þÿO KRÁSE A ZLOSTI Jednou, u~ je to dost dávno, m moji majitelé vzali na psí výstavu. Musím se pochlubit, byl jsem tYetí. Kdepak, nevytahuji se, je to pravda pravdoucí. Jen jsem vám zaml el fakt, ~e ten  tvrtý v naaí psí výstavní tYíd onemocnl a nedostavil se. No nic. Hlavn se chci zmínit o pYekrásné malé psí dám. Bez problému zvítzila ve vaech tYídách, ve kterých sout~ila. Jestli ji to potailo? Mám pocit, ~e ani ne. Ona u~ na to byla zvyklá. Nebyl jsem sám, komu se líbila. Také jeden tatík z královské krve, jemu~ po narození mali ké psí princezny odeala ~ena do psího ráje, odkud není návratu, se zálibn za vítznou krasavicí ohlí~el. A nejen ohlí~el. Dali se dohromady. Vypadalo to na pkné rodinné vztahy, ale jen do té doby, ne~ jejich princezni ka dorostla do vku, kdy se smí na výstavy. Neumíte si pYedstavit, jak královnu rozzuYilo, kdy~ nad ní jednou v otevYené tYíd (to je sout~, kam mohou vaichni nejlepaí psi) princezni ka zvítzila. To je naprosto vylou ené, to nepYipadá v úvahu, aby byla krásnjaí ne~ já. Ur it podplatila porotu, jinak si to neumím vysvtlit. Ale tomu udlám rázný konec. Zavolejte mi mého vrného hlída e!  Co si pYejea, má paní?  Tady si vezmea bateriový holicí strojek, odvedea naai Gafurku do lesa, oholía jí vaechnu srst a necháa ji napospas divoké zvYi!  Ale paní, to pYece nemo~ete myslet vá~n. Neznám nikoho tak n~ného a bezbranného, jako je naae Gafurka. To opravdu nemohu udlat, nezlobte se...  Královna se rozzuYila, a a koliv byla tYikrát menaí ne~ hlída , vypadala daleko nebezpe nji. Tak ty nemo~ea?! Ur it chcea, abych na míst roztYískala své nejvzácnjaí zrcadlo, abych t aoupla do sklepa mezi ty nejhladovjaí potkany nebo prodala k pokusným ú elom nejbli~aímu výzkumnému ústavu,  stupHovala své výhru~ky malá královská dra ice. Velký pes se pYikr il a u~ se nezmohl na slovko odporu. Vzal neaeastnou Gafurku do lesa, doprovodil ji po cest kousek za hranici království. Tam místo ní ostYihal ove ku, té srst stejn brzo doroste, a královna se uklidní. Zatím Gafurka smutn ala a ala, a~ ji malé no~ky bolely nejvtaí psí bolestí. Teprve se závanem studeného no ního vzduchu z údolí objevila u cesty psí boudu, velikánskou jako gará~. Neváhala vstoupit. Nikdo nikde. Co te? Rozhlédla se a hupsla do prvního pelíaku hned vedle dveYí, kde tvrd usnula. V noci se vrátili obyvatelé boudy. Bylo to sedm bernardýno. Gafurka se probudila. Te je po mn, pomyslela si a pátrala, kudy utéct. Neboj se, malá. Kdepak ses tu vzala?  Co bych zdlouhav vykládal, za chvilku byla Gafurka s bernardýny jedna ruka. }ilo se jim v prostorné boud vesele. Jen~e bernardýn `eoura se jednoho dne zamyslel: Já bych té královn vítzství nedopYál. Pojte pYihlásit naai Gafurku do sout~e.  Kdes ten nápad vyhrabal, snad ne na smetiati,  zavr el na nj Bambula, copak nevía, ~e královna je schopna zabít?  Jsme snad nedomrlá oYezávátka? Ochráníme ji! Co vy na to, kluci?  Haf, baf, raf, vrr, vaf, haú,  odsouhlasili mu to kamarádi jednomysln, jdeme na to.  To vám byla podívaná na královskou dámu, kdy~ ji citlivý nos upozornil na pYítomnost Gafurky. Ko~e na  enichu se ji nakrabatila do zlostných vrásek, chlupy na hYbet se postavily do pozoru, tesáky se zaleskly v tlam. Porota vykulila o i a hned vyYadila královnu ze sout~e. Nic horaího se stát nemohlo. Rozbsnná královská krasavice narafi ila mezi odmny pro vítzku otrávené jablko. Gafurka si kousla, v o ích se ji proto ily panenky a plácla sebou na zem. Vidía, vidía, neuhlídali jsme ji,  vy ítav dloubl do `eoury bernardýn Bambula a pak zamá kl slzu. Odneseme ji k nám domo, tady by ani v hrob nemla klid,  usoudili mezi zoufalým vytím neaeastní bernardýni. `eoura vzal bezvládné n~né tlí ko opatrn do tlamy a vyrazili pochodovým krokem k domovu. Haf, haú, haf, haú,  aestihlasn zpívali nejsmutnjaí píseH, jakou znali. Vtom doali na lávku, která se pod jejich váhou nebezpe n rozhoupala. Zruate krok,  po vojensku zavelel `eoufa a pYitom mu Gafurka vypadla z huby pYímo do vody. A jak ji vaichni chtli chytit, spadli tam za ní. Co to tam vyvádíte?  ozval se z druhého bYehu pYekvapený psí hlas. Mladý princ, který se také vracel domo z výstavy, se pohotov vrhl do potoka a vylovil zmá enou Gafurku. Jak z ní vyklepával vodu, vypadl jí z tlami ky i otrávený kus jablka. NejdYív zvedla hlavu, pak se postavila a vytYepala z ko~ichu zbytek vody. To bylo slávy! PYi spole ném suaení se do sebe mladý pár zamiloval a ne~ uschli, naplánovali i svatbu. Zlá královna se po pYe tení svatebního oznámení zalkla vztekem a taeka král poslal telegram, ~e pYijede. Byla svatba pYeveliká, a jestli jim bernardýni nevy~rali spi~írnu, hodují dodnes.