MRNĚ A ZRAK aneb Co dítěti ukázat, než vyrazíte na tříletou prohlídku „No, Vítku, copak ti to ukazuji za obrázek, pověz mi, co vidíš.“ Dítě zarytě mlčí. „A co tohle,“ ukáže lékařka na jiný symbol na optické tabuli, „copak to asi je?“ Nic. Ve skutečnosti to ale neznamená, že dítě nevidí nebo odmítá spolupracovat. Zádrhel může být někde úplně jinde. Třeba v tom, že nepoznává, co je na obrázku znázorněno. Dítě s velkou fantazií může čtverec označit jako televizi. Kolečko nebo kroužek by možná poznal ten, kdo častěji trénuje malování. Už bych si ale nebyla jistá u černého srdíčka nebo domečku, snad ještě ta houba... Vymámit ovšem z neinformovaného dítěte slovo židlička na tvar ze tří přímek mi připadá zhola nemožné. Dnes by spíš tříletí špunti poznali auto, psa nebo mobil. Při zkoušce sluchu pro změnu Vítek nepochopil, že má opakovat, a na zašeptání „auto“ odpovídal celou větou. „Naše autíčko spinká v garáži.“ Paní doktorka mu to naštěstí uznala. Pokrok jde ale kupředu a možná se už brzo bude dětský zrak měřit modernějšími metodami. Dnes už existuje například Vision Screener. To je přístroj, který upoutá dětskou pozornost a sám změří, jak dítě vidí. Dokáže odhalit oční nedostatky i u batolat – tedy rozhodně mnohem dřív, než se dítě umí samo domluvit se svými rodiči. Dalším screeningovým přístrojem na vyšetření zraku dětí je přístroj Plusoptix. (Screeningovým vyšetřením je myšleno plošné vyšetřování za účelem vyhledávání chorob v jejich časných stádiích, kdy pacient ještě nemá potíže a příznaky.) Vyšetření vyžaduje minimální spolupráci malého pacienta a je možné měřit oči dětí již od 6 měsíců. Vyšetření probíhá ze vzdálenosti 1 metru ani ne jednu minutu a nevyžaduje aplikaci žádných kapek, takže je naprosto bezbolestné a je velmi dobře snášeno. Možná existují ještě i další podobně přístroje, o kterých nevím, snad mi odborníci neznalost prominou... Faktem ale je, že díky takovému vyšetření naši známí přišli na to, že jejich čtyřletý syn není málo komunikativní, když neodpovídá na mávání babiček a přátel, že problém je v šesti dioptriích, které potřebuje zkorigovat. Na větší vzdálenost totiž nedokázal rozeznat známé obličeje. Koho by hned napadlo, že může u malého dítěte jít o zrakovou vadu, když nablízko vidí dobře. Takže než se vypravíte na tříletou prohlídku, pro jistotu trénujte poznávání symbolů a párkrát si zahrajte s malým neposedou či princeznou na „tichou poštu“. Pak si člověk u lékaře nepřipadá tak trapně a nemusí bezmocně přihlížet tomu, jak jeho zcela normální dítě v ordinaci působí jako totálně slepý a hluchý jedinec. I. Pacovská - 2010 - www.ctenizdarma.cz