atstí, co existuje.  Maminku královnu to vaak pYília neuklidnilo. Také ostatní hosté se za ínali rozcházet, pokud se práv nedrbali. Tatínek král se s ka~dým sluan rozlou il a sna~il se usmívat navzdory situaci a nepYíjemnému pocitu, ~e ho nezvaní podnájemníci za ínají kousat na bYiae a krku. To to dopadlo,  povzdechla jeho paní, kdy~ zostali sami. Neboj se, má drahá, nechám vyhrabat a zni it vaechny ostru~iny v airokém dalekém okolí. Naae Rafenka ani nebude mít mo~nost se o nco akrábnout. Co Yíkáa?  Udlej, jak myslía, snad to bude k n emu dobré.  Od toho dne se v tomto kraji pYestaly vyskytovat ostru~iny. Rafenka ~ila pod stálým láskyplným dohledem, co~ jejího nespoutaného ducha nemálo obt~ovalo. Hlídat takové temperamentní a svéhlavé stvoYení nebylo jednoduché. Rafenka na své hlída e vymýalela stále nové a nové finty, aby se zbavila dohledu a mohla si sama vyrazit do lesa. V den svých  tvrtých narozenin se vyplí~ila ze zámku, namazala za sebou schody medem a vyrazila pry . Strá~ci byli uleptaní a obalení vaím mo~ným, tak~e ji nedohonili. Rafenka utíkala dál ne~ obvykle, a~ dorazila k podivné zanedbané hájovn. Tam za plotem objevila nádhern divokou d~ungli kYovin, na kterých se houpaly báje n osv~ující neznámé plody. Natáhla po nich tlami ku a pYi tom se akrábla o ostrý trn. Dlouze zívla a sesunula se pod keY. Ten za al neuvYiteln rychle bujet a obkrou~il svými hou~evnatými alahouny celé lesní království. Usnuly rostliny, usnula zvíYátka. Pan král práv chHapl po bleae a zostal tak s otevYenou tlamou. Paní královna zase ladn zdvihla no~ku a zostala stát na tYech. Vaechno neodvolateln usnulo a u~ se nepohnulo. Jen ostru~iní rostlo a rostlo, a~ vaechno zarostlo. `el rok za rokem. Kdy~ se nachýlil poslední patnáctý, objevil se v kraji avarný hafan. Psí drbny tvrdily, ~e to byl prasynovec jedné ze sudi ek, ale kdo ví, zda jim lze vaechno vYit. Rozhodn si vaak vdl rady. Nedbal akrábanco, zacuchané srsti a prodíral se dál a~ do samého stYedu kYovin. Tam nalezl Rafenku a n~n jí olízl  umá ek. Tím ukon il zlé kouzlo a celé království procitlo po letech k plnému ~ivotu. Pan král dozakousl blechu, paní králová té~ dokon ila plánovaný úkon a milá princezni ka se vrátila domo v doprovodu krásného psího nápadníka. Co si jeat více pYát? Co~e? }e se vám chce spát? Tak tedy dobrou noc a naYite si budíka na patnáctý rok, ae nezaspíte své atstí.