þÿDRA
Í STOPA


Saucy Tramp




     Silvano mi p
Yinesl kus chleba a d
~bán s vodou. Polo
~il ho hned za dve
Ymi, a kdy
~ jsem se zvedl ze svého kouta, abych ho pozdravil a pod
koval, rychle vycouval zp
t vstupním otvorem, pok
Yi
~oval se a p
Yirazil t

~ké dubové dve
Ye, a
~ to zadun
lo. 
 Otec Fabián práv
 zem
Yel. Za t
Yi dny bude mít poh
Yeb. Jestli se umí
a modlit alespo
H v duchu, tak to ud
lej.  
Silvan
ov hlas zn
l p
Yes dve
Ye tlumen
, skoro a
~ záhrobn
. Samotné sd
lení m
 nep
Yekvapilo, vlastn
 se se mnou otec Fabián ve snu rozlou

il. Co m
 v
aak p
Yekvapilo byl Silvan
ov strach. P
Yece nemá d
ovod se m
 bát. Tolik let jsme 
~ili vedle sebe... V
~dy
e co si vzpomínám, v
~dycky jsem se bál spí
a já ne
~ kdokoliv jiný. Co se vlastn
 stalo? Skoro nic - jen jsem m
l ten záchvat. Copak jsou k
Ye

e n
co zlého? Mo
~ná se bojí, 
~e je to naka
~livé. A pro

 potom ty 
Ye

i o 
áblu? Pro

 v
zení? Ulomil jsem si kus chleba. Byl 

erstvý a vo
Havý. P
Yedev

írem jsem ho vlastnoru

n
 zad
lával. Musím 
Yíct, 
~e se mi tentokrát opravdu povedl. Najednou mi sousto za

alo ho
Yknout v krku. N
kde poblí
~ okna usedl drozd a za

al vyzp
vovat své prom
nlivé trylky po okolí. Hvízdá si a za chvilku odletí, kam se mu zachce. V
aude najde n
co do zobáku... Zatou
~il jsem být na jeho míst
. Vlastn
 mi Silvano ne
Yekl, co bude se mnou. Za dobu svého pobytu v klá
ate
Ye jsem se nikdy nesetkal s nikým, koho by obvinili, 
~e má n
co spole

ného s 
áblem. Nem
l jsem nejmen
aí tu
aení, co se s takovými lidmi d
lá.
     Drozd vytrvale trylkoval a moje my
alenky se rozbíhaly do v
aech stran. Najednou byl m
oj den nezvykle dlouhý. Nikdo u
~ se neobjevil, nic se ned
lo. Jen v malém okénku noc vyst
Yídala den. Ráno mi zase p
Yinesli chléb a 

erstvou vodu. Sna
~il jsem se nazna

it, 
~e bych je
at
 pot
Yeboval n
jakou nádobu jako záchod, ale nikdo mi nev
noval nejmen
aí pozornost. Za

al jsem se cítit mizern
. K 

emu je vlastn
 dobrý takový 
~ivot, jako ten m
oj. Pro

 jen m
 tenkrát zachra
Hovali? T
Yetího dne u
~ jsem nem
l chu
e ani na chleba. Otce Fabiána slavnostn
 poh
Ybí a já tu zatím d
Yepím ve tm
 a zápachu, na který u
~ si pomalu za

ínám zvykat. Fuj! Takhle se p
Yece 
~ít nedá. Ani ten drozd dneska nep
Yilet
l...
     Dny pomalu plynou. U
~ jsem je p
Yestal po

ítat. Tu a tam to nevydr
~ím a u
obnu si kousek chleba, ale v
t
aina ho tu pomalu plesniví. Jak dlouho asi trvá, ne
~ 

lov
k um
Ye hladem? U
~ se ani nesna
~ím navazovat kontakt s t
mi, kte
Yí mi nosí chleba a vodu. Den pomalu splývá s nocí, bd
ní se spánkem. 
     Kdy
~ pro m
 kone

n
 p
Yi
ali, pocítil jsem to jako ne
~ádoucí vyru
aení. Dva mlad
aí brat
Yi m
 museli po schodech skoro vynést. Ani o

i jsem nemohl otev
Yít, jak m
 do nich 
Yezalo sv
tlo. V jedné místnosti m
 svlékli, prohlí
~eli, dokonce i n
jakou jehlu na m
 vytáhli. Ale nic jsem necítil. Jakoby tam místo m
 stál n
kdo jiný a já se na to díval. Moje 
aaty spálili a pak mi p
Yes hlavu natáhli jednoduchý hrubý pléd a kolem pasu mi n
kdo uvázal provaz. Posadili m
 na lavici v kout
, ti
ae si 
apitali a zdálo se, 
~e na n
co nebo na n
koho 

ekají. Po n
jaké dob
 se otev
Yely dve
Ye a v nich se objevil Silvano. Uctiv
 podr
~el dve
Ye Antonymu, který m
l krásné 

isté na
~ehlené roucho a odznaky opata. V
aichni hned vstali a 
ali se mu poklonit. Rozmlouvali tak ti
ae, 
~e jsem nerozum
l jedinému slovu. Potom se skupina rozestoupila a otec Antony stanul p
Yede mnou. T
Yikrát se pok
Yi
~oval ne
~ promluvil.  Dare, je mi to líto, 
~e práv
 já musím u

init toto osudné rozhodnutí, ale ná
a pán tomu tak chce. Moud
Yí otcové t
 prohlédli a shledali na tob
 n
kolikero 
ábelských znamení. Ve jménu pána na
aeho v souladu s u

ením jeho bude
a o

i
at
n ohn
m. B
oh ti bu
 milostiv. Amen. 
     Musím p
Yiznat, 
~e jeho proslov m
 trochu probral. Vypadal tak vzne
aen
 a d
ostojn
, 
~e 
alo ur

it
 o n
co velmi d
ole
~itého. Hrozn
 rád bych mu byl 
Yekl, 
~e nejlépe by m
 o

istila po
Yádná koupel a 
~e u
~ je taky na 

ase, aby se tak stalo, ale n
co mi 
Yíkalo, 
~e svou 
Ye

í cht
l vyjád
Yit n
co trochu jiného.
      Není ti dop
Yáno 
Ye

i a tudí
~ ani úlevy ze zpov
di. P
Yesto ti chceme dop
Yát milost duchovní út
chy. Pokud chce
a, m
o
~e
a si vybrat bratra, který ti ud
lí poslední pomazání. 
    Je
at
 
~e jsem sed
l, jinak by se mi podlomily nohy. Teprve te
 jsem pochopil, o 

em je 
Ye

. Cht
jí m
 zabít - zabít ohn
m - cht
jí m
 upálit. Navzdory tomu, jak jsem si p
Yál zem
Yít, m
 to zasko

ilo. Sev
Yel jsem hrany lavice, abych nespadl a zoufale jsem vrt
l hlavou.  Nechce
a duchovní út
chu?  podivil se Silvano. Duchovní út
chu? Na co? A

koliv - kdy
~ u
~ nemám na nic jiného nárok, mo
~ná by pro m
 Benedikt pár laskavých slov na
ael. Rychle jsem p
Yikývl, rozhlédl se po místnosti a pokr

il rameny.  Rozumím,  pokýval hlavou otec Antony, zatímco si pohrával s páskem,  p
Yeje
a si bratra, který v této místnosti není p
Yítomen. 
Znovu jsem p
Yikývl. Za

al pomalu vyjmenovávat klá
aterní bratry a díval se mi do o

í. Pak najednou jeho seznam skon

il. Zavrt
l jsem hlavou. Benedikta nejmenoval. 
 Má
a na mysli n
koho jiného? 
P
Yíkývl jsem.
 Vyjmenoval jsem v
aechny. 
Zavrt
l jsem hlavou.
 Má
a snad na mysli otce Benedikta? 
N
kolikrát jsem p
Yikývl. Pokr

il rameny a jeho dobrotivá tvá
Y nasadila lítostivý výraz.
 Splnit toto tvé p
Yání není bohu
~el v mých silách. Bratr Benedikt nás opustil hned po smrti  na
aeho opata. Ani poh
Ybu se nezú

astnil. Je mi to moc líto, ale musí
a si vybrat n
koho jiného. 
N
koho jiného? V této chvíli m
 nenapadal nikdo, koho bych cht
l poslouchat. Zv
davé rozru
aené o

i p
Yítomných m
 pálily po celém t
le. Jejich lítost mi ho
Ykla a
~ v 
~aludku. Po
Yád je
at
 jsem nepochopil, pro

 m
 cht
jí zabít, ale u
~ te
 jsem je nem
l rád. Podíval jsem se na otce Antonia tak, 
~e bezd
ky ucouvl.
 Ode dne
aka za t
Yi dny bude
a o

i
at
n. A te
 ho odve
te,  kývl na dva nejsiln
j
aí kn
ze, jako bych znamenal n
jaké nebezpe

í - já kulhavý výrostek, polomrtvý hlady. Znovu jsem se ocitl v temné kobce, páchnoucí po zatuchlin
 a výkalech. Uv
domil jsem si, 
~e nechci um
Yít. P
Yece musí být na sv
t
 i n
co jiného ne
~ tenhle nudný pokrytecký klá
ater. V
aude jinde by mi bylo líp ne
~ tady. Znechucen svým osudem jsem se zakousl do p
Yipraveného chleba a sn
dl celou p
olku. Za

al m
 bolet 
~aludek a cht
lo se mi bre

et. Nakonec jsem ani nevím jak usnul. Pronásledovaly m
 divoké sny, plné kalné vody, potom v
aak znovu p
Yi
ala dívka s tou zvlá
atní tvá
Yí, o které u
~ se mi jednou zdálo. A

koli m
 nevid
la, krá

ela p
Yímo ke mn
, polo
~ila mi ruce na ramena a usmála se. Tohle u
~ byl p
Yíjemný sen, mnohem p
Yíjemn
j
aí ne
~ probuzení. Cítil jsem, jak se ve mn
 probouzí 
~ivot a zhltnul jsem zbytek dne
aního chleba a párkrát si ukousl i toho v

erej
aího, který u
~ za

al chytat plíse
H. Najednou ve mn
 za

alo sílit p
Yesv
d

ení, 
~e neum
Yu, 
~e je to v
aechno omyl, který se vysv
tlí. Tohle v
aechno p
Yece nem
o
~ou myslet vá
~n
. Ale co kdy
~ ano? Zoufalství a nad
je se ve mn
 st
Yídaly stejn
 jako spánek a bd
ní. Druhý den, kdy
~ mi ráno p
Yinesli chléb a vodu, do mé cely n
kdo vstoupil. M
l dlouhý tmavý plá
a
e, v ruce velký k
Yí
~, doutnající kadidlo a za

al kropit moji celu vodou. Ani kadidlo, ani sv
cená voda tuhle celu nevy

istí, dokonce ani její smrad nemohou p
Yehlu
ait, to má marné, myslel jsem si a zv
dav
 pozoroval pod tmavou kápí náv
at
vníkovu ost
Ye 
Yezavou zasmu
ailou tvá
Y, která se nade mnou sklonila. 
 Vsta
H,  zadun
l melodický zvu

ný hlas. Poslechl jsem, ale pomalu p
Yed ním ustupoval, kam a
~ to 
alo. 
 Te
 zav
Yete dve
Ye,  zazn
l znovu ten hlas a
~ nepat
Yi

nou silou. Masivní dubová dví
Yka zapadla. Hlasit
 za

al zpívat nábo
~ný chorál a stále se na m
 p
Yitom díval. Postupn
 naskládal na podlahu v
aechno, co m
l v rukou, a za

al se svlékat. Polo
~il p
Yede m
 plá
a
e, kazajku, kalhoty a nakonec i sandály s ko
~enými 
Yemínky.
 D
lej, p
Yevlékni se,  za
aeptal naléhav
 mezi dv
ma slokami chorálu. Váhav
 jsem ho poslechl. Postavu m
l stejn
 
atíhlou, jen o n
co málo vy
a
aí ne
~ já. Oble

ení mi padlo bez problém
o. Zjistil jsem, 
~e plá
a
e má velké ramenní vycpávky, a tudí
~ d
lá postavu 
air
aí a mohutn
j
aí, ne
~ ve skute

nosti je. On si p
Yes hlavu natáhl m
oj hrubý pléd, pak si m
 prohlédl ze v
aech stran, stáhl mi kapuci pomalu do p
oli obli

eje a dal mi do rukou sv
oj k
Yí
~, kropenku a nádobu s kadidlem. Nep
Yetr
~it
 zpíval a
~ do poslední slabiky. Pak si p
Yitáhl mou hlavu a rychle 
aeptal:
 Te
 musí
a jít. Nikde se nezastavuj a sna
~ se nekulhat. A
~ projde
a hlavní branou, u
~ tam na tebe budou 

ekat. Jdi nejkrat
aí cestou a nerozhlí
~ej se. Nikdo by t
 nem
l zastavit, ani se na nic ptát. Kdyby se tak stalo, odstr

 ho, ud
lej znamení k
Yí
~e a jdi dál. M
lo by se to poda
Yit, tak zlom vaz! 
Pak n
kolikrát divadeln
 zaúp
l, t
Yikrát zvu

ným hlasem zavolal jméno bo
~í a zabu
ail na dve
Ye:  Otev
Yete a odstupte na p
t krok
o, a
e 
ábel, kterého vynesu z t
chto svatých míst, nepoznamená va
ae t
la. A
e se nikdo nep
Yibli
~uje prosím.  
Pak je
at
 jednou vyzval boha, aby chránil zdi tohoto klá
atera p
Yed 
áblem a jeho pomocníky, a sotva se otev
Yely dve
Ye, vystr

il m
 z nich ven. Opatrn
 jsem vykro

il chodbou a bylo mi trochu nevolno z obavy, abych si nepopletl cestu ven. Na
at
stí tu bylo jen jediné schodi
at
 a pak 
airoká chodba, na jejím
~ konci otev
Yené dve
Ye svítily denním sv
tlem. Nevím, jak moc se mi da
Yilo nekulhat, ale nikdo m
 nezastavil, dokonce ani nikdo nebyl nablízku. Pokud jsem mohl zpod káp
 zahlédnout, dívali se v
aichni bu
 z oken, nebo vy
aplhali na hradby. Kdy
~ jsem p
Yicházel k brán
, s temným sk
Yíp
ním se p
Yede mnou otev
Yela. Pro
ael jsem ven a cítil, jak se pode mnou za

ínají podlamovat nohy. Venku stáli t
Yi osedlaní kon
 a dva jezdci. Proboha, snad si nemyslí, 
~e umím jezdit na koni? Co si pamatuji, nikdy jsem nic podobného nezkou
ael. Jeden z jezdc
o ke mn
 p
Yistoupil.
 Neboj se, Dare, to zvládne
a. Jenom se dob
Ye dr
~ a sna
~ se nespadnout. Pojedeme krokem. Ulo
~il p
Yedm
ty z mých rukou do vaku, p
Yivázaného u sedla. Potom spojil ruce, aby mi pomohl nasednout. Celou tu dobu jsem se sna
~il p
Yijít na to, odkud ho znám. Náhle se nepatrn
 pousmál a m
 samým p
Yekvapením a
~ poklesla 

elist. Je v
obec mo
~né, aby tohle byl Benedikt? Bratr Benedikt? Tenhle po zuby ozbrojený mu
~ v klobouku, který m
 lehce vysadil do sedla a sám se naprosto p
Yirozeným pohybem vyhoupl na svého 

erného kon
, ni

ím nep
Yipomínal zbo
~ného bratra, kterého jsem potkával v kapli. A p
Yece to byl on. Oba jsme odcházeli od brány klá
atera, který mi a
~ dote
 byl domovem.
Nejeli jsme moc daleko. Za prvním polem jsme zabo

ili do lesa a po chvíli jsme dorazili k ukrytému táboru. Tam na nás 

ekal dal
aí mu
~, který na miniaturním ohní

ku n
co míchal. Kdy
~ jsem shodil z hlavy kápi, zak
Yenil se za
~loutlým úsm
vem.
 Tak se to teda poda
Yilo! No bezva. 
`koda, 
~e nám o tom nem
o
~e
a vypráv
t. St
Yízlíkovo p
Yedstavení muselo bejt parádní. U
~ ho vidím, jak mává k
Yí
~em a vyzývá v
aechny svaté. 
`koda - moc rád bych to vid
l. 
 Sklapni, Arture, je
at
 nemáme vyhráno. V zít
Yej
aím kole se m
o
~e
a p
Yedvést,  usadil ho mu
~, který vedl mého kon
. Jeho k
o
H musel být velmi zdatný, kdy
~ unesl takovou postavu. Do dvou metr
o mu nescházelo nic nebo jen velmi málo. Tmavá h
Yíva vlas
o a tmavé vousy mu dodávaly trochu zlov
stného vzhledu. Ko
~ené chráni

e na jeho rukou bych si nejspí
a mohl zapnout kolem pasu, do jeho úzkých nohavic bych se ve
ael dvakrát. Z kon
 mi pomohl tím zp
osobem, 
~e m
 uchopil kolem pasu a postavil na zem. Pak spolu s Arturem vzali v
aechna zví
Yata a odvád
li je na paseku za táborem. Z
ostal jsem s Benediktem sám. Pov
sil sv
oj klobouk na ulomenou v
tev, vzal m
 za ramena a oto

il k sob
.
 Tak co, jak ti je? Jsi v po
Yádku? 
Usmál jsem se a p
Yikývl. Pak jsem ukázal na n
j. 
 Jo hochu, to by bylo na dlouhé vypráv
ní a na to dnes není 

as. Musíme se p
Yipravit na zít
Yek, a dostat z té 
ábelské ka
ae na
aeho Tima St
Yízlíka. Pak ti v
aechno povím. 
P
Yistoupil jsem k n
mu a objal ho. Pod
kování úklonou, jako jsem to d
lal v klá
ate
Ye, se mi pro tento p
Yípad zdálo trapn
 nedostate

né. Poplácal m
 po zádech a zase se trochu pousmál - podruhé b
hem jednoho dne - zdá se, 
~e se z n
j stává veselý 

lov
k.
 Není za

, Dare, n
kdo to pro tebe ud
lat musel, kdy
~ otec Fabián zem
Yel. Ten 
ábelský výmysl byla blbost do nebe volající. 
Benedikt se sehnul a p
Yilo
~il v
tev na skomírající ohýnek. Pak se posadil a já se chopil velké d
Yev
né l
~íce, abych zamíchal tu divn
 vonící hmotu nad ohn
m. Plavala v tom zelenina, n
jaké ko
Yení nebo mo
~ná jehli

í a zdálo se, 
~e by to mohla být nejspí
a polévka.
 Prima nápad, Dare, mrkni se na to. Artur va
Yí dost p
Yí
aern
. Ty to ur

it
 zvládne
a mnohem líp,  p
Yistr

il dal
aí kus d
Yeva do ohni
at
, jakoby se najednou ocitl v rozpacích.
 Ví
a, Dare, otec Fabián si m
 t
sn
 p
Yed smrtí zavolal. Nejsem si jist, jestli byl úpln
 p
Yi smyslech. 
Xekl, 
~e to nejcenn
j
aí, co se v klá
ate
Ye nalézá, jsi ty, a tvoje poslání 
~e je svaté. Nerozum
l jsem mu, ale opá

il, 
~e to nevadí. Mám te
 jen pe

liv
 st
Ye
~it tv
oj 
~ivot, dokud nep
Yedá
a to, co nosí
a. Jaké je tvé poslání, Dare? M
o
~e
a mi n
co nazna

it? 
P
Yi poslední otázce zvedl Benedikt o

i od ohn
 a vá
~n
 se na m
 zadíval. Pokr

il jsem rameny a zavrt
l hlavou. Nebyl jsem si v
dom 
~ádného majetku ani poslání. Vtom se zvedl vítr a les jakoby promluvil. Rozhlédl jsem se po korunách strom
o a pocítil silné nutkání vydat se na cestu. Byl to zvlá
atní pocit. P
Yesn
 jsem dokázal ur

it sm
r, kterým bych se m
l vydat. Natáhl jsem tím sm
rem ruku.
 Chce
a se vydat na cestu?  podivil se m
oj p
Yítel. Zavrt
l jsem hlavou. Zdvihl jsem jeden prst a ukázal sm
r ke klá
ateru, pak jsem zdvihl dva a ukázal tam, odkud jsem cítil to zvlá
atní vábení.
 Chce
a, abychom nejd
Yív pomohli Timovi a pak teprve se vydali na cestu?  
Vesele jsem p
Yikývl. 
 Dobrá,  pousmál se - dnes u
~ pot
Yetí,  tak zatím dod
lej tu polívku, já p
ojdu pomoci Tomovi a Arturovi s p
Yípravou výzbroje. Tak jsem za

al va
Yit a u
~ mi to z
ostalo. Druhý den m
 nechali v tábo
Ye. Vyrazili 

asn
 ráno, ov

aeni v
aím mo
~ným, v

etn
 velikého kotou

e pevného provazu. 
 Dr
~ nám palce, Dare,  houkl  na m
 Artur.
 Ale ne celou dobu. Rad
ai uva
Y n
co na cestu a p
Yiprav tábor na rychlou likvidaci, kdyby bylo pot
Yeba zmizet. P
Yesn
, jak jsme se dohodli, jasný?  neodpustil si mohutný Tom poslední instrukce, ne
~ nasedl. Vysekl jsem p
Yed ním poklonu jako pro hrab
te, 

emu
~ se Artur vesele zachechtal. 
 Bu
 opatrný a m
j o

i v
aude,  p
Yi
ael s trochou do mlýna i Benedikt. Pak se pok
Yi
~oval, mo
~ná i ti
ae krátce pomodlil a v
aichni vyrazili. Celé dopoledne jsem byl jako na trní. Upekl jsem dv
 koroptve, které v

era p
Yinesl Artur - no, moc masa na nich nebude. Pak jsem je
at
 ud
lal horu placek, snad se vedle Toma dostane i na ostatní. Slunce u
~ se p
Yehouplo do druhé poloviny dne a po
Yád je
at
 nikdo nikde. Pustil jsem se tedy aspo
H do sbírání lé

ivých bylin, kterých tu kolem rostlo po
~ehnan
. Kdo ví, jestli na n
 baba ko
Yená
Yka, která nám je nosila do klá
atera, nechodí práv
 n
kam sem. Najednou se mýtinou prodral paprsek sv
tla a já se zachv
l. N
co se stalo, n
co zlého a mohlo by být je
at
 h
o
Y. Ne, nesmím to dopustit, nikdo kv
oli m
 nesmí zem
Yít. Oni jsou moji p
Yátelé a budou 
~ít! Náhle jako by moje t
lo nebylo moje a zhroutilo se v nárazových k
Ye

ích. Nevím, jak dlouho to trvalo, nebo
e jsem mezitím ztratil v
domí.  Sakra, copak se nikdy neprobere?  byla první slova, která jsem vnímal po probuzení. Tlumený dusot kopyt, cinkání postroj
o a vrzání sedel mi pronikalo do v
domí spolu s v
oní jehli

natého lesa, kterým jsme projí
~d
li. Na hrudníku m
 svírala Tomova silná pa
~e, jak m
 dr
~el v sedle p
Yed sebou. Kolem se míhaly v
tve strom
o a moje hlava se prom
nila v jedno velké bolavé místo. 
 No kone

n
,  zahu

el Tom a vym
nil si ruce,  u
~ jsem se bál, 
~e t
 neudr
~ím. 
Rozhlédl jsem se po ostatních jezdcích. V 

ele jel Benedikt, který vedl nákladního kon
. Za ním se v sedle kolébala men
aí ohnutá postava a asi deset metr
o za námi jsem rozeznával Artura, který m
l k
Yí
~em p
Yes sedlo op
Yenou ku
ai. Sna
~il jsem se v Tomov
 klín
 najít pohodln
j
aí pozici, ale nepoda
Yilo se mi to.
 Nevr
e se,  zabru

el Tom a zase si p
Yehodil ruce. 
Pomalu za

ínala padat tma, kdy
~ jsme kone

n
 zastavili. 
 Rozbalte jen to nejd
ole
~it
j
aí, 

asn
 ráno musíme pokra

ovat. 
ím dál se dostaneme, tím v
t
aí máme nad
ji, 
~e z toho vyvázneme,  p
Yipomn
l v
aem Benedikt, kdy
~ sesedli.
Dob
hl jsem k nedalekému potoku, abych postavil vodu na 

aj. Ne
~ jsem se vrátil, Artur u
~ zapaloval ohe
H. Vzal si ode m
 kotlík, kdy
~ se za námi ozvalo zasténání. Na padlém kmeni tam sed
l Tim a Benedikt mu odmotával obvazy z hrudi. Byly za

ernalé krví a místy slepené k sob
.
 Musíme to smotat, je
at
 chvíli vydr
~. Za chvilku to bude,  ti
ae a konej
aiv
 promlouval, zatímco se pokou
ael 
aetrn
 odtrhnout to, co u
~ zaschlo. Tim se nevesele 
aklebil a jen tu a tam se neubránil zasténání.
 Stejn
 jsi m
l kliku, brácho,  konstatoval Tom p
Yi pohledu na Timovo poran
ní,  v 
~ivot
 jsem e
at
 nevid
l, aby dva 
aípy o sebe k
Yísly ve vzduchu. Sice ti po
akrábaly fasádu, ale do hloubky ne
ael ani jeden. T
Yi ku jedný, 
~e se z toho vylí
~e
a. 
Tim jenom místo odpov
di heknul, jak mu Benedikt odloupl poslední kus obvazu. Za
eukal jsem Benediktovi na rameno a rozb
hl se k nákladnímu koni pro své bylinky. Voda u
~ byla horká a odvar z bylin byl za chvíli hotov.
 Výborn
, Dare,  pochválil m
 Benedikt, kdy
~ dokon

il o
aet
Yení zran
ného,  jako kdybys tu
ail, 
~e je budeme pot
Yebovat. 
Pak si m
 oto

il k sob
:  Po

kej je
at
, uka
~ mi hlavu. No nazdar, boule jako hradní brána. Cos to prosím t
 na té pasece vyvád
l, 
~e jsme t
 na
ali tak z
Yízeného? Nejspí
a zase záchvat, co?  
M
l jsem pocit, 
~e ani nemusím p
Yikyvovat. Benedikt mi skute

n
 rozum
l beze slov, byl to báje

ný pocit, i bolest hlavy se mi pod jeho dlaní zmír
Hovala.
Druhý den jsem jel na koni za Benediktem. Bylo to sice o n
co pohodln
j
aí, ale ne o mnoho. Museli jsme zastavit mnohem d
Yív ne
~ bylo p
ovodn
 v plánu, nebo
e Tim se najednou svezl ze sedla a omdlel. Tom ho vzal na kon
 k sob
, ne
~ jsme na
ali místo vhodné k tábo
Yení. Za celý den jsme nepotkali 
~ivou du
ai. Taky u
~ nám pomalu docházely zásoby jídla. Je
at
, 
~e vody tu bylo v
aude dost. P
Yipravil jsem dal
aí byliny a 
ael se podívat za nemocným. T
Yásl se v hore

ce a v
obec nevypadal dob
Ye. 
 Budeme se v noci st
Yídat,  usoudil Benedikt, kdy
~ mu p
Yevázal ránu,  myslím, 
~e dne
aní noc bude kritická. Pokud ji p
Ye
~ije, stejn
 bude muset je
at
 nejmí
H den z
ostat v klidu. 
 P
ojdu se s Arturem mrknout po n
jaké zv

Yin
. Tady stejn
 nejsem nic platný,  s povzdechem konstatoval Tom a hodil si na rameno toulec se 
aípy. Napnul sv
oj luk, který mu t

~ko mohl n
kdo jiný odcizit, nebo
e Tomova síla se tak trochu vymykala b

~nému pr
om
ru. Artur beze slova sáhl po své ku
ai a vyrazili.
Poklekl jsem k nemocnému, sezení mi toti
~ d
lalo trochu potí
~e, a vzal do dlaní jeho horkou ruku.
 Vlastn
 to byl jeho nápad, jak t
 dostat z klá
atera ven,  kývl sm
rem k pacientovi Benedikt,  rodi

e prý ho kdysi poslali studovat na kn
ze. Jen
~e to nevydr
~el a utekl do sv
ta. N
jaký 

as byl u divadla, potom se za

al 
~ivit jako akrobat. Vlastn
 a
~ do te
 vystupovali s Tomem por
oznu na tr
~i
atích. Tim je
at
 chodí po lan
 a Tom jako silák málokdy najde soupe
Ye. Kdy
~ jsem p
Yi
ael po opatov
 smrti za Arturem, aby mi pomohl, zavedl m
 k nim a oni ochotn
 souhlasili se v
aím, z 

eho koukalo kus dobrodru
~ství. V Timovi se nápady líhly jak komá
Yi u rybníka, a
~ jsme ho museli brzdit. 
`koda, 
~e to takhle schytal. No, uvidíme ráno... 
Cítil jsem zrychlený tep na rozpáleném záp
stí a moc jsem si p
Yál, abych se mohl s tímto chlapíkem seznámit blí
~.
Brzy se v
aak vrátili na
ai lovci a já m
l plné ruce práce, abych n
jak zpracoval maso p
Yineseného divo

áka. Potom jsem usnul jako 
apalek. Benedikt m
 vzbudil, byla je
at
 noc, ale do svítání u
~ mnoho nescházelo. Neochotn
 jsem se vyhrabal z p
Yíjemn
 vyh
Yáté deky. 
 Je na tom velmi zle,  
aeptal Benedikt,   celou noc jsem mu vym

Hoval obklady a stejn
 je na tom po
Yád h
o
Y a h
o
Y. P
ojdu si te
 chvilku zd
Yímnout, ale kdyby n
co, tak m
 ur

it
 vzbu
, ano? 
P
Yikývl jsem a 
ael si kleknout k nemocnému. Dýchal namáhav
, trochu chr

iv
 a ruce se mu ob

as trhan
 zachvívaly. Kdy
~ jsem mu polo
~il ruku na 

elo, 
akubnul sebou. Noc pomalu p
Yecházela do 
aedav
 zeleného úsvitu. Dr
~el jsem práv
 Tima za ruku, kdy
~ jsem ucítil, jak jeho t
lem prob
hla k
Ye

, a hned nato dal
aí a siln
j
aí. Vysko

il jsem a zburcoval Benedikta. St

~í udr
~el ví

ka otev
Yená, ale ani si nepost

~oval. Tim za

al tlumen
 vyk
Yikovat a  mumlat n
jaká nesrozumitelná slova, 
~e to za chvíli vzbudilo i Artura a Toma. 
Stáli jsme tam ti
aí a bezmocní a ka
~dý z nás se modlil, jak um
l. Je to zajímavé, v klá
ate
Ye jsem nikdy necítil pot
Yebu se modlit, ale te
 jsem m
l pocit, 
~e by se to hodilo. 
Mohutný Tom poklekl vedle drobné Timovy postavy, n

~n
 mu upravoval pokrývku a po
Yád dokola opakoval n
co jako:  Vydr
~ to brácho, p
Yece m
 te
 neopustí
a, to mi nem
o
~e
a ud
lat. 
Benedikt se modlil a Artur stál opodál, op
Yený o kmen mohutného buku a díval se n
kam daleko za nás. Za

al se m
 zmoc
Hovat podobný pocit, jako tenkrát na pasece. Nutkavá naléhavá pot
Yeba zabránit n


emu zlému stále sílila. Pomalu jsem ztrácel své t
lo a kontrolu nad ním. 
 Bene, proboha, ten kluk...  sly
ael jsem je
at
 zavolat Artura a víc u
~ nevím. Mlhavý úsvit vyst
Yídala v mém v
domí tma. Probral jsem se do jasného dne, plného slunce. V
on
 pe

eného masa podrá
~dila mé chu
eové bu
Hky, a
~ mi zakru

elo v b
Yi
ae. Tom vlekl k ohni
ati obrovskou sou
aku, Ben se sklán
l u ohn
 a z
Yejm
 opékal to báje

n
 vonící maso. Artura jsem nikde nevid
l. Zato v
aak, sv
te div se, poblí
~ ohni
at
 sed
l Tim a olizoval si prsty. Zíral jsem na tu idylku a cítil, jak se mi ve slune

ní lázni vracejí síly. 
 E
at
 bych si dal ná
aup,  zahalekal Tom, odhodil sou
aku a chopil se jídla.
 Hele, mírni se Tome,  zazn
l Tim
ov zvu

ný hlas,   u
~ má
a na opasku jenom jednu dírku do rezervy a na novej jsme je
at
 nenast
Yádali. 
 Sklapni, St
Yízlíku, ty se tu povaluje
a, zatímco já plýtvám svou vzácnou energií, abych t
 obskakoval. Ví
a, co m
 to stálo sil?  bránil se s plnou pusou Tom.
Zachrastil jsem náramkem, abych na sebe upozornil, ale m
l jsem pocit, 
~e ten n

~ný zvuk zanikne v Tomov
 spokojeném mlaskání. Benedikt se v
aak oto

il a kývl na m
. Pokusil jsem se vstát, ale n
jak m
 je
at
 moje kon

etiny neposlouchaly. Cítil jsem se slabou

ký jako moucha na ja
Ye. Tom odlo
~il sv
oj 
~vanec a p
Yenesl m
 blí
~ k ohni.
   Poslední dva dny si p
Yipadám jako ch
ova. Nem
l bych za to dostat zvlá
atní p
Yíplatek nebo aspo
H mou

ník?  bru

el, ale usmíval se p
Yitom o

ima.
Benedikt mi maso nakrájel na malé kousky, ulomil kus placky a p
Yistr

il mi talí
Y a
~ pod nos. Co mi scházelo? V korunách strom
o se prohán
l vlahý vánek, maso bylo báje

n
 prope

ené, Timovy o

i sr
aely 
~ivotem a já nemusel nic ne
~ se krmit. Navzdory své slabosti jsem se cítil skv
le. 
 P
ojdu vyst
Yídat Artura,  houkl Tom, kdy
~ pe

liv
 olízal poslední kosti

ku.
 Jestli po nás jdou, mohli by nás dnes ve

er nebo zítra ráno dohonit,  zamy
alen
 prohlásil Benedikt, kdy
~ Tom ode
ael na hlídku,  nejsme na tom zrovna nejlíp, cht
lo by to n
jaký nápad. Kdybychom mohli alespo
H vás dva ukrýt na n
jaké samot
 nebo ve vesnici  v horách, ne
~ se dáte do po
Yádku. 
 Co blázní
a, Bene, dej mi dva dny a jsem ti pln
 k dispozici,  za
aermoval Tim velkou kostí, kterou práv
 okusoval,  já pokud n
co p
Ye
~iju, tak se hojím dost rychle. A tohle jsem p
Ye
~il, to ti garantuju. 
 Je
at
 p
Yed pár hodinami bych na tv
oj 
~ivot nevsadil ani p
tník, tak moc nevyskakuj,  sna
~il se ho zchladit Benedikt, ale marn
.
 Vím, co cítím, Bene. Ten ú
~asný p
Yíliv síly, které mi p
Yineslo dne
aní svítání, m
 postaví na nohy raz dva. 
 Zato ná
a mladej je po dne
aním ránu jak mátoha,  ozvalo se za mnou. Artur p
Yi
ael tak ti
ae, 
~e jsem v
obec nic nezaslechl. N
co m
 p
Yim
lo oto

it se k Benediktovi. Díval se na m
 takovým zvlá
atním jakoby tázavým pohledem, 
~e jsem z n
j za

al být nervózní. Na
at
stí se Artur rozhodl p
Yihlásit o sv
oj díl  ob
da, 

ím
~ odpoutal pozornost na sebe. Znovu jsem se pokusil vstát. Tentokrát u
~ se mi to poda
Yilo a pomalu jsem se do
ael napít. N
kde naho
Ye 
avito
Yili ptáci a kolem nás zvolna plynul letní den plný klidu a míru.
 Já to vidím tak. Pokud se tu neobjeví do zít
Yej
aího úsvitu, vlastn
 u
~ nemají 
aanci nás dostat. 
asn
 ráno vyrazíme a pokusíme se dostat k velkému rozcestí. Mrzuté je, 
~e u brodu se m
o
~eme st
Yetnout s kýmkoliv. 
Artur mával pe

ínkou jako taktovkou a p
Yeru
ail 
Ye

, aby si mohl ukousnout.
 Mohli by tam na nás 

ekat?  zap
Yemý
alel Benedikt a po

ítal, zda je v
obec mo
~né nás b
hem dne
aního dne o tolik p
Yedstihnout. Pak zavrt
l hlavou.
 Nó, myslím, 
~e je to nepravd
podobné. 
}ádnou ze zdej
aích cest se nedá jet tryskem. Spí
a bych tipoval, 
~e je máme v patách. 
 Za krkem m
 nesvrbí, chu
e k jídlu mám normální, dneska se ur

it
 bojovat nebude,  znovu za
aermoval pe

ínkou mezi dv
ma sousty Artur a posunul se o kousek dál víc do stínu.
 Jen
~e za brodem nám k hranici zdej
aího hrabství budou zbývat je
at
 nejmén
 dva dny,  zapojil se do diskuse i zamy
alený Tim,   kudy to pak vezmeme dál? V sout
sce by nás nejspí
a dohonili. Ne 
~e bych se cht
l vyhýbat boji, ale odhaduji, 
~e ozbrojenc
o bude o n
co víc ne
~ nás. Mo
~ná... 
Tim se odml

el a Artur se zakuckal, jak cht
l spolknout trochu v
t
aí sousto.
 Ne, to rozhodn
 ne! V 
~ádném p
Yípad
! Ani to rad
ji nevyslovuj,  zamra

il se Benedikt a pok
Yi
~oval se.
 Jsi cvok nebo ti hore

ka rozpustila mozek?  p
Yipojil se zlobn
 Artur, kdy
~ dokuckal.
 Uva
~ujte, pánové,  nedal se odradit od nedopov
zeného nápadu Tim,  tam by za náma nikdo nevlez. A taky nikdo neví, kudy to vede dál. 
 Jasn
. Proto
~e odtamtud je
at
 nikdo nikdy 
~ivý nevylez! 
 To neví
a. T
Yeba jo, ale nechlubí se tím. Mo
~ná tam vede pa
aerácká stezka. 
 Brzdi, Time, ty tvoje fantazie mají dra

í k
Yídla. 
 Ale já si stejn
 myslím, 
~e by to za pokus stálo. Hromová stezka vy
Ye
aí v
aechny na
ae dal
aí problémy. 
 No, to jo. Mo
~ná, 
~e do

ista a nadobro. Hele zapome
H na to, Time, a zkus vymyslet n
co rozumn
j
aího, jo?  mávl zamítav
 rukou Artur, slastn
 se rozvalil do trávy a zav
Yel o

i. Zav
Yel jsem je taky a poslouchal ptáky a 
aum
ní lesa. Spolu s ním se ke mn
 p
Yikradl spánek.
Vzbudilo m
, kdy
~ Tom p
Yivlekl dal
aí d
Yevo na ohe
H. Vstal jsem a cítil, 
~e je mi úpln
 dob
Ye. Radostn
 jsem se protáhl. Tim se na m
 za
aklebil:  Tak co, mladej, jak je? Vyspinkanej do r
o
~ova? 
Kdy
~ jsem p
Yikývl, za
aklebil se je
at
 spokojen
ji a hned se zeptal:  A co takhle postarat se o n
co na zub? 
Vysekl jsem mu uctivou poklonu a v dobrém rozmaru se pustil do práce. Tady jsem si u ní mohl hvízdat po libosti. 
eho
~ jsem taky nále
~it
 vyu
~íval.
Noc prob
hla v klidu a t
sn
 p
Yed svítáním m
 vzbudil Benedikt. V
aechno u
~ bylo skoro sbaleno, hned jsme vyrazili na cestu.
Pomalu jsem si za

ínal zvykat na to ko
Hské nat
Yásání. Kolem poledního jsme jen krátce zastavili, abychom si my i zví
Yata ve stínu oddechli. Moje slabost u
~ se nevrátila a i Tim vypadal docela dob
Ye. V okam
~iku, kdy se slunce dotklo obzoru, Artur zastavil a po

kal, a
~ k n
mu v
aichni dojedeme.
 Za malou chvilku dorazíme k brodu. P
Yipravte si zbran
 a navlékn
te chráni

e. Sna
~te se dr
~et pohromad
. Pokusíme se rovnou p
Yejít a zastavíme a
~ za 
Yekou. 
Benedikt mi podal ko
~enou vestu a sám si p
Yipravil opasek s me

em a malými vrhacími no
~i.
 Támhle vlevo naho
Ye je osam
lá b
Yíza. Kdyby se semlelo n
co neo

ekávaného, sejeme se do p
ti dn
o u ní. Je v
aechno jasné?  rozhlédl se po nás naposledy Artur a vyrazil. Po chvíli se p
Yed námi rozev
Yela volná krajina a v pís

itém koryt
 se lín
 valila 
Yeka. Stav vody byl nízký, u
~ dlouho nepr
aelo.
Artur to tu z
Yejm
 dob
Ye znal, nebo
e bez zaváhání zamí
Yil vlevo podél 
Yeky. B
Yeh zvolna klesal a tok se roz
ai
Yoval. V
aichni se napjat
 rozhlí
~eli, ale nikde se neobjevovala 
~ádná známka lidské p
Yítomnosti, jen hejno pták
o se zvedlo, zakrou
~ilo a usadilo se o kus dál.
 Támhle u
~ je brod,  ukázal p
Yed sebe Artur,  zdá se, 
~e tu nikdo není. Máme kliku. 
Sotva to do
Yekl, vyno
Yily se z lesa dv
 postavy a zdálo se, 
~e nám cht
jí zk
Yí
~it cestu. Artur pozvedl ku
ai, ale nezpomalil. Byl to starý mu
~ a mladá 
~ena. Vedli se za ruce a volali na nás.
 Nezastavujte, mohla by to být lé

ka,  varoval zezadu Tom.
Zv
dav
 jsem vykukoval za Benediktem. Mu
~ vypadal zna

n
 o
aunt
le, vyhublý, strhané rysy, trochu legra

ní oble

ení. 
}ena m
la potrhané 
aaty, na nich
~ byla kdysi krásná vý
aivka. Te
 v
aak byly vybledlé, zaprá
aené a poma

kané. Sv
tlé vlasy m
la st
Yapaté a neu

esané.
 ...zastavte prosím...aspo
H n
co k jídlu...okradli nás...prosím pomozte,  za

ali jsme rozeznávat, co vlastn
 na nás volají.
 Nezastavujte,  na
Yídil nám hlasit
 Artur, ale p
Yesto t
m dv
ma hodil v plátnu svázaný balík kuku
Yi

ných placek. 
V okam
~iku, kdy ná
a k
o
H míjel ty dva ne
a
eastníky, obrátila se ta 
~ena obli

ejem ke mn
 a v té chvíli by se ve mn
 krve nedo
Yezal. Za námi zatleskala pta

í k
Yídla a hejno pták
o kolem nás p
Yelet
lo a zato

ilo k lesu. Ta 
~ena byla slepá a p
Yesto se na m
 dívala, jakoby u
~ vid
la. Znal jsem ten obli

ej. Znal jsem ho ze svých sn
o. Ná
a k
o
H u
~ vstupoval do vody a já od ní nemohl  odtrhnout pohled. Vztáhla ke mn
 ruce.  Prudce jsem zatahal Benedikta, aby zastavil. 
 Se
 a dr
~ se, te
 nem
o
~eme zastavit,  za
Yval na m
, kdy
~ jsem rozev
Yel ruce, kterými jsem se dr
~el, kolem jeho pasu. Ale u
~ m
 nemohl zastavit. Bylo to siln
j
aí ne
~ já. Sklouzl jsem ze zadku jeho kon
 do vody a vracel se k ní. Nyní ona táhla 
akobrtajícího starce, který druhou rukou svíral darovaný svazek placek, sm
rem ke mn
. 
 Vojáci! Máme v patách vojáky,  sly
ael jsem za
Yvat Toma, ale te
 to pro m
 nebylo d
ole
~ité. 
}ena ke mn
 natáhla ruce a polo
~ila mi je na ramena. P
Yesn
 jako ve snu - a já cítil, 
~e je sou

ástí mého osudu a 
~e ji nemohu opustit.
 Jsi to ty, vím to. Ty jsi Druhý. Nalezla jsem t
,  
Yekla a objala m
. Objal jsem ji také a pro
~íval tu krásnou chvíli, i kdy
~ k tomu nebyla ani dost málo vhodná doba. N


í pa
~e m
 vyrvaly z toho objetí a vytáhly na kon
. Byl to Artur. 
Znovu pobídl kon
 do vody a já koutkem oka spat
Yil, jak Benedikt na svého kon
 vytahuje 
~enu a Tom dr
~í za límec starce. Voda se rozst
Yíkla pod na
aimi kopyty a pod spr
akou nep
Yátelských 
aíp
o. Na druhé stran
 
Yeky k
o
H vylétl z 
Yeky a Artur ho prudce zarazil. 
 Vezmi nákladního kon
 a rychle támhle do skal,  sundal m
 ze sedla a ukázal na pom
rn
 vzdálenou rozsedlinu.
 Posp

ate si, my je zdr
~íme,  hulákal Tom, shodil mi málem do náru

í starého mu
~e a za
Yadil se vedle Tima, který u
~ zatím st
Yídav
 sbíral p
Yilétající nep
Yátelské 
aípy a zase je vracel jejich majitel
om pokud mo
~no do t
la.
Popadl jsem kon
 a 
~enu a táhl je v
aí silou vzh
oru ke skalám. Sta
Yec se zvolna potácel za námi. Kdy
~ jsme dorazili do rozsedliny, objevil se najednou vedle nás Tim.
 Poj
te za mnou, povedu vás,  p
Yedjel nás a zatáhl svého kon
 do nejpomalej
aí ch
oze, abychom mu sta

ili. Motali jsme se tím bludi
at
m skal, 
~e u
~ bych se zp
t ani vrátit nedokázal. Pro
ali jsme dv
 hluboké temné pr
orvy plné tlejících v
tví, 

i co to bylo, s nechutí na
alapovali mezi tu

né bílé 

ervy, a
~ jsme dorazili na zastín
nou louku s upovídaným potokem. Tim tu zastavil a spí
a spadl ne
~ slezl z kon
.
 Tady se m
o
~eme utábo
Yit, sem za námi nep
Yijdou,  
Yekl a natáhl se do trávy. Odstrojil jsem Timova i nákladního kon
 a p
Yinutil Tima zabalit se do deky. Ani moc neprotestoval. Pustil jsem se do p
Yípravy tábo
Yi
at
.
 
Xekni mi, co mám d
lat, pomohu ti,  nabídla se 
~ena. Vtiskl jsem jí do ruky l
~íci, postavil na ohe
H kotlík s masem a tím, co okolní p
Yíroda dala, snad z toho bude n
co jako polévka. Tim mezitím usnul. Sta
Yík mi pomáhal nosit d
Yíví na ohe
H a sbírat jedlé ko
Yínky, které krájel do polévky. 
 Ty toho moc nenamluví
a, co,  dotkla se m
 
~ena. Vzal jsem její ruku a polo
~il si ji na ústa.
 Chce
a 
Yíct, 
~e nem
o
~e
a mluvit,  podivila se. P
Yikývl jsem. Vid
t m
 nemohla, ale z mého pohybu to uhodla. 
Vtom se ozval pta

í k
Yik a zdálo se mi, jako bych  n
co zaslechl. 
 P
Yicházejí kon
 a jezdci.  P
Yikryl jsem ohe
H drnem a zacloumal spícím Timem. Spal v
aak tak tvrd
, 
~e nereagoval.
 Time, Dare, jste tady?  ozvalo se ti
ae od poslední pr
orvy. S úlevou jsem poznal Benedikt
ov hlas a sundal drn z ohni
at
. P
Yilo
~il jsem trochu klestí a ze tmy se vyloupli t
Yi kon
 se svými jezdci. 
 Kde je Tim?  staral se hned Tom, sotva se rozhlédl. Ukázal jsem mu na spá

e. 
 Stalo se mu n
co? 
Zavrt
l jsem hlavou. Unaven
 sesedli. Ani do jídla se moc nehrnuli. Artur m
l poran
nou ruku a jeden k
o
H kulhal. Oba jsem o
aet
Yil a moje neznámá známá trvala na tom, 
~e mi bude pomáhat, a

koli se mi p
Yi tom spí
a pletla. Nakonec jsem v
aem nalil 

aj a sesedli jsme se kolem ohn
. Jen Tim chrápal jako 
apalek a o ni

em nev
d
l. Rozpravu zahájil Benedikt. P
Yedstavil své spolubojovníky a pak se zeptal:  Odkud se vlastn
 znáte s Darem? Jste jeho p
Yíbuzní? 
 Ne, to nejsme,  odv
tila 
~ena,  já jsem Anna z Floreny a m
oj pr
ovodce je velký slavný mág Triton. 
 Houbeles slavný mág,  ozval se poprvé za celou tu dobu chraplavým hlasem mu
~,  
~ebrák a 
aarlatán bez kapky magie. Tak je to. 
 Ano, jeho schopnosti jsou te
 blokované, ale opravdu pat
Yí mezi mistry magie. Te
 v
aak je První a dokud nosí to, o

 se neprosil, musí se protloukat jako oby

ejný 

lov
k,  pokra

ovala Anna ve vysv
tlování, ze kterého nikdo z nás nebyl p
Yíli
a moudrý.
 A co s tím má spole

ného Dar?  nechápal Benedikt.
 On je Druhý. 
 Pro

 by m
l být a
~ druhý,  bránil m
 Artur,  a jak to v
obec poznáte? 
 Já je toti
~ vidím. Vidím siluetu Prvního i siluetu Druhého, jinak nic. Te
 musím je
at
 najít T
Yetího a 
tvrtého. 
 A kde je proboha chcete najít?  vmísil se do debaty i Tom.
 To já nevím. Jediné, co vím, je to, 
~e existují a 
~e se musí sejít. N
který z nich u
~ bude v
d
t, co dál. 
 To je ale divné poslání,  mumlal si ti
ae pod vousy Tom. 
 Kudy p
ojdeme dál?  zeptal se najednou starý mu
~.
 Snad by bylo na míst
 se nejd
Yív zeptat, jestli vás s sebou vezmeme, ne?  naje
~il se Artur.
 A vezmete nás tedy s sebou?  zeptala se slepá Anna.
Artur n
co nesrozumitelného zahu

el, ale Benedikt ho gestem zarazil a p
Yikývl:  Samoz
Yejm
 vás s sebou vezmeme, jen budeme muset postupovat pomaleji a st
Yídat se na koních. 
 Kudy teda p
ojdeme,  nedal se odbýt starý 

arod
j.
 Jsme na za

átku Hromové stezky. Bu
 ji zkusíme projít nebo tu m
o
~eme 

ekat, ne
~ vojáci odtáhnou. Pokud se v
aak usadí v hostinci za pr
osmykem, m
o
~e to být proklat
 dlouhé 

ekání. A lovit ve zdej
aích kon

inách asi nebude snadné,  odpov
d
l Benedikt.
 Hromová stezka? Já to tu
ail. Tohle nemáme 
aanci p
Ye
~ít,  chytil se za hlavu 

arod
j. V
aichni jsme se na sebe podívali a na
ae nálada je
at
 o kousek poklesla. Hrozn
 rád bych se byl zeptal, pro

 se té stezky v
aichni tak bojí, já o ní kup
Yíkladu nikdy nesly
ael. Co nás tu m
o
~e 

ekat stra
aného: Nesch
odná místa? 
`elmy? Obludy? Hromy a blesky? Tentokrát v
aak Benedikt mému tázavému pohledu nerozum
l nebo necht
l rozum
t.
 Rozhodn
 se sem za námi nevypraví a to je v tuhle chvíli pro m
 nejd
ole
~it
j
aí,  prohlásil nakonec Tom, zavrtal se do deky a ulo
~il ke spánku. Pomalu jsme ho v
aichni následovali. Probudil jsem se do p
Yekrásného rána.
Vedle m
 stále je
at
 pochrupovala slepá Anna a starý 

arod
j. Tim u
~ byl vzh
oru a práv
 p
Yiná
ael vodu z potoka, aby uva
Yil 

aj. Ti
ae jsem se k n
mu p
Yidal. V
aiml jsem si, 
~e mezi spá

i chybí Benedikt. Dost mo
~ná byl na hlídce. Pomalu se za

ali probouzet i ostatní. Krásný den v
aem vylep
ail náladu a nikdo se netvá
Yil, 
~e by cht
l pokra

ovat v cest
. Vy
aplhal jsem na skálu za potokem a p
Yede mnou le
~elo skalní m
sto, porostlé pokroucenými jehli

nany, plné temných zákoutí, sout
sek a chodeb. Chvíli jsem ho pozoroval, ale nikde se nic ani nepohnulo. 
}ádní ptáci a dokonce snad ani vítr sem nepronikl. Tudy povede na
ae cesta, ptal jsem se sám sebe v duchu a d
koval osudu, 
~e tu jsem s p
Yáteli a ne sám. Práv
 tady toti
~ vedla neviditelná nit mé cesty. Náhle jsem pocítil chu
e na nikoho ne

ekat a vydat se ur

eným sm
rem hned te
, okam
~it
. Tam v dálce na m
 

ekal m
oj osud a bylo to n
co velice d
ole
~itého. Je nejvy
a
aí 

as vydat se na cestu, u
~ bych m
l jít, abych to stihl.
 Dare, co tu d
lá
a? Tady za potokem u
~ je to nebezpe

né,  vy
akrábal se ke mn
 Tim. P
Yisedl t
sn
 ke mn
, nebo
e víc místa tu nebylo a i on se chvíli ml

ky díval.
 Ví
a, Dare, m
l jsem bratra. 
}ivil se pa
aováním opia nebo n


eho podobného. V
~dycky si ze v
aeho d
lal legraci, ni

eho a nikoho se nebál. Jako dít
 jsem ho velmi obdivoval. Jednou o prázdninách, to jsem je
at
 chodil do seminá
Ye, ho p
Yinesli dom
o. Poranil si záda a ochrnul na nohy. Nemohl jsem ho v
obec poznat. M
l zlomenou nejen páte
Y, ale i ducha. Celé prázdniny jsem ho o
aet
Yoval, vozil ho po okolí a sna
~il se z n
j dostat, co se mu stalo. V n
kolika málo chvilkách mi vypráv
l o této cest
. Podle jeho tvrzení ji pro
ael dvakrát. Jednou sám a bez problém
o a podruhé se svým nejlep
aím p
Yítelem. N
co se jim v
aak p
Yihodilo. N
co tak stra
aného, 
~e to m
oj bratr psychicky neunesl. Nevím, co to bylo, ale jeho p
Yítel prý zmizel beze stopy. Ob

as blouznil o blesku a hromu z 

istého nebe. Krátce potom, co jsem se vrátil do 
akoly, um
Yel. Mezi obrázky, které se pokou
ael malovat, jsem na
ael i mapku téhle cesty. To místo, kde práv
 tábo
Yíme bratr pojmenoval Bezpe

ná mýtina. U
~ jsem tu jednou byl, ale tam,  Tim kývl sm
rem ke skalnímu m
stu,  jsem se je
at
 neodvá
~il. 
Nev
d
l jsem, jak na to vypráv
ní reagovat. Tim nejspí
a o 
~ádnou moji út
chu nestál, tak jsem se ani o 
~ádnou nepokou
ael. Záhadu cesty v
aak jeho vypráv
ní nijak neobjasnilo. Vlastn
 mi te
 p
Yipadala je
at
 záhadn
j
aí ne
~ d
Yív. Asi nebude nejlep
aí pokou
aet se ji projít sám. Rad
ji jsem se s Timem vrátil k ostatním.
N
kolik dní jsme v
aichni odpo

ívali a seznamovali se. Anna vypráv
la o svém d
tství a mládí. Tehdy se 
~ivila vy
aíváním. Své vý
aivky pak jezdila prodávat po trzích a poutích. Rodi

e jí zem
Yeli brzo, ale vdávat se necht
la. Byla hrdá na to, 
~e se u
~iví a doká
~e být samostatná. Ne
at
stí ji zastihlo na tr
~i
ati u Olomony. Výbuch sopky, 

i co to tenkrát bylo, ji oslepil. N
kolik dní byla v bezv
domí. Kdy
~ se vzpamatovala, odvedli ji do klá
atera, kde n
kolik let 
~ila. Potom se rozhodla odejít. Se skupinou ko

ovných cikán
o op
t za

ala jezdit po tr
~i
atích a 
~ivila se vykládáním budoucnosti a za
~ehnáváním nemocí. Na jednom tr
~i
ati se setkala s Tritonem. Ode
ala od cikán
o a za

ala jezdit s ním. Oba se 
~ivili podobn
. Poslouchal jsem ji  a bylo mi smutno. Moc rád bych jí n
jak pomohl, ale nebylo mi jasné, jak. Starý Triton toho moc nenamluvil. Jen se ob

as nechal sly
aet, 
~e ho nikdo nikdy na tuhle prokletou smrtící stezku nedostane. Prý se rad
ji nechá zabít od 
~oldák
o ne
~ od toho 
ábla ve skalách. M
l jsem dojem, 
~e o tom tajemství ví daleko víc, ne
~ kdokoli z nás. Jen
~e pokud n
co v
d
l, d
osledn
 si to nechával pro sebe. Jakékoliv pokusy o p
Yátelství se rozbíjely o tvrdou nevlídnou slupku jeho povahy. Pokud n
komu pomáhal, tak to byla Anna. Ke mn
 se taky choval jak
~ tak
~, ale jak 
Yíkám, moc toho nenamluvil. Ve

er u ohn
 jsem v
~dycky Ann
 i jemu nosil 

aj. On 

aj miloval. V
~dycky si t
Yikrát nechal dolít, h
Yál si kostnaté ruce o hrnek a hled
l do ohn
. Jednou ve

er vlo
~il do mého, svého a Anina 
aálku r
o
~ový okv
tní plátek. Cht
l jsem ho vylovit a vyhodit, ale zadr
~el mi ruku.
 A
~ vypije
a 

aj,  
Yekl,  
~výkej ten lístek tak dlouho, jak jen to p
ojde a spolkni v
aechny jeho 

áste

ky. Obsahuje vzácné ochranné kouzlo, které jsem do n
j vlo
~il je
at
 p
Yed lety. Cítím, 
~e ho asi co nevid
t budeme pot
Yebovat. 
Ukázal jsem na ostatní p
Yátele, ale on zavrt
l hlavou.  Ne, pro v
aechny u
~ nemám. A pak - oni jsou vále

níci, kde
~to ty jsi je
at
 chlapec, Anna je slepá 
~ena a já slabý sta
Yec. Nevím, pro

 zrovna já byl povolán k tomuto poslání, ale cítím, 
~e je d
ole
~ité, abychom se na konec své cesty dostali ve zdraví.  
Anna, která u ohn
 obvykle sedávala mezi námi, polo
~ila svou dla
H na jeho ruku:  Jsi hodný, Trite, díky. Mé vidiny 
Yíkají, 
~e na cestu vyrazíme d
Yíve, ne
~ uplynou t
Yi dny. 
No jo, v
~dy
e ona se vlastn
 
~ivila jako jasnovidka. Jestlipak se ve svých snech vidí tak, jak ji vidím já, st
Yapatá a rozcuchaná? Najednou jsem se za své my
alenky zastyd
l. P
Yece ji oloupili a nemá nic, ani h
Yeben ani zrcátko... Proboha, co to mám za nápady, na co by jí bylo zrcátko. A h
Yeben? Ten tu nejspí
a nevlastní v
obec nikdo. V klá
ate
Ye jsem tu a tam n
jaký zahlédl, ale tady? Ne
~ se dostaneme na konec své cesty, u
~ ty její dlouhé vlasy p
ojdou srovnat tak akorát n
o
~kami.
 Ano, musíme se p
Yipravit,  zamumlal ti
ae Triton a pak to je
at
 doplnil,  musíme se p
Yipravit na nejhor
aí. 
Dal
aí den ráno se Artur vypravil k pr
osmyku na výzv
dy. V
aichni jsme napjat
 

ekali, s jakou se zprávou se vrátí. Zp
t k nám v
aak dorazil a
~ za soumraku. 
ekali jsme, a
~ se nají a netrp
liv
 posedávali kolem ohn
. Nakonec si nalil p
ol hrnku 

aje a doplnil ho tekutinou z láhve, kterou si p
Yivezl. Zhluboka se napil.
 Já vím, v
aichni 

ekáte, co vám 
Yeknu. Ale situace je tak mizerná, 
~e se mi o ní ani nechce mluvit. 
`iroko daleko kolem pr
osmyku se vlastn
 povídá jen o dvou událostech. O Ann
, Tritonovi a Darovi 
Yíkají, 
~e jsou spojenci zdej
aích temných sil. Kdo je zabije, ten prý tím poslou
~í lidem i bohu. Nevím, kdo tu historku roz
ai
Yuje, ale jejich popis, který jsem zaslechl, je dost p
Yesný. Rozhodn
 neexistuje ani ta nejmen
aí 
aance projít pr
osmykem. A vrátit se p
Yes brod, to u
~ asi taky nep
ojde. Prochází tudy od severu velké mno
~ství lidí. Vypráv
jí, 
~e sopka u Olomony zase vybuchla a opatrn
 si 
aeptem vypráv
jí o zeleném 
áblu. Tak
~e ani jim bych se v tuhle dobu necht
l dostat do rukou. Jist
 si umíte p
Yedstavit, co by s námi provedli, kdyby na nás n
kdo ukázal prstem. 
 No, to je teda p
kný nad
lení,  po
akrábal se ve vousech Tom,  to teda nemáme kam jít. 
 
Xíká
a, 
~e sopka u Olomony se zase probudila,  ozval se trochu nesouvisle Benedikt a najednou se mi zdálo, 
~e kouká n
jak nep
Yítomn
. M
l te
 stejný výraz v o

ích, jaký jsem u n
j vídával v kapli, kam se chodil modlit. Co já o n
m vlastn
 vím? V klá
ate
Ye se jevil jako zbo
~ný a naprosto nudný patron. Pro

 potom tak najednou ode
ael a vynalo
~il tolik energie, aby m
 zachránil? Kde vzal své vále

nické zku
aenosti? Pro

 m
 má rád? Zrovna m
, kulhavého nevzd
laného kluka? Najednou se jeho zrak vrátil do p
Yítomnosti a p
Yistihl m
, jak na n
j koukám. Vrásky kolem jeho o

í se náhle uvolnily a jeho obli

ej zvlídn
l náznakem úsm
vu. V té chvíli jsem si uv
domil, 
~e i já ho mám rád a bezmezn
 mu d
ov

Yuji.  A to jsem vám je
at
 ne
Yekl do nejhor
aí,  pokra

oval Artur,  n
jaký Rohan prý v hostinci za pr
osmykem rozhazuje zlato a sbírá dobrodruhy v
aeho druhu. Rozhodl prý se vy

istit zdej
aí okolí. Ková
Y odhaduje, 
~e u
~ naverboval nejmén
 dvacet mu
~
o. Taky povídal n
co o tom, 
~e pán zdej
aího hrabství p
Yislíbil tenhle kus divo

iny tomu, kdo ho doká
~e vy

istit a zajistit bezpe

nost na cestách. Rohan má snad být n
jaký jeho vzdálený p
Yíbuzný. No, a to je myslím v
aechno, co jsem vypátral. Co tomu 
Yíkáte te
? 
V následující chvíli jsem si roz
aí
Yil slovník o slu
anou zásobu sprostých jadrných nadávek. Tom se ukázal v tomto sm
ru jako pravá pokladnice výkalových slov. Kdy
~ v
aem do
ael dech, ozvala se Anna.
 A
e u
~ si myslíme nebo 
Yíkáme cokoliv, v
aichni dob
Ye víme, 
~e u
~ nám osud na
ai cestu vybral. Nezbývá nám, ne
~ si to p
Yiznat. 
 Já vám to p
Yece 
Yíkám od samého za

átku,  zazn
l zvu

ný hlas Tima skoro a
~ nepat
Yi

n
 vesele,  je nejvy
a
aí 

as zvednout zadek, p
Yekro

it potok a vydat se omrknout n
co, co je
at
 neznáme. 
 No, pokud si mám vybrat mezi smrtí jistou, skoro jistou a nejistou, tak mi nezbývá, ne
~ souhlasit s Timem,  konstatoval i Artur. Tom doplnil moji slovní zásobu o dal
aí lidové výrazy.
 Já tam teda nejdu, já ne, tam m
 nikdo nedostane,  mumlal vedle m
 Triton. Benedikt u
~ zase upadl do svého zádum

ivého stavu, nijak se nevyjad
Yoval, jen sed
l a hled
l do plamen
o ohn
. Vlastn
 u
~ k tomu ani nebylo co 
Yíct. Osud rozhodl za nás tím, 
~e nám krom
 Hromové stezky u
~ 
~ádnou jinou mo
~nost nenechal. Bylo mi trochu úzko, ale zárove
H jsem se i trochu t

ail, 
~e se znovu vydáme na cestu.
V okam
~iku, kdy jsem se balil do deky a ukládal ke spaní, se ke mn
 sklonil Artur. Podle jeho dechu bych hádal, 
~e si  
Yedil  

aj je
at
 n
kolikrát a dost vydatn
.
 N
co jsem ti p
Yinesl,  za
aeptal a vlo
~il mi do dlan
 n
co teplého chlupatého,  jeden místní opilec mi to prodal za dva fr
eany. Ptal jsem se ho, jak mu 
Yíká, ale byl tak s
eatej, 
~e blábolil nesmysly. 
}e prý ten k
Ye

ek je jeho malá zakletá sest
Yi

ka 
}ulinka.  
Mali

ké zví
Yátko v mé ruce se zavrt
lo.
 Tak jsem mu musel je
at
 jednoho fr
eana p
Yidat, aby p
Yestal slzet. Tak
~e tomu mr
Housovi m
o
~e
a 
Yíkat...  Artur se zarazil, asi i p
Yes lihové zpomalené my
alení si uv
domil m
oj handicap, nicmén
 p
Yece jen do
Yekl,  ... 
}uli. Tak dobrou noc. 
Naklonil jsem se ke skomírajícím plaménk
om ohn
, abych se podíval na tu chlupatou kuli

ku. Byl to roztomilý zlatý k
Ye

ek s jemnými drápky a hebkými paci

kami. 
erné o

i mu svítily jako dva korálky. Ulo
~il jsem ho na noc do svého vaku a doufal, 
~e se do rána neprokou
ae ven.
Je
at
 p
Yed svítáním m
 vzbudila n

~ná ruka Anny.
 Dare, je 

as na cestu. Sbal prosím na
ae v
ci, musíme vyrazit co nejd
Yíve. Cítím neklid za na
aimi zády. B

~ prosím vzbudit ostatní a p
Yiprav kon
. 
Prot
Yel jsem si o

i a rychle vstal. Zalomcoval jsem v
aemi spá

i a rozhlí
~el se po Timovi, který tu nebyl. Ne
~ jsem v
aak ustrojil nákladního kon
, objevil se sám od sebe a beze slova mi za

al pomáhat. Ostatní sice trochu protestovali, 
~e mají vyrazit bez snídan
, ale p
Yizp
osobili se. Za chvíli u
~ po na
aem tábo
Yi
ati zbylo jen pár vla
~ných uhlík
o. Nakoukl jsem je
at
 do svého vaku, ale k
Ye

ek zmizel. Nem
l jsem 

as ho hledat. Snad mu bude na svobod
 lépe.
V 

ele s Timem jsme p
Yekro

ili potok a vstoupili na území nevalné pov
sti. Vedli jsme kon
 po sotva znatelných cesti

kách a ml

ky postupovali zvolna hloub
ji a hloub
ji do tichého bludi
at
 skalního m
sta. Okolní ticho doléhalo na na
ae nervy více ne
~ bojový k
Yik nep
Yátel. Ka
~dé cinknutí, ka
~dé do
alápnutí kopyta na kámen se rozléhalo dutou ozv
nou a znervóz
Hovalo nás. N
kolikrát jsme se museli vrátit, nebo
e pr
ochod se ukázal být slepý. Nevím jestli i kon
 byli nervózní ze zdej
aího okolí nebo jestli jen vycítili na
ae rozpolo
~ení a nakazili se neklidem. B
hem dne jsme ud
lali jen n
kolik krátkých p
Yestávek, jinak jsme pomalu, ale vytrvale krá

eli vp
Yed. Pohodlná cesta to nebyla. Jízda na koni absolutn
 nep
Yipadala v úvahu. Byl v
obec úsp
ch, 
~e jsme kon
 tou trasou dokázali p
Yepravit. Su
eová pole, kamenné srázy, úzké pr
orvy. Ve

er u
~ jsme my i zví
Yata sotva vlá

eli nohy. Za celou tu dobu jsme narazili jen na dv
 malá zatuchlá jezírka s vodou, jinak jen skála, skála a skála. Osam
lý zelený ke
Yík tu byl vzácností. Marn
 jsme hledali místo, kde bychom se mohli utábo
Yit. Nikde 
~ádná tráva pro kon
, nikde d
Yevo na ohe
H, nikdo pot
o

ek nebo studánka. P
Yíjemné bylo jen to, 
~e tu nebyly ani mouchy ani komá
Yi. Kraj ticha a smrti. Kone

n
 jsme na
ali trochu v
t
aí rovinku v té spleti skal a kamen
o, kde se dalo alespo
H usednout nebo ulehnout. Práv
 jsme za

ali vybalovat zásoby a odstrojovat kon
, kdy
~ se prudce setm
lo a p
Yihnala se bou
Ye. Takhle n
jak jsem si v
~dycky p
Yedstavoval peklo. Rudé zá
alehy se mísily s neskute

ným rachotem a do toho v
aeho vichr plný ostrého oslepujícího písku. Viseli jsme na uzdách koní, abychom je udr
~eli na míst
, ale zví
Yata byla tém

Y neovladatelná. Tom
ov k
o
H p
Yi svém jan

ení sklouzl zadní nohou do skalní pukliny, ztratil rovnováhu a p
Yi pádu si zaklín
nou nohu zlomil. Koutkem oka jsem zahlédl, jak ho Tom zabil. Já jsem spolu s Annou visel na hlav
 na
aeho nákladního valacha, sna
~il se uhýbat p
Yed jeho kopyty a nezbláznit se z toho burácení ve skalách. Vtom Anna po zásahu kopyta upadla a k
o
H m
 vlekl do tmy, kde jsem tu
ail svah. Cht
l jsem aspo
H zahvízdat, ale v tom nebeském randálu jsem byl bez 
aance. Náhle po uzd
 hmátla velká svalnatá ruka a p
Yitahovala kon
 i se mnou zase zp
t. Cítil jsem, 
~e k
o
H i já se v blízkosti Toma pomalu uklid
Hujeme. Bou
Ye ode
ala práv
 tak rychle, jako p
Yi
ala. Nespadla ani kapka vody a písek jsme m
li úpln
 v
aude. 
 No fuj, to byla chu
eovka,  prskal Artur, aby se zbavil písku, který nám sk
Yíp
l i mezi zuby. Tom usedl na skálu vedle svého mrtvého kon
. Zdálo se mi, 
~e 

elo si podep
Yel dlan
mi proto, abychom nevid
li slzy v o

ích. Je
at
, kdy
~ vstal, trochu se mu leskly. 
`ero se pomalu m
nilo v no

ní tmu a nikdo z nás nem
l ani sílu ani chu
e se bavit. Pop
Yáli jsme si dobrou noc a ulehli, jak se dalo. Ráno m
 neprobudila Anna, ale Triton. Je
at
 neza

alo svítat. 
 Poj
 se mnou, musíme najít n
jakou vodu. 
Cht
l jsem vzbudit, je
at
 aspo
H Toma, ale zadr
~el m
.
 Nikoho nebu
, Dare, vezmi m
chy, které unese
a, a poj
 se mnou. 
Poslechl jsem ho a oba jsme ti
ae za

ali 
aplhat nesch
odnou skalní rozsedlinou. Triton se ob

as zastavil, ale zezadu jsem nevid
l, co d
lá. N
co kutil a pak ukázal sm
rem k malé skalní nádr
~i s vodou. Byla v ní mnohem 

ist
aí ne
~ voda, kterou jsme na
ali v

era. Kdyby m
 Triton nezadr
~el, snad bych do ní samou radostí hupsnul. Obli

ej m
 je
at
 pálil po té v

erej
aí píse

né masá
~i.
 Nejd
Yív naber do vak
o, pak se m
o
~eme opláchnout,  napomenul m
 a v
tvi

ku, kterou dr
~el v ruce, pe

liv
 a opatrn
 zastr

il do kapsy ve svém tmavém plá
ati.
 Ví
a, Dare, mo
~ná nás je
at
 

eká n
co hor
aího ne
~ v

era. Cítím p
Yítomnost síly. Blí
~íme se k ní. Znám tu sílu a nedokázal bych zajistit ochranu ani v dob
, kdy jsem býval v kondici. N
kdy se tomu 
Yíká mágova chobotnice. 
erpá energii ze vzduchu i zem
. 
ím jsi u ní blí
~e, tím v
t
aí riziko zásahu ti hrozí. V
t
ainou se pou
~ívá ke strá
~ení cest a objekt
o. Hor
aí je, kdy
~ se mágovi, který ji vytvo
Yil, n
co stane. Má-li dost energie, roste a stává se velkým nebezpe

ím pro své okolí. Prakticky se nedá zni

it. Zásah její energií m
o
~e mít prapodivné ú

inky podle toho, jak ji její tv
orce naprogramoval. Bojím se toho setkání, nedoká
~u ani p
Yedpov
d
t, co se m
o
~e stát.  P
Yimhou
Yil o

i a napil se trochu vody. Jeho nak
Yáplý hlas se trochu srovnal, ale bylo znát, 
~e není zvyklý tak dlouho mluvit.
 Pro

 ti to vlastn
 povídám, chlap

e. Bude
a se muset nau

it pou
~ívat a kontrolovat svoji sílu.  Vyhrnul jsem rukáv a napjal svoje svaly. No, n
jaké tam byly, ale jejich p
Yedvád
ním bych se neu
~ivil. Starý 

arod
j se skoro na
atval. Mávl zlostn
 rukou a zamra

il se.
 Te
 není 

as na legrácky. Ty dob
Ye ví
a, jakou sílu myslím.  
Zavrt
l jsem hlavou a pokr

il rameny. Co si to vymý
alí? Jakou sílu? Co ho to napadlo za nesmysl? Ale asi bych mu nem
l odporovat. Je starý, co kdyby ho z toho kleplo, pak by to bylo na m
. Ostatn
 ty jeho 
Ye

i jsou taky n
jak podivné. Naprogramovaná chobotnice, kdo to jak
~iv sly
ael.
 Hele, ty zabedn
nej kulhavej spratku,  ztratil náhle trp
livost a za

al legra

n
 
aermovat rukama,  jestli se nebude
a po
Yádn
 soust
Yedit na to, co ti 
Yíkám, to ti 
Yíkám, ne
~ádej si m
.  Jeho hlas stoupl a
~ do vzteklého sípání a nakonec se rozka
alal. Nemohl popadnout dech a mn
 ho najednou p
Yi
alo líto. Vypadal tak sta
Ye a bezmocn
, mo
~ná se mu to i v hlav
 trochu plete. Vydr
~í v
obec tuhle namáhavou cestu, napadlo m
 a podal jsem mu trochu vody. Lokl si a zadíval se na m
. M
l sv
tle modré o

i. P
Yekvapen
 jsem si uv
domil, 
~e to rozhodn
 nejsou o

i ubohého starce. Byly pichlavé, ale zárove
H signalizovaly v
oli a inteligenci. Sklopil jsem zrak jako první a poprvé si p
Yipustil, 
~e by mohl mít pravdu. U
~ mi nedávej svou sílu, vybavila se mi náhle slova umírajícího opata, nedávej mi svou sílu, nech m
 zem
Yít. Co tím vlastn
 myslel? Já mu p
Yece 
~ádnou sílu nedával. Kde bych ji vzal? Znovu jsem se podíval na Tritona. Je
at
 po
Yád m
 pozoroval. Nazna

il jsem, 
~e hodlám pozorn
 naslouchat. Znovu se napil a zadíval se za obzor, kam sm

Yovala na
ae cesta. 
 Promi
H,  
Yekl ti
ae,  jsem starej mrzutej d
dek. Neuv
domil jsem si, 
~e svou sílu pou
~ívá
a a p
Yitom o ní neví
a. Budeme muset za

ít od základ
o.  
Posadili jsme se na skály, které za

aly r
o
~ov
t vycházejícím sluncem. Nebýt v téhle zapeklité situaci, docela by se mi tu líbilo. Triton mluvil ti
ae a sípav
. U

il m
, jak se uvolnit, jak poslouchat tep svého srdce, jak naslouchat ostatním 

ástem svého t
la a který pocit mi vlastn
 signalizuje p
Yítomnost síly. Bylo to pro m
 n
co tak nového, tak objevného, bylo to ú
~asné. Cítil jsem ka
~dý slune

ní paprsek, který se m
 dotkl. Vnímal jsem chladnou a zna

nou tvrdost skal. Zdej
aí ticho na m
 v
aak dolehlo takovou silou, a
~ mi nasko

ila husí k
o
~e, kterou jsem mohl ukázat Tritonovi. Zdálo se, 
~e ho to uspokojilo. Poklepal mi na rameno a první lekce z
Yejm
 skon

ila. Je
at
 
~e u
~ bylo sv
tlo, jinak bychom si asi cestou dol
o zlámali v
aechny kon

etiny. Ostatní se práv
 za

ali probouzet, kdy
~ jsme vkro

ili do tábora. Sp
chal jsem dát vodu na
aím koním a Triton zatím obslou
~il lidi. Hned se v
aichni cítili mnohem lépe. Nakonec jim vysv
tlil, kudy k vod
. Benedikt, Tom a Artur sebrali v
aechny na
ae m
chy na vodu a vyrazili do skal je naplnit. Vrátili se rozja
Yení a rozesmátí. Samoz
Yejm
 krom
 Benedikta. Ten svým úsm
vem mimo
Yádn
 
aet
Yil. Ale aspo
H z n
j pro tuto chvíli spadla ta jeho podivná zádum

ivost.
Kdy
~ jsem vybaloval placky na snídani, zjistil jsem, 
~e jsou okousané. Krom
 toho v nich byl, jako te
 ve v
aem, jemný sk
Yípavý písek. Vyndal jsem je a vyklepal obal. Vypadlo z n
j n
co malého bé
~ov
 chlupatého. Ne
~ jsem se sta

il podívat, co to je, bleskurychle se to p
Yesunulo k mé noze, vy
aplhalo to po nohavici a zalezlo pod mou kazajku a nep
Yíjemn
 to lechtalo svými drápky. 
}uli, ty mr
aulo, oslovil jsem ho v duchu a sna
~il se ho odchytit na svém holém t
le. Po chvíli k
Yep

ení a kroucení se mi to poda
Yilo. Byl nejvy
a
aí 

as ho schovat v kapse, nebo
e mé pohybové kreace za

aly p
Yitahovat pozornost ostatních. Rychle jsem oprá
ail placky a rozlámal je, abych zakryl jejich ohryzané okraje. Tim vytáhl svou mapu a spole

n
 s ostatními studoval, kudy na
ae cesta povede dál. Podle jejich nespokojeného dohadování jsem usoudil, 
~e asi nebude o mnoho lep
aí ne
~ v

era. 
A taky 
~e nebyla. Skály rozpálené sluncem z nás vysávaly zbytky sil. Kon
 klopýtali se sklon
nými hlavami a nebylo ani pomy
alení, aby se na nich n
kdo vezl. Na
ae nákladní zví
Ye si n
kolikrát postavilo hlavu a odmítalo u

init dal
aí krok. Vynucená zastavení nás v
aak nijak neosv

~ila. Poka
~dé jsme svá t
la zdvihali s v
t
aí a v
t
aí námahou. Tu a tam jsme p
Yece jjen na
ali kalu
~ vody a kon
 se la

n
 vrhali na hou
~evnaté vysu
aené ke
Yíky, kterých tu bylo zoufale málo. Ten den nás na
at
stí nepotkala 
~ádná nehoda. Nechápal jsem, jak se m
o
~e Triton v
~dycky probudit je
at
 p
Yed svítáním, a kde bere energii k mému vyu

ování. Zlostn
 odbyl mé snahy p
Yedstírat naprosté vy

erpání. Prost
 se mnou surov
 zat
Yepal a zasy

el to svoje  koukej vstávat, Dare  takovým tónem, 
~e mi nezbylo, ne
~ vstát a následovat ho do skal. Cítil jsem, jak jeho nervozita stoupá. I já u
~ jsem rozeznával zlov
stnou p
Yítomnost neznámé síly. Museli u
~ jsme být velice blízko. 
 B
hem 

tvrtého dne, krátce po ob
d
 nás na
ae 
at
stí opustilo. Práv
 jsme se potáceli 
at
rkovým polem, kdy
~ jsem usly
ael Triton
ov výk
Yik :  Dare, 
atít!  Myslel jsem, 
~e je to nový prvek ve výcviku a nic zlého netu
ae jsem poslu
an
 p
Yiv
Yel o

i a soust
Yedil se ve svém nitru, abych vyvolal sílu. Pot

ailo m
, kdy
~ jsem ucítil, 
~e se mi to da
Yí. A pak sjel z 

istého nebe blesk. Jen
~e kam se hrabe normální bou
Ykový blesk. Chvíli jsem m
l pocit, 
~e jsme uzav
Yeni ve sv
telné kleci. Vzduch se chv
l nap
tím a pak se na nás s p
Yí
aerným rachotem z
Yítil sv
t. Nevím, za jak dlouho jsem se probral. Nade mnou se sklán
la Anna. Vlhkým 
aátkem mi otírala 

elo a ruce.  Dare, chlap

e, no tak u
~ se probu
. Musíme pomoci ostatním. Jsou tak zticha, mám o n
 strach.  Triton sed
l kousek p
Yede mnou a svíral si hlavu v dlaních. Jemn
 se kolébal ze strany na stranu a mn
 se znovu cht
lo zav
Yít o

i. Kdy
~ Anna zjistila, 
~e si sedám, vydala se s mokrým 
aátkem a uslzenýma slepýma o

ima sm
rem k Tritonovi. Rozhlédl jsem se, ale nikdo krom
 nás t
Yí tu nebyl. Cítil jsem se jako po t

~ké ch
Yipce. Jestlipak mi zbyla je
at
 kapka síly? P
Yemohl jsem svou lenost a únavu a pokusil se soust
Yedit. Teprve na t
Yetí pokus se mi poda
Yilo mentální cvi

ení dokon

it. Te
 jsem byl schopen vstát a dojít ke svým dv
ma spole

ník
om. I Triton u
~ s pomocí Anny vstával.  Co s námi bude, co si jen po

neme,  ti
ae na
Yíkala Anna a dr
~ela se starého kouzelníka jako své poslední záchrany. Viditeln
 tím nebyl nad
aen. 
 P
Yesta
H vyvád
t,  bru

el a uhýbal p
Yed svou pe

ovatelkou, která mu cht
la mokrý 
aátek uvázat kolem hlavy.
 Poj
te, musíme odtud rychle pry

,  postr

il m
 na cestu a vzal Annu za ruku. Klopýtali jsme po kamení a podv
dom
 se dr
~eli sm
ru, do kterého nás táhlo na
ae nejasné poslání. Pod kazajkou m
 za
aimraly jemné drápky. Vida, m
oj malý chlupatý spole

ník to zatím taky p
Ye
~il. Jen
~e te
 u
~ jsem nem
l po ruce 
~ádný drobe

ek, který bych mohl utrousit do kapsy.
Ale co ostatní? Triton se ani nenamáhal to zji
a
eovat. To p
Yece nejde se na n
 úpln
 vyka
alat. M
li bychom je najít. Kostnatá ruka m
 neurvale postr

ila, kdy
~ jsem zpomalil. Uhnul jsem z cesty a zastavil se. Tohle tedy ne! Oni jsou jediní p
Yátelé, které mám. Jsou tu vlastn
 kv
oli mn
 a já musím st
oj co st
oj zjistit, co se stalo.
Ne, zavrt
l jsem hlavou, kdy
~ mi 

arod
j p
Yikázal pokra

ovat v cest
. Ukázal jsem na sebe a cestu zp
t. Mávl jsem rukou nad jeho nadávkami a vyrazil zpátky tak rychle, jak jen mi to moje slab
aí noha dovolovala. Oba volali mé jméno, já v
aak 
ael dál a sna
~il se zahnat úzkost, která se m
 v mé samot
 zmoc
Hovala. Obcházel jsem na
ae poslední stanovi
at
 ve stále v
t
aích kruzích, ale nic jsem nenalézal. Ani stopa po koních, po lidech, nikde nic. To p
Yece není mo
~né, bránil jsem se p
Yedstav
, 
~e se mohli tak úpln
 vypa
Yit. Vtom m
 vyru
ailo hara
aení suti. Rychle jsem se oto

il. Byl to v
aak jen Triton s Annou. Do
ali a
~ ke mn
 a hádali se.
 Ale já to místo vidím,  protestovala Anna,  jsou na
~ivu. 
 
}enská, v
~dy
e ty nejsi normální. Nic o tom neví
a. Zem
You d
Yív, ne
~ se k nim dostaneme. Na
ae jediná 
aance je co nejd
Yíve odsud zmizet. 
 M
 bys mo
~ná p
Yemluvil, ale podívej se na Dara. Nehne se, dokud je nenajde. A bez Dara stejn
 na
ae cesta nemá smysl. Musíme mu pomoci.  Díval jsem se na Annu a nepoznával ji. Starostlivá bázlivá pe

ovatelka zmizela a místo ní jsem zíral na nádhernou divokou bojovnici. Nevidoucí o

i se blýskaly ohn
m a kdy
~ prudkým gestem hlavy odhodila své zcuchané vlasy, pocítil jsem k ní stejn
 silnou náklonnost jako p
Yi prvním setkání. Jasn
, te
 p
Yece pat
Yíme k sob
 a
~ do konce. Do konce 

eho, zarazil jsem se, ale nebyl 

as o tom p
Yemý
alet.
 Vy nevíte, do 

eho lezeme,  zasípal unaven
 a rezignovan
 starý mu
~.
Uchopil jsem Annu za ruce a stiskl je.  Ano, Dare, te
 je vidím je
at
 jasn
ji. Mají zav
Yené o

i a spí. Brzo u
~ se probudí. M
li bychom si pospí
ait. Tudy,  Anna nap
Yáhla ruku a m
 na chvíli p
Yipadalo komické, 
~e nám cestu musí ukazovat slepec. 
Triton nás v
aak znovu zarazil.
 Je
at
 okam
~ik. Sedni si, Dare. Te
 p
Yivolej svou sílu. Utkej z ní tenkou pavu

inu na dva plá
at
. Jeden oblékni Ann
 a druhý p
Yeho
 p
Yes svá ramena. Má
a to? 
Usoudil jsem, 
~e tuhle radu bych m
l p
Yijmout, a tak jsem u

inil, co mi 
Yíkal. Utkal jsem ve svých p
Yedstavách ne dva, ale t
Yi plá
at
. Pak jsme vyrazili. Anna nás vedla hlubokou pr
orvou do skalního bludi
at
. A

koli slunce nep
Yestávalo pra
~it, tady mezi skalami na nás dolehl chlad. Za

al jsem se t
Yást. Mo
~ná to bylo i chladem. Nevím, jak dlouho jsme 
ali, mn
 se to zdálo jako celá v


nost, ale dorazili jsme je
at
 za sv
tla. Skály se p
Yed námi najednou rozestoupily a my se ocitli na mýtin
 p
Yed obrovskou jeskyní. Vchod dovnit
Y byl tak velký, 
~e by jím pro
ael celý ná
a klá
ater. Rovn

~ p
Yi pohledu na mýtinu se mi zatajil dech. Bylo to neuv

Yitelné. N
kolikrát jsem zamrkal, abych se ujistil, 
~e opravdu vidím to, co vidím. Po celé plo
ae se povalovalo fantastické mno
~ství poklad
o i krám
o. Mezi tím v
aím bylo tu a tam vid
t n
kolik koster v r
ozných pozicích. Na té nejblí
~ k nám u
~ se rozpadal od
v a byl vid
t st
Yíb
Yitý me

, uvízlý mezi 
~ebry. Bál jsem se ud
lat krok kup
Yedu.
 Kde jsou?  rozhlí
~el se Triton, jakoby podobné mýtiny vídal ka
~dý druhý den.
 Tam,  zamí
Yil ukazová

ek na
aí slepé pr
ovodkyn
 dozadu a
~ k místu, kde za

ínal porost lesa. Na b
Yehu tiché lesní t
on
 jsme objevili na
ae kon
 a nakonec i 

ty
Yi spící postavy.
Kdy
~ jsme k nim dorazili blí
~, 
Yekla Anna:  Vidíte je? Já u
~ je toti
~ nevidím, v
aechno mi zahalil rudý krvavý závoj. 
 Jsou tu v
aichni,  ti
ae a bez nad
aení konstatoval sta
Yec. Sklonil jsem se k Benediktovi a zat
Yásl jím. Otev
Yel o

i a chvíli se mi zdálo, 
~e jimi nevidí. Nakonec se v
aak na m
 p
Yece jen podíval. Za

al pohybovat rty, ale nesly
ael jsem, co 
Yíká. Naklonil jsem hlavu blí
~. Byla to latinská modlitba. Nabídl jsem mu ruku, 
~e mu pomohu vstát, ale nep
Yijal ji. Sám se namáhav
 zvedl na kolena a jen dál drmolil n
co nesrozumitelného. Klekl jsem si proti n
mu a za

ala se ve mn
 zvedat vlna zoufalství.
 P
Yesta
H Dare,  za
Yízl se mi do u
aí sípavý výk
Yik starého kouzelníka. Dv
ma, na jeho postavu docela mr
atnými, skoky se ocitl u m
 a odhodil m
 ne

ekanou silou od Benedikta. Dostal jsem zlost, jak se mnou zachází. Já p
Yece nejsem 
~ádné jeho vlastnictví. Ale on najednou pokýval hlavou a zatvá
Yil se docela spokojen
. 
 
`et
Yi svou silou,  zasy

el,  tenhle není nebezpe

ný.  
Ohlédl jsem se. U
~ se probouzeli i ostatní. Tim u
~ byl na nohou a vrávoral sm
rem k t
o
Hce. Mohutný Tom si op
Yel hlavu o starý pa
Yez a stále je
at
 hled
l n
kam do prázdna. Artur se dosud nepohnul, jen se rozhlí
~el. Vykro

il jsem sm
rem k n
mu, abych se podíval, není-li zran
n. Vypadal n
jak divn
. Náhle se vymr
atil jako 

íhající 
aelma, která se vrhá po ko
Yisti. Popadl dýku, která se vedle n
j povalovala, a vrhl se sm
rem k Tomovi. Nap
Yáhl ob
 ruce ke smrtící rán
. Né!!! za
Yvalo celé moje nitro, ale nikdo nebyl dost blízko, aby ho mohl zarazit. Víc u
~ si nepamatuji.
Tentokrát se moje v
domí probouzelo postupn
 a velice pomalu. Nejd
Yív jsem vnímal p
Yicházející sv
tlo. Za ním p
Yicházely známé hlasy. Byla tu kulisa monotónního rytmu modlitby, kterou naru
aoval 
~enský hlas:   &musí
a mi pomoci, Trite. Pot
Yebuji dal
aí vodu. A m
l bys nakrmit Artura, ví
a 
~e se ho bojím. Z
ostanu chvíli u Dara místo tebe. 
 Tak dob
Ye. Bo
~e, tolik bych si p
Yál mu pomoci, kdysi by to pro m
 nebyl 
~ádný problém, a te
 to nedoká
~u. P
Yipadám si tak starý, tak zoufale starý. Dare, chlap

e, má
a v sob
 tolik citu a tolik síly, nesmí
a ji v
aechnu plýtvat na druhé, z
osta
H tu je
at
 chvíli s námi. Máme t
 rádi, pot
Yebujeme t
. 
To u
~ jsem opravdu nevydr
~el a otev
Yel o

i, abych se podíval, neklame-li m
 sluch. Je v
obec mo
~né, aby tento sentimentální projev skute

n
 vypustil z úst ten starý nerudný bru

oun?
V
aiml si, 
~e na n
j koukám a okam
~it
 ucukl rukou, kterou m
 je
at
 p
Yed chvíli hladil po rameni. 
 No, to je dost, 
~e se ná
a sedmispá

 probouzí,  zask
Yípal v jeho hlase obvyklý tón.  Koukej se dát rychle dohromady, je tu spousta práce pro jedny 
~enské ruce a slabého starce. 
Usmál jsem se jeho hartusení a on se na m
 docela p
Yív
tiv
 za
aklebil. 
 M
l jsi o
aklivý záchvat, Dare,  hladila m
 Anna po rukou,  m
li jsme o tebe strach. 
Pak m
 najednou objala a já cítil, jak se mi za

ínají vracet síly. Rozhlí
~el jsem se kolem. Dva kroky ode mn
 kle

el Benedikt a stále drmolil nábo
~enské texty. V
obec na m
oj pohled nereagoval. O kus dál jsem zahlédl Tima, jak vle

e k ohni nádhern
 zdobené sedlo a sm
je se. Artura ani Toma jsem nezahlédl. Sakra, pro

 se nem
o
~u jen tak oby

ejn
 zeptat?! Zkusil jsem se zdvihnout, ale zato

ila se mi hlava.
 Nesp
chej, Dare, p
Yinesu ti trochu 

aje a 

erstvé placky. Aspo
H 
~e se tu dá najít d
Yevo na ohe
H, a zásob je tu taky na výb
r. Po

kej, nevstávej, jsem hned zpátky. 
Na to, 
~e byla slepá, se tu Anna orientovala docela dob
Ye. Nakrmila m
 a já po té námaze zase rychle usnul. Moc klidné spaní to v
aak nebylo. Pronásledovaly m
 krvavé sny, tak
~e jsem byl docela rád, kdy
~ m
 z nich p
Yed svítáním Triton vyru
ail. 
 Vstávej, Dare, je 

as na dal
aí lekci.!
Odvedl m
 stranou od tábora na planinu poblí
~ lesa. Posadili jsme se a Triton za

al ti
ae vysv
tlovat.
  Dare, vím, 
~e jsi je
at
 slabý a unavený, ale dost zoufale nás tla

í 

as. I mágova chobotnice sbírá síly a po

ítám, 
~e tak za p
t dní bude moci vyslat dal
aí výboj. Do té doby musíme být z jejího dosahu. Nebude to snadné.
Te
 jsme vlastn
 v jejím v jejím zajateckém tábo
Ye. N
kde tady kolem vede silové pole, které nás nepustí pry

. Kdysi bych si s ním poradil sám, te
 to v
aak musím nau

it tebe.  
Starý kouzelník byl ke mn
 tentokrát vlídný, i kdy
~ mi to hned ne
alo. Trp
liv
 opravoval moje chyby a já postupn
 získával znalost, jak vytvo
Yit kouzlo bezpe

né brány. Mentální cvi

ení mi velice prosp
lo, p
Yi zpáte

ní cest
 u
~ jsem se cítil docela v po
Yádku.
Do tábora jsme dorazili za úsvitu. Spole

n
 jsme se pustili do p
Yípravy snídan
. Po
Yád jsem m
l cukání jít se rozhlédnout, kde je Artur, ale Triton m
 stále n


ím zam
stnával, a
~ jsem ho podez
Yíval, 
~e mi to d
lá naschvál. Po chvíli se p
Yihnal Tim a s d
tským nad
aením nám ukazoval obrovský kovový 
atít s vále

nými výjevy.
 Po
Yád n
co hledá,  zavr

el m
oj u

itel,  p
Yená
aí krámy sem a tam, ale aby p
Yilo
~il ruku k dílu, to ne. Ale aspo
H nikoho neohro
~uje. 
Kývl jsem bradou sm
rem k Benediktovi. 
 Jo, ten je tady mírnej a zrovna tak nepou
~itelnej. 
Pak se na m
 zahled
l a zeptal se:  Ty se nepamatuje
a,co se stalo p
Yi tvém záchvatu? 
Zavrt
l jsem hlavou.
 Jak bych to 
Yekl? Zkrátka Artura chytil Amok a chystal se propíchnout velkého Toma. Tys p
Yi tom za
Yval a dostal jsi k
Ye

e. Artur se pak zarazil, jako kdyby mu n
kdo vypnul p
Yívod vzduchu a zhroutil se na Toma. Jen
~e spadl tak ne
aikovn
, 
~e Tomovi tou dýkou poranil rameno. Ale na druhou stranu to bylo jeho 
at
stí, pon
vad
~ Tom se probral a první co ud
lal bylo, 
~e ch
Hapnul Artura za krk a za

al ho 
akrtit. Tim se tomu vesele chechtal, Benedikt zrychlil p
Ye
Yíkávání modliteb, zatímco já s Annou jsme se sna
~ili rozev
Yít Tomovy prsty. Musel jsem ho pra
atit do toho zran
ného ramene, aby povolil. Na
at
stí se nám ho poda
Yilo svázat d
Yív ne
~ se probral úpln
. Artura jsme rad
ai svázali taky. Pokud chce
a, m
o
~e
a je jít nakrmit. Le
~í támhle za ke
Yem u t
on
. Ale dej pozor, jsou nebezpe

ní i tak.  
Popadl jsem misku s ovesnou ka
aí a vyrazil k t
o
Hce. Nevím, co jsem 

ekal, ale tohle ur

it
 ne. Zareagovali na mou p
Yítomnost divokou zu
Yivostí. Skoro jsem se bál, 
~e se Tomovi poda
Yí p
Yervat pouta. Krmení se tak trochu podobalo zápasu. Sklidil jsem n
kolik kopanc
o, ka
ae byla rozbryndaná v
aude a já se tu mezi jejich nadávkami cítil slabý a bezmocný.
Do
aoural jsem se zp
t k ohni a usedl vedle Anny, která m
 mate
Ysky objala kolem ramen. Bylo mi z toho v
aeho smutno. 
 Na
ael jsem to, na
ael jsem to,  p
Yihopsal k nám Tim a mával sedlovými bra
anami.
 No, kone

n
 n
co u
~ite

ného,  zahu

el Triton, který si prohlí
~el Timovu mapu. 
 To je p
Yece moje,  zareagoval dot

en
 Tim, kdy
~ spat
Yil sv
oj poklad v kouzelníkových rukou. Cht
l mu mapu vytrhnout, ale Triton byl rychlej
aí a schoval ji v n
které z kapes svého plá
at
.
 Jestli nám te
 pom
o
~e
a, vrátím ti to. Te
 b

~ a p
Yive
 kon
.  Tim upustil bra
any, neochotn
 se oto

il, ale 
ael splnit rozkaz. Tentokrát se p
Yíprava na cestu zna

n
 protáhla. Triton trval na tom, 
~e nesmíme s sebou vzít nic kovového ani 
~ádný drahý kámen.
 To je první, na co strá
~ní chobotnice reaguje,  vysv
tloval, kdy
~ vyhodil v
aechny na
ae zbran
, helmy, kotlík i no
~e a sekeru. P
Yimhou
Yil oko jen nad p
Yezkami sedel a krou
~ky v uzdách koní. Nalo
~ili jsme potraviny a vodu a pak to nejhor
aí - na
ae pomatené kamarády. Artura jsme nakonec museli vzít klackem po hlav
, abychom ho dokázali vysadit a p
Yivázat na kon
. Tom se tolik nevzpouzel, ale zase byl proklat
 t

~ký. Benedikta jsme ani nemuseli p
Yivazovat. Viditeln
 mu bylo jedno, v jaké pozici se modlí. Skoro jsem mu závid
l jeho situaci, kdy nic nevnímá, nic ho nevzru
auje.
Vyrazili jsme na cestu. Triton se sna
~il vybírat cestu sch
odnou pro kon
. Postupovali jsme pomalu. Ani kon
 nebyli spokojení s chováním svého nákladu. Ka
~dou chvíli jsme je museli uklid
Hovat a p
Yes problematické úseky zví
Yata jednotliv
 p
Yevád
t. Tim sice tu a tam pomohl, ale velmi neochotn
.
   Najednou se p
Yed námi rozev
Yela louka. Pravá nefal
aovaná zelená louka. Kon
 zafrkali, natáhli krky a zrychlili krok. 
 Ne,  za
Yval Triton,  zadr
~te je. St
ojte, zpátky!  Viseli jsem na uzdách koní v
aí silou, kterou jsme vlastnili. Ann
 se poda
Yilo nákladního kon
 oto

it a vtáhnout zp
t do skal. Já svíral ot

~e Benediktova kon
, který frkal a pohazoval hlavou. Nakonec si v
aak dal 
Yíci a zastavil. 
Na
aeho nejsiln
j
aího kon
 s Tomem v sedle vedl Tim. Ten se svojí váhou proti koni nem
l sebemen
aí 
aanci. K
o
H, u
~ tak byl dost nervózní ze svého b
Yemene a na Tima se v
obec neohlí
~el. Vyrazil tryskem vp
Yed a po n
kolika skocích to sm

ané b
Yemeno kone

n
 set
Yásl ze své uzdy. Tritonovi se vedlo podobn
. K
o
H s Arturem následoval p
Yíklad svého ko
Hského kolegy a vlá

el starého kouzelníka kamením. V
aechno se událo tak rychle, 
~e jsem ani nesta

il pochopit, o

 tu b

~í. Timovi se z
Yejm
 nic nestalo, nebo
e vysko

il a je
at
 stihl zachytit uzdu druhého kon
, který vlá

el Tritona. To u
~ bylo na zví
Ye p
Yece jen trochu moc a kone

n
 p
Yibrzdilo a zastavilo. Nechápal jsem pro

 se starý kouzelník tolik sna
~í zastavit kon
. Ta louka byla opravdu nádherná, sám jsem m
l sto chutí natáhnout se do téhle sv

~í trávy, vdechovat její v
oni a zapomenout na v
aechno, co nás provází. Vtom m
 oslepil záblesk a prudká bolest o

í, které jsem si nestihl v

as zakrýt, se mi zahryzla do hlavy. Kdy
~ se mi poda
Yilo znovu o

i otev
Yít, uvid
l jsem kon
 le
~ícího na krok od louky. Nehýbal se ani on ani jeho jezdec. Tome, kamaráde, to p
Yece ne...
 Dare,  dolehl ke mn
 z dálky sk
Yípavý tón hlasu mého u

itele,  jestli te
 bude
a myslet jenom na Toma, zahyneme tu v
aichni. 
Tón Tritonova hlasu p
Yeru
ail mou my
alenku. Rozladilo m
 to. Kouzelník spolu s Timem p
Yicházel k nám a pevn
 dr
~el nervózního zp
n
ného kon
. Vypadal vy

erpan
. Nedokázal jsem se v
aak na n
j dál mra

it, je u
~ tak starý, i na n
j je toho z
Yejm
 trochu moc.
 Tomovi u
~ nikdo nepom
o
~e, ani ty, Dare,  
Yekl smutn
 a shrnul si bílé vlasy z 

ela. Zaplavila m
 vlna bezmoci a do o

í mi vyhrkly slzy. Stojí v
obec m
oj 
~ivot za tohle v
aechno, napadlo m
. 
 Poj
, Dare,  vzal mi z ruky uzdu Benediktova kon
,  jen si tu trochu odpo

i
H. Te
 bude zále
~et na tob
, dostaneme-li se odtud 
~iví. Tam, co le
~í Tom, se pokusí
a otev
Yít bránu.
 Pro

 práv
 tam?  zeptala se zd

aen
 Anna,
 Díky tomu výboji je to te
 nejslab
aí místo ochranné bariéry, p
Yes kterou se pot
Yebujeme dostat. 
 A pak u
~ budeme v bezpe

í?  ptala se dál Anna, jako bych m
l jen odsunout závoru na dve
Yích, nic víc.
 Pro

 se nezeptá
a své jasnovidné mysli,  za
akaredil se Triton,  jasn
 
~e nebudeme v bezpe

í. Dosah výboj
o mágovy chobotnice se prost
 odhadnout nedá. A te
 u
~ neru
a, a
e se Dar m
o
~e soust
Yedit. 
Soust
Yedit? A práv
 te
? Zav
Yel jsem o

i a i tak jsem stále p
Yed sebou vid
l Toma s jeho kon
m. Nem
lo to smysl. Nic nem
lo smysl. Smrt mo
~ná ani není tak zlá, jak vypadá. Mo
~ná je to jen klidný tichý p
Yístav, kde lo
 na
aeho 
~ivota jen  lehce dosedne na b
Yeh a v
aecky radosti i smutky se rozplynou v nekone

ném míru. 
 Dare, otev
Yi o

i, Dare,  usly
ael jsem hlas, ale p
Yicházel do mého v
domí zdaleka a já jsem si nebyl jistý, zda ho chci poslechnout.
 Dare, chlap

e, vra
e se a otev
Yi o

i,  
aeptal trochu sípav
 dal
aí hlas a já najednou nev
d
l, kde jsem.
 Sakra, kluku jeden mizerná, koukej se probudit, nebo m
 z tebe trefí 
alak,  zesílilo volání a n
kdo se mnou zat
Yepal. Te
 u
~ mi moje místo pobytu bylo dokonale jasné. 
}e já rad
ai nez
ostal v tom sv
odn
 klidném p
Yístavu!
Pootev
Yel jsem o

i. Triton se na m
 díval pohledem, ze kterého m
 zamrazilo i zah
Yálo zárove
H. Zrcadlila se v n
m zlost i strach o m
.
 U
~ je zase s námi,  za
aeptala Anna a já si teprve te
 uv
domil, 
~e to byla ona, kdo m
 jako první zavolal zp
t z mého zvlá
atního snu. Nemohu tvrdit, 
~e bych jí za to byl vd


ný. Cokoliv jiného bylo lep
aí ne
~ na
ae skute

ná situace.
 P
Yece jsem ti 
Yekl, 
~e se má
a soust
Yedit, ne usnout nav
ky.
 Tak u
~ se do toho kone

n
 dej,  vr

el Triton.
No, nevím, mo
~ná u
~ jsem si zvykl na jeho nevlídné zacházení nebo jsem se nau

il vnímat i to, co si myslí a nevysloví to, najednou mi zkrátka tón jeho hlasu p
Yestal vadit. Má m
 rád, pomyslel jsem si naprosto nelogicky.
 
ím d
Yíve se do toho dá
a, tím v
t
aí 
aanci máme se odsud dostat,  hu

el do m
, a
~ jsem s povzdechem p
Yikývl. Tentokrát u
~ mi do docela 
alo. Po chvíli jsem cítil, jak se moje bezpe

ná brána rozevírá.
 Jdeme,  
Yekl starý kouzelník ti
ae, aby m
 nevyru
ail, a v
aichni jsme vykro

ili sm
rem k Tomovi, pak kolem kopyt jeho kon
. P
Yímo p
Yed námi pulzovala brána.
 Jdi první a dr
~ bránu,  postr

il m
 jemn
 Triton a já v pohod
 pro
ael. Za mnou se objevila Anna s na
aím nákladním kon
m. Pak se vyno
Yil Tim a za ním k
o
H s Benediktem. Brána v
aak v tu chvíli nebyla dost vysoká a Benedikt se dotkl hlavou jejího okraje. Ucítil jsem p
Yesko

ení jiskry a uvid
l, jak se jezdec hroutí a pomalu sklouzává ze sedla kon
.
Proboha rychle, u
~ tu bránu nemohu udr
~et. Jakoby m
 Triton sly
ael, v m
~iku proklouzl a protáhl zmen
aujícím se otvorem v barié
Ye i kon
, na n
m
~ byl p
Yipoután Artur. P
Yesko

ila dal
aí jiskra a brána zmizela.T
Yásly se mi ruce a zmocnil se m
 nep
Yíjemný pocit, 
~e jsem nic nedokázal ud
lat po
Yádn
.
 Ne,  zaje

el náhle Tim,  je
at
 s sebou musíme vzít Toma,  A ne
~ mohl n
kdo zaznamenat, co d
lá, vrhl se proti barié
Ye. Ani tentokrát jsem nestihl v

as zav
Yít o

i. Bodavá bolest výboje m
 prostoupila od hlavy a
~ ke 
api

kám nohou. To p
Yece ne! Tima ne! K
Ye

 bolestiv
 zasáhla moje t
lo a já si nemohl pomoci. Vzáp
tí se moje v
domí propadlo do milosrdné mlhy a dál u
~ jsem nevnímal ani necítil v
obec nic.


                                                             X  X  X

 Darino, to p
Yece nejde, s tím nem
o
~eme souhlasit! 
 Co se do toho plete
a, d
ve

ko. Bu
 ráda, 
~e vás tu je
at
 trpím a dr
~ hubu. Kdy
~ te
 nem
o
~e rozhodovat m
oj bratr, le
~í osud hradu i hrabství na mn
. A já tu po
Yádek udr
~ím, rozumí
a? Rad
ai se koukej starat o Arama a jeho d
ti. To je tvoje práce, ví
a? 
 Jsi tak bezcitná, 
~e se to ani vypov
d
t nedá. Ti dva nám p
Yece slou
~í u
~ celá léta. Nem
o
~e
a je te
 na stará kolena vyhodit. 
 Bo
~e m
oj, Magdo, po
Yád se chová
a jako slu
~ka, je to ubohé. Jak jen si t
 m
oj bratr mohl vzít, to fakticky nepochopím. Nikdy z tebe nebude hradní paní, nikdy, pamatuj si to! 
 Ale ani Aram by n
co takového nikdy neud
lal. A ty to dob
Ye ví
a. Te
 sice bývá trochu mimo, ale on se zase vzpamatuje. Ur

it
! Uvidí
a. 
 Vypadni, hol

i

ko a nestrhej nos, kam nemá
a. Rad
ai si b

~ je
at
 pohrát s d
tmi, a
e si je u
~ije
a, ne
~ odjedou. 
 Ne, to Aram nedovolí! 
 Ale ano, u
~ to odsouhlasil & Ty na
ae chudinko malá, v
~dy
e on se s tebou ani neporadil, 
~e? 
 Jsi bestie a ne jeho sestra,  oto

ila se mladá 
~ena rudá vzteky a t
Yískla t

~kými dubovými dve
Ymi, se

 jí síla sta

ila. Za dve
Ymi ji vztek opustil a do hn
dých o

í jí vhrkly slzy. Poslední dobou toho na ni bylo moc. Po
Yád se to zhor
aovalo. B
hem uplynulého p
ol roku u
~ Aram skoro s nikým nemluvil, p
Yestal pracovat a u
~ dvakrát se pokusil beze slova odejít n
kam pry

. Kdy
~ minulý m
síc onemocn
l a krátce nato zem
Yel strýc Cedrik, objevila se tu Darina se svými kamarády. 
 Prý nám pom
o
~e v t

~kých chvílích,  trpce se zasmála Magda a dopotácela se do zahrady. Schoulila se na lavi

ku pod starou lípou a popustila stavidla svému plá

i. Kam jen se pod
lo její 
at
stí. V
aechno vypadalo kdysi tak nádhern
, jako pohádka.
Chudá dívka se provdala za mladého pána hradu, narodila se jim Emi a pak za dva roky i Deril. V
ae se zdálo tak krásné a nad
jné. Úrodný kraj, prima lidé, milující man
~el, zdravé d
ti...  Kapesník u
~ úpln
 promo

ila slzami.
 Ach, strý

ku Cedriku, pro

 jen jsi musel odejít tak brzo? 
Pak se najednou v mladé 
~en
 p
Yesunuly pocity od sebelítosti ke zlosti. Mrskla mokrým kapesní

kem ke zdi, rázn
 vstala a vykro

ila. Pak se p
Yece jen zarazila, vrátila se pro sv
oj kapesník, sebrala ho, str

ila do kapsy a set
Yela rukávem z o

í zbytek slz. Rozpustila a prohrábla si nádherné tmavé mírn
 vlnité vlasy a pak je zase zru

n
 spoutala sponou. Lehce si oprá
aila sukni a vrátila se na nádvo
Yí, kde na ni 

ekala práce. P
Yi tom shonu na chvíli zapomn
la na své trápení.
Vpodve

er nakoukla do kuchyn
, zda je v
aechno v po
Yádku a tam ji zastihl malý kudrnatý klu

ina.
 Mami, nem
o
~u najít Emí. A p
Yitom mi slíbila projí
~
ku. Je na m
 o
aklivá, ví
a? 
 Ale jdi, ty brepto. Jen se asi n
kde zapomn
la. Te
 se b

~ podívat po tátovi a 
Yekni mu, 
~e bude ve

e
Ye. Tak u
~ utíkej, Deri. 
 Ale to není správný 
Yíkat 
~e pojedeme, kdy
~ nejedeme,  reptal nabru

en
 malý rozumbrada, ale pak p
Yece jen poslu
an
 odb
hl. Matka se usmála a stoupla si k oknu, aby vid
la, jak její klu

ina probíhá nádvo
Yí a mí
Yí dozadu k brance do polí. Hory na obzoru byly dnes lehce zam
~ené, oblohou se zvolna sunuly pro
Yídlé 
Yasy oblá

k
o a z nádvo
Yí sem doléhal jen obvyklý hluk voz
o, kopyt a lidských hlas
o. Milovala zdej
aí kraj a trochu se jí stýskalo po ve

erních procházkách s Aramem. Bývalo jim spolu tak dob
Ye. V
d
la, 
~e sama nemá dost sil a energie vládnout hradu a lidem v okolí. Ani po tom netou
~ila. Skoro by te
 byla rad
ji chudá v polorozpadlé chalup
. Nem
la dost zku
aeností ve vedení hospodá
Yství, financí. Nedokázala uhlídat lidi, neum
la rozhodovat, co kdy a komu prodat a co zase nakoupit, aby bylo v zim
 v
aeho dostatek. Kdyby byla Darina jen trochu vlídn
j
aí a  p
Yístupn
j
aí, s radostí by jí nechala v
aechno na starosti. Vlastn
 m
l Aram krom
 Dariny je
at
 i mlad
aího bratra. Mo
~ná je
at
 n
kde 
~ije. Kdyby v
d
la kde, vzkázala by pro n
j. Ale t
Yeba by ani nep
Yi
ael. Má na tenhle kraj pra
apatné vzpomínky. Vlastn
 se za t
ch p
t let nep
Yi
ael podívat na hrob své 
~eny a dcery ani jednou. Tenkrát po tom ne
at
stí sedával tady v kuchyni, choval na klín
 malého Derika a dlouho odmítal jakékoliv jídlo. V
aichni byli p
Yesv
d

eni, 
~e zánik své rodiny nep
Ye
~ije ani on. Pak mu jednou Emi podala nakousnuté jablko. 
 Na, stvý

ku, chvoustej,  
ai
alala tak roztomile, 
~e ani on neodolal. Z
ostal u nich je
at
 m
síc a pak odjel. Od té doby se neozval. Kdo ví, kde je mu konec. Od té doby se také datuje Aramova nemoc. Stále se kv
oli tomu trápil. Jako kdyby za to mohl. Ale tenkrát p
Yece vyrazil pro 
avagrovou a nete
Y hned, jak dostal bratr
ov vzkaz. 
}e p
Yijel k Olomon
 pozd
 a ob
 u
~ byly mrtvé, za to p
Yece nemohl nikdo. Byla to v
ole bo
~í. Alespo
H je tu ve v
aí úct
 a sláv
 poh
Ybili. Nebyla to Aramova vina. A p
Yece se od té chvíle zm
nil. D
Yív byl tak veselý a spole

enský a pak za

al vyhledávat samotu. Mluvil mén
 a mén
, p
Yestávalo ho zajímat okolní d
ní a nakonec se p
Yestal zajímat i o d
ti. Poslední dobou se u
~ jen díval do dálky po
Yád jedním sm
rem. Tou
~il odejít. Bála se toho. D
ti byly na cestování je
at
 malé, ne v
aude bylo bezpe

no... Ale kdyby v
d
la, 
~e mu to pom
o
~e, 
ala by s ním t
Yeba hned. Co v
aak s d
tmi?
 Mami, mami,  zatahala ji d
tská ru

ka opakovan
 za sukni. Ani si nev
aimla, 
~e u
~ se Deri Vrátil. 
 Mami, má
a jít za tátou a Emi. Nechce jít zpátky. Má
a p
Yijít.  
No jo, u
~ je to tu zase. Po
Yád 

ast
ji a 

ast
ji. D
ti u
~ ho nedoká
~ou p
Yivést zp
t. Jednou to mo
~ná nedoká
~e ani ona. Co bude potom?
 Tak, mami, poj
 u
~,  zatahal ji tentokrát za ruku Deri. Podvolila se d
tské ruce a nechala se vést nádvo
Yím do polí a
~ k výb

~ku nejbli
~
aího lesa. Tam sed
l Aram s Emi na klín
. Dívenka ho objímala kolem krku a ti
ae mu n
co vypráv
la. Otec v
aak stále hled
l nep
Yítomn
 do dálky a nezdálo se, 
~e by ji poslouchal.
Magd
 se p
Yi tom pohledu zalily o

i slzami.
 Arame,  vzala ho za tém

Y bezvládné ruce,  Arame, u
~ musíme jít dom
o. Poj
 prosím t
, poj
. 
 Tati, no tak tati, poj
 u
~,  p
Yidaly se k ní i ob
 d
ti. Mu
~ váhav
 zdvihl o

i a p
Yikývl. Pomalu spolu krá

eli podve

erem, d
ti vesele 
at
betaly a Magda se sna
~ila polykat ho
Yké slzy.
Ani nem
la chu
e na ve

e
Yi, kdy
~ si p
Yedstavila Darininy posm

ané pohledy a jedovaté poznámky. Je
at
, 
~e aspo
H k d
tem se chovala trochu vlídn
. Magda m
la nejasný dojem, 
~e její 
avagrová vlastní d
ti mít nem
o
~e.
Tentokrát v
aak byla u ve

e
Ye p
Yíjemn
 p
Yekvapena. Darina oplývala dobrou náladou, d
tem rozdala drobné dárky a ke v
aem se chovala mimo
Yádn
 dobrosrde

n
. Dokonce zru
aila výpov

 t
m dv
ma starým lidem, za které se Magda ten den p
Yimlouvala. V
aude kolem teklo proudem dobré víno a veselí nebralo konce. Byla to tak velká zm
na, 
~e z toho Magda za

ala být nervózní. Necht
la v
aak pokazit dobrou náladu ve

era a upejpav
 si p
Yipíjela s rozja
Yenými spolustolovníky. Dávala jen pozor, aby v nest
Ye
~ené chvíli nenalili do Arama p
Yíli
a mnoho alkoholu. Po n
jaké chvíli v
aak i ona pocítila p
Yíjemnou únavu, o

i se jí klí
~ily a nebylo u
~ v jejích silách je udr
~et otev
Yené.
Probuzení za

alo krutou bolestí hlavy. Magda se pokusila otev
Yít o

i, ale hned je zase zav
Yela, nebo
e se s ní sv
t zato

il a spolu s ním i 
~aludek. Za chvíli to zkusila znovu. V
domí se k ní vracelo pomalu a z dálky. P
Yipadala si trochu dezorientovaná, nebo
e le
~ela v tráv
 a nad ní vítr rozechvíval v
tvi

ky a listy mohutného stromu. Tohle p
Yece není ani její postel, ani lo
~nice, ba ani jejich zahrada. Co se stalo? Pokusila se nadzvednout na loktech a zasténala, jak její hlavu p
Yi mírném pohybu sev
Yela prudká bolest. 
 Vida, madam se probudila,  ozval se nep
Yíjemný tón hlasu vrchního tajemníka, jak Darina titulovala jednoho svého p
Yítele. Te
 p
Yistoupil blí
~ k le
~ící 
~en
 a zálibn
 si ji prohlí
~el.
 Jsi docela hezká, ví
a to? Necht
la bys místo n
ho rad
ji m
,  zak
Yenil se 
~lutým úsm
vem, a
~ se Magd
 zvedl neklidný 
~aludek. 
 Jak myslí
a,  za
aklebil se a hodil Magd
 k nohám napln
ný vak. Nenávistn
 se na n
j podívala. 
 Moc po mn
 naházej o

ima, milá zlatá, já jen plním v
oli své paní. Madam Darina se nechává porou

et a vzkazuje ti, 
~e máte zmizet. Pokud se vrátíte, po
ale pana Arama do ústavu pro cvoky a tebe dá prvnímu, kdo si o tebe 
Yekne. 
Magda se nadechla, p
Yemohla bolest a posadila se. Vedle sebe uvid
la le
~et Arama. Je
at
 dýchá, 
~ije, uv
domila si.
 Jenom
~e moje d
ti,  vypravila ze sebe zt

~ka. Suchý okoralý jazyk jakoby zd
Yev
n
l.  Chci svoje d
ti, já...  zajíkla se bolestí a slo
~ila hlavu do dlaní.
 Tvoje d
ti u
~ jsou v téhle chvíli na cest
 do klá
aterní 
akoly. 
Xekli jsme jim, 
~e jsi onemocn
la a 
~e jsme t
 p
Yevezli do 
apitálu. Jsou to hodné d
ti

ky, ned
laly 
~ádné potí
~e. A pokud bys cht
la d
lat potí
~e ty, vzkazuje ti paní Darina, 
~e z tvých d
tí pak ud
lá ty nejposledn
j
aí otroky. Rozumí
a mi? Musí
a te
 odejít a u
~ se nikdy nevracet. Jinak...  Mu
~ se odml

el s významn
 povyta
~eným obo

ím. Potom se oto

il a d
ostojn
 odkrá

el k povozu, kterým je sem z
Yejm
 p
Yivezl. Je
at
 jednou se ohlédl, nasko

il a práskl do koní.
Magda se znovu sesunula do trávy a zav
Yela o

i. Tohle jí teda nedaruje. Copak takhle lze beztrestn
 zacházet s lidmi? Jenom
~e u koho by se m
la dovolat spravedlnosti? Vlivné p
Yíbuzné nemá, král je p
Yíli
a daleko a vysoko a Aram... Namáhav
 se zvedla a poklekla vedle svého mu
~e. Polo
~ila mu ruku na 

elo a odhrnula vlasy. Dlan
mi mu p
Yejela po 

ele a tvá
Yích. Otev
Yel o

i a podíval se na ni.
 Arame, milá

ku,  oslovila ho chraptiv
,  oni nám cht
jí vzít na
ae d
ti. Musíme se vrátit. 
 Je 

as jít,  za
aeptal a Magda si nebyla jistá, zda jí rozum
l. 
Otev
Yela vak, který tu z
ostal le
~et tak, jak ho tajemník pohodil. Byla tu i láhev s vodou. Dala Aramovi napít a pak si lokla sama. Stále je
at
 nemohla pochopit, jak je mo
~né, 
~e takhle dopadli.
A
e p
Yemý
alela, jak p
Yemý
alela, 
~ádné východisko z téhle zapeklité situace ji nenapadalo. Pokud se Aram nevzpamatuje, návrat nic nevy
Ye
aí. Ale co jim zbývá? Bloudit po sv
t
 a hledat své d
ti? Co jen si po

nou bez mámy a táty? Srdce se jí sev
Yelo úzkostí. 
 Je 

as jít,  podotkl Aram a zvedl se. Pomalu, ani
~ se ohlédl, vyrazil na cestu.
 Arame, po

kej na m
,  vzlykla Magda, popadla vak s jídlem a vodou a vyrazila za svým mu
~em.
 Arame, myslí
a, 
~e jdeme správným sm
rem,  zapochybovala.
 Ano,  odpov
d
l skoro vesele,  jdeme úpln
 správn
. U
~ byl nejvy
a
aí 

as vyrazit. 
 Ach bo
~e,  rezignovan
 povzdechla 
~ena a p
Yizp
osobila se rychlosti ch
oze svého partnera. Nic jiného jí nezbývalo. Práv
 te
 po letech si vzpomn
la na slova svého svatebního slibu:...a bude
a krá

et po boku svého man
~ela v dobrém i zlém...

                                                           X  X  X

Anna mi vym

Hovala obklad na 

ele a doteky jejích jemných prst
o byly velice p
Yíjemné.
 Dare, ty ses probudil,  nap
ol se zeptala a nap
ol konstatovala.
Vzal jsem ji za ruku, abych jí odpov
d
l.
 To je dob
Ye. Pro Tritona je velmi vy

erpávající cestovat tímto zp
osobem. Je na v
aechno sám. 
Úpln
 se mi p
Yi té v
t
 sev
Yely vnit
Ynosti a v m
~iku jsem si na v
aechno vzpomn
l. Moji p
Yátelé to opravdu nep
Ye
~ili? A já za to m
o
~u! Ne, to ne, bránil jsem se uv

Yit tomu. Znovu jsem otev
Yel o

i a pokusil se zvednout. Ale ne
alo to. T
lo bylo tak slabé, 
~e m
 neposlouchalo. Znovu jsem se za

al propadat do sladkého bezv
domí a byl jsem dokonce rád, 
~e ty nep
Yíjemné my
alenky odplouvají pry

. 
 Ne
~ jsem procitl podruhé, pronásledovaly m
 divoké sny. Utíkal jsem p
Yed bou
Yí, propadal se do bezedných proláklin a marn
 se sna
~il ovládnout kon

etiny. 
`plhal jsem temnou roklí vzh
oru a u
~ se mi nap
ol poda
Yilo vy
akrábat p
Yes horní okraj, ale oni m
 uchopili za nohy a necht
li m
 pustit ze své moci. Cht
l jsem volat o pomoc, ale nemohl jsem otev
Yít ústa. Zem
 se pode mnou za

ala kolébat. Pak se mi poda
Yilo otev
Yít o

i.
To, co se pode mnou kolébalo, nebyla zem
, ale ná
a nákladní k
o
H. Pohnout jsem se opravdu nemohl, proto
~e jsem byl na n
j p
Yipoutaný jako n
jaký balík. Tato ztráta d
ostojnosti m
 znechutila. Zavrt
l jsem se a pokusil se vytáhnout ruce z provaz
o. 
`lo to. Za

al jsem uvol
Hovat i smy

ku, co vedla kolem mého t
la. Po chvíli se mi to poda
Yilo, ale z
Yejm
 to nebyl nejlep
aí nápad, nebo
e jsem za

al sklouzávat ze sedla dol
o. Nem
l jsem v rukou 
~ádnou sílu, neudr
~el se a 
~uchl jsem dol
o jako pytel brambor. Nohy mi z
ostaly p
Yivázané k sedlu, tak
~e moje nová pozice opravdu nebyla o mnoho d
ostojn
j
aí ne
~ ta stará. Na
at
stí ná
a nákladní valach pat
Yil mezi kon
 rozumné. Vlá

et n
jaký náklad po zemi ho ani nenapadlo a sám od sebe zastavil.
Odn
kud zep
Yedu se ozvalo zaklení a za chvilku se nade mnou vyno
Yila rozevlátá Tritonova postava.
Vypadal zb
dovan
, ale m
l jsem radost, 
~e ho vidím. 
 Chce
a tím 
Yíci, 
~e jsi unavený a je 

as se utábo
Yit,  zeptal se m
 s jemn
 po
eouchlým úsm
vem.
Zak
Yenil jsem se na n
j a pokusil jsem se odmotat kone

n
 provaz i ze svých nohou. Ne
alo to, hlava se mi zato

ila slabostí. To u
~ v
aak starý kouzelník kle

el, aby mi pomohl.
 Kdybys vydr
~el je
at
 n
kolik krok
o, máme p
Yed sebou mimo
Yádn
 sympatickou louku i s potokem. Tam n
jaký 

as z
ostaneme. P
Yikývl jsem.
Pomohl mi vstát a doslova  m
 vystrkal zp
t na kon
, kde jsem se rozplácl jako 
~ába, abych se udr
~el. Asi se budu muset nau

it jezdit, napadlo m
. Krokem jsme do
ali a
~ skoro k potoku a já si s p
Yekvapením uv
domil, jak je krajina kolem nás p
Yíjemn
 jiná. 
`vito
Yení pták
o, bzukot hmyzu, tiché bublání potoka, tráva, stromy, kv
tiny - je tu v
aechno, jak má být. Jenom....
Triton mi pomohl se posadit do trávy. Za chvíli p
Yivedl i zbylé dva kon
, které na míst
, kde jsem spadl, z
Yejm
 hlídala Anna. Na prvním byla p
Yipoutána t
la Tima a Artura, na druhém t
lo Benedikta. 
Náhle mi výhled zakrylo Tritonovo t
lo. Stál p
Yede mnou a díval se mi do o

í. Za

al jsem být z toho jeho pohledu nervózní.
 Dare,  oslovil m
 pomalu a d
orazn
,  tvoji t
Yi p
Yátelé jsou na
~ivu, jen mají takový drobný problém. Ty v
aak na n
 te
 nebude
a myslet. Bude
a myslet na sebe, na to, jak je tu krásn
, jak se rychle uzdravuje
a. Rozumí
a? 
Pro

 mi to asi 
Yíká tak d
orazn
? To je p
Yece jasné, 
~e se chci uzdravit. Ale taky bych hrozn
 rád v
d
l, co je s mými p
Yáteli, jestli nejsou v nebezpe

í jen kv
oli mé ne
aikovnosti. Tima p
Yece zasáhl silný výboj. Za

aly se mi chv
t ruce.
 Sakra, ned
lej to, Dare, te
 ne!  vztáhl ke mn
 naléhav
 ruku Triton.
Zarazil jsem se. Já p
Yece nic ned
lám.
 Mysli na n
co jiného, alespo
H dnes ve

er. Sakra, kluku, m
j p
Yece rozum,  hu

el do m
 dál. 
Jenom
~e jak mám na Tima nemyslet, kdy
~ m
 pot
Yebuje. N
kde uvnit
Y poci
euji, jak hrozn
 moc m
 pot
Yebuje. Promi
H, u

iteli, omluvil jsem se v duchu a cítil, jak p
Yichází záchvat. Triton za
Yval na Annu, která hned p
Yib
hla, aby mu pomohla dr
~et moje v k
Ye

ích se zmítající t
lo. Udivilo m
, 
~e tentokrát jsem se nepropadl do tmy. Stejn
 jako tenkrát u l
o
~ka umírajícího otce Fabiána jsem vnímal v
aechno d
ní kolem sebe. Pak jsem se zase vrátil do svého t
la, které se zklidnilo. Triton m
 namáhav
 zdvihl do náru

e a odnesl kousek dál na místo chrán
né p
Yed v
trem i p
Yed pohledem na t
la mých p
Yátel. Dal mi napít n
jaké ho
Yké tekutiny, zabalil m
 do deky a ode
ael. Pak se je
at
 jednou vrátil a str

il mi pod deku do ruky malé chlupaté t
lí

ko, které se okam
~it
 za

alo drápat do skrý
ae pod mou ko
aili.
 Zase byl, mrcha, v plackách. Koukej si ho hlídat,  zavr

el, hodil po mn
 tím svým zvlá
atním pohledem a zmizel. Jemné drápky m
 lechtaly na k
o
~i, sv
tlo za

alo pohasínat v podve

erním 
aeru a za chvíli m
 ukolébal spánek. Byl to p
Yíjemný a zdravý spánek, který mi vrátil mnoho sil. 
Ráno jsem procitl osv

~ený a v dobré nálad
. Najednou se mé svaly i údy umoud
Yily a já celkem bez problém
o vstal. Dostal jsem hlad. Musel jsem se smát, kdy
~ jsem vid
l, jak 
}uli projevuje o placky stejný zájem, jako já. Zkontroloval jsem kon
. Byli na tom dob
Ye, vesele se popásali a nic jim nechyb
lo. Pak jsem se za

al rozhlí
~et, kde se ulo
~ili ostatní. 
Kdy
~ jsem objevil Annu, je
at
 spala. Zato Triton u
~ byl vzh
oru a spravoval ko
Hské sedlo. Rychle vysko

il a zastoupil mi cestu. Bylo mi jasné, 
~e tu poblí
~ nejspí
a le
~í i ostatní.
 Ani nápad, Dare, dneska t
 k nim nepustím. Musí
a mít trochu klidu. Dal
aí záchvat by ti ur

it
 neprosp
l. 
Usmál jsem se na n
j a oto

il se kolem své osy, abych ukázal, jak kypím zdravím. Potom jsem ukázal na o

i a na srdce. Nebyl jsem si jist, zda pochopí, 
~e o

i nejsou v
ae a 
~e je vidím tak trochu i srdcem. Zpytav
 se na m
 podíval, chvilku uva
~oval a pak pokr

il rameny.
 No dobrá, ukecal jsi m
 pohledem. 

`el pro jistotu se mnou, asi mému zdraví p
Yece jen p
Yíli
a nev

Yil. Benedikt, Artur i Tim m
li zav
Yené o

i. Byli zabalení do dek, ze kterých vykukovaly jen jejich pohublé obli

eje.
Sklonil jsem se k nim a ka
~dého se dotkl. Timovo 

elo bylo horké, chvílemi hlasit
 vzdychal, tu a tam sebou cuknul ze sna. Pod mou dlaní se trochu uklidnil.
Artur le
~el klidn
, vypadal, 
~e hluboce, velmi hluboce spí. Tvá
Ye mu zarostly st
Yapatým strni
at
m vous
o, vypadal i ve spánku docela divoce.
Kdy
~ jsem svou ruku polo
~il na 

elo Benediktovi, otev
Yel o

i. Skoro jsem se polekal. Pozná m
? Bude si pamatovat, co se stalo? Rozhlédl se a neobratn
 odhrnul pokrývku. Triton se k n
mu také sehnul a pomohl mu posadit se. Pak ze svého plá
at
 vylovil láhev a dal Benediktovi n


eho napít. Pozoroval jsem, jak se 
aklebí a tou
~ebn
 si p
Yál, aby to zase byl m
oj starý p
Yítel, který m
 vytáhl z klá
aterní cely. Ale on jen znovu p
Yimhou
Yil o

i, sesunul se do trávy a pokra

oval ve spánku.
Triton m
 vzal za rameno.
 Neboj se, bude v po
Yádku. Mo
~ná u
~ ve

er se probudí a dostane po
Yádný hlad. M
l bys pomoci Ann
 upéct n
jaké placky do zásoby. Já se zatím poohlédnu po n
jaké zv

Yin
. 
Pozorn
 jsem si svého u

itele prohlédl. Byl te
 mnohem vyzáblej
aí ne
~ d
Yív a to je co 
Yíct, proto
~e i p
Yed tím byl hubený. Jeho ruce byly u
~ jen kosti pokryté vrás

itým pergamenem. Temné kruhy pod o

ima tvrd
 kontrastovaly s bílými vlasy a vousy. Plá
a
e u
~ se mu zna

n
 t
Yepil a boty dr
~ely jen silou v
ole. Pohyboval se trochu shrben
 a unaven
, ale o

i m
l ostré a 
~ivé. Napadlo m
, jak nás asi cestou vlá

el, kdy
~ jsme nebyli p
Yi v
domí. Musela to být p
kná d
Yina projít zbytek Hromové cesty a dostat nás z dosahu nebezpe

í blesk
o. Byl bych nev

Yil, 
~e to m
o
~e dokázat sám, jen s pomocí jedné slabé slepé 
~eny. Musí mít fantastickou výdr
~. Pokud je
at
 m
l magické schopnosti, musel to být opravdu velký mu
~. Dá se 
Yíci, 
~e teprve te
 jsem si ho za

al vá
~it. 
Spole

n
 jsme do
ali k potoku a p
Yipravili ohe
H. Postavil jsem vodu na 

aj a pak zavedl Annu na nízký b
Yeh byst
Yiny, kde se mohla trochu umýt a upravit. Na
ael jsem i pár u
~ite

ných bylin a p
Yipravil lé

ivé obklady pro své p
Yátele. 
Po ob
d
 krátce sprchlo. M
l jsem chu
e vyrazit po okolí spolu se svým u

itelem, ale nedovolil mi to, prý mám odpo

ívat. Na
atval jsem se a zalezl do deky. Kupodivu jsem skoro okam
~it
 usnul. Probudil jsem se uprost
Yed noci.  N
co nebylo v po
Yádku. Tápal jsem v m
sí

ním sv
tle a pomalu procházel kolem tábora. Kon
 byli v po
Yádku, 
~ádné podez
Yelé zvuky jsem nezaslechl. Co m
 tedy mohlo vzbudit? 
}uli byl také na svém míst
. Práv
 se mi sna
~il prokousat v kapse je
at
 jednu díru. Zvolna jsem dorazil a
~ k le
~ení na
aich marod
o. To je ono! Co se tu d
je?
 To jsi ty, Dare?  oslovil m
 známý hlas. Místo odpov
di jsem zach
Yestil svým korálkovým náramkem a pocítil obrovskou úlevu, 
~e je tu s námi n
kdo dal
aí se zdravým rozumem. P
Yistoupil jsem blí
~ a rozeznal Benedikta, jak sedí a dr
~í na klín
 zmítající se Timovo drobné t
lo. 
 To je dob
Ye, 
~e jsi tu. Pomoz mi. Zdá se, 
~e je na tom Tim n
jak zle. Po
Yád blouzní. 
Vlo
~il jsem svou dla
H na Timovu hlavu a rázem m
l pocit, 
~e ji dr
~ím na rozpálené plotn
. S nejistotou jsem 

ekal, nedostanu-li zase záchvat, ale nic se ned
lo. Je to teplo jako by se st
hovalo z Tima na m
.
 To sta

í, Dare,  oslovil m
 dal
aí hlas ze tmy. No jo, Triton aby n
co zaspal! P
Yed ním 

lov
k nic neutají. 
 Jo, taky se mi zdá, 
~e u
~ je Timovi trochu líp. Darova spole

nost mu, zdá se, prospívá,  nesm
le oponoval Benedikt. Nebyl jsem si jist, jestli má takový respekt ze starého kouzelníka nebo je-li je
at
 tak zesláblý po nemoci.
 Jsem rád, Bene, 
~e u
~ jste zase fit. Klidn
 si tu Dara nechte, jestli chce, ale i on by se m
l je
at
 
aet
Yit. Taky to nem
l snadné, dejte na n
j pozor,  zask
Yípal trochu znechucen
 kouzelník
ov hlas a pak mi Triton vlo
~il do ruky moji deku. 
Nejd
Yív jsem pomohl Benediktovi znovu ulo
~it Tima a pak jsem si ustlal mezi nimi. 
 Mám pocit, jako bys byl najednou tak n
jak star
aí, Dare. Nedokázal jsem t
 ochránit... 
Vyhledal jsem Benediktovu dla
H a polo
~il si ji na srdce.
 Já vím, taky t
 mám moc rád. Ale te
 u
~ spi a nech si zdát n
co hezkého, proto
~e repertoár na
aich sn
o v poslední dob
 za moc nestál. Dobrou noc. 
Zapomn
l svou ruku na mém rameni a já m
l báje

ný pocit, 
~e se ná
a osud kone

n
 m
ní k lep
aímu.
Z
ostali jsme v tomto p
Yíjemném zákoutí odpo

ívat je
at
 dal
aích p
t dní. 
Bylo nám tu dob
Ye, ale stav zbývajících dvou kamarád
o se p
Yíli
a nezlep
ail. Benedikt se od nich skoro nehnul. Pe

oval o n
 ve dne v noci a p
Yipadal mi velmi smutný. Zato Triton viditeln
 pook
Yál. Vodil Annu a m
 na procházky po okolí, dokonce nás nutil lézt po skalách, co
~ pro Annu nebylo snadné. 
Ka
~dý den 

asn
 ráno zase za

aly na
ae magické lekce. Dá se 
Yíct, 
~e jsem se tu ani trochu nenudil.
Ve

er jsme pak sedávali u ohn
 a opékali, co den dal. Tentokrát to byly ryby z nedalekého jezírka. Nádhern
 to von
lo. Pomalu jsem je obracel nad plameny a vychutnával pohodu ka
~dé zdej
aí klidné chvíle. Ani jsem nem
l moc chuti p
Yemý
alet o budoucnosti. Te
 a tady mi bylo docela dob
Ye.
 Je tu krásn
,  
Yekla Anna, ale byl to jen úvod k nep
Yíjemnému konstatování.  Ale m
li bychom u
~ vyrazit dál. I T
Yetí u
~ je na cest
 a 

as na
aeho setkání je blízko. 
Triton
ov pohled sjel p
Yes Annu na m
:  No, mo
~ná by je
at
 pár dní klidu ne
akodilo. 
 Také se mi tu líbí, Trito, ale cítím, 
~e je 

as odejít. Neumím to vysv
tlit, ale v

Y mi, 
~e je to nutné. T
Yetí nás pot
Yebuje a 

ím d
Yív se s ním setkáme, tím líp. 
 A co na
ai dva nemocní. Taky je vidí
a? P
Ye
~ijí to? 
 Já nevím, nevidím je,  odpov
d
la ti
ae po chvíli Anna a pokr

ila rameny. 
 No, mo
~ná by tu bylo 
Ye
aení,  zapojil se do diskuse Benedikt. 
 Mám asi t
Yi dny cesty odtud p
Yíbuzné. Myslím, 
~e by se o na
ae spící kamarády postarali. 
 To je výborný nápad,  souhlasila Anna.
Triton jen neur

it
 pokýval hlavou a zahu

el jen:  Hm, pro

 ne. 
Já jsem si ale nedovedl p
Yedstavit, 
~e je opustíme a dál pojedeme bez nich. U
~ te
 vypadají dost zb
dovan
. Potravu nep
Yijímají v
obec, tekutiny tu a tam n
jaké spolknou - to p
Yece nem
o
~e 
~ádné t
lo dlouho vydr
~et. M
li bychom pro n
 najít léka
Ye a ne je jen tak n
kde opustit. 
 Myslím, 
~e by tam byli v dobrých rukou,  
Yekl Benedikt,  ráno m
o
~eme vyrazit, zavedu vás tam. 
Druhý den jsme se tedy znovu vydali na cestu. Benedikt si zpo

átku nebyl p
Yíli
a jist správným sm
rem a n
kolikrát s Tritonem studoval mapu, ale v poledne jsme do
ali na rozcestí, které poznal.
 No kone

n
, tady u
~ to znám. Pozít
Yí dorazíme ke strýci. Te
 u
~ pojedeme civilizovanou krajinou. 
 Co
~ pro nás není p
Yíli
a výhodné,  zabru

el Triton.
 Nechápu pro

,  podivil se Benedikt. 
 
ím asi v na
aí situaci zaplatíme za jídlo a nocleh?! Jak si poradíme u placených p
Yechod
o 
Yeky? 
 
}ádný strach. U strýce se vybavíme v
aím pot
Yebným. 
 A n
co si m
o
~eme vyd
lat na tr
~i
ati,  p
Yidala se Anna.
Triton zahu

el, nevím jestli souhlasn
 nebo nesouhlasn
 a 
ali jsme dál. Ve

er se nám poda
Yilo objevit malou 
aikovnou paseku, kde jsme se utábo
Yili. Druhý den u
~ od rána mrholilo a v poledne se rozpr
aelo naplno. Benedikt se pokusil vyjednat pro nás n
jaké suché úto

i
at
, ale nikde nestáli o p
Yítomnost takové podez
Yelé tlupy, jako jsme byli my. Nezbylo nám, ne
~ pokra

ovat dál a noc strávit na dal
aí lesní pasece, tentokrát v mokru a chladu. Benedikt nás ut

aoval, 
~e je to na
ae poslední nep
Yíjemnost a 
~e p
Yí
atí den na nás 

ekají u
~ jen samé p
Yíjemné okam
~iky. U
~ jsem vid
l hrnek teplého 

aje, mísu n


eho dobrého a suchou postel. 
Pr
aet nep
Yestalo ani dal
aí den. Tima a Artura jsme p
Yikryli, 

ím se dalo, aby nenastydli, a 

asn
 ráno jsem se vydali dál. P
Yed polednem Benedikt zastavil a po

kal, a
~ k n
mu v
aichni dojdeme.
 Támhle je to,   ukázal na siluetu hradu, která se v de
ati rýsovala p
Yed námi.
Za p
ol hodiny u
~ jsme vkro

ili otev
Yenou branou na nádvo
Yí. Tam se na nás vy
Yítili t
Yi obrov
atí psi a my m
li co d
lat, abychom udr
~eli na
ae popla
aené kon
. 
Benedikt na psy zavolal a ti se jako mávnutím kouzelného proutku zm
nili v klubko vrtících ocas
o a málem ho porazili, jak se sna
~ili jeden p
Yes druhého olíznout mu nos.
Za psy se na nádvo
Yí p
Yikolébal starý shrbený mu
~, zabalený v placht
 proti de
ati.
 Pane Bene, to je ale p
Yekvapení. Poj
te dovnit
Y, a
e nestojíte na de
ati,  mávl sm
rem za sebe a hned p
Yib
hlo n
kolik lidí, kte
Yí nám pomohli sundat náklad z koní. Za chvíli u
~ jsme v
aichni byli pod st
Yechou ve velké studené místnosti. Benedikt se sna
~il promluvit s mu
~em, který ho uvítal, ale ten po
Yád kv
oli n


emu odbíhal, a
~ se zdálo, 
~e se hovoru sna
~í vyhnout.
Vtom do místnosti ve
ala 
~ena v sametových 
aatech, tmavé vlasy vy

esané do drdolu s náhrdelníkem a náramky na obou rukou. 
 A to se podívejme, kdopak to k nám zavítal,  promluvila celkem ti
ae, a p
Yesto její hlas nebylo mo
~né p
Yeslechnout.
 Darino,  rozzá
Yil se Benedikt,  rád t
 vidím. Co tady d
lá
a? 
 
}ivot je t

~kej, milý brat
Yí

ku, a na m
 te
 dolehla smutná povinnost pe

ovat o tohle panství,  usmívala se zá
Yiv
 a zdálo se, 
~e  smutná povinnost  jí p
Yiná
aí mnohá pot

aení. P
Yipadalo mi zvlá
atní, 
~e m
o
~e mít Benedikt takovouhle sestru. Kdo ví, jaká je vlastn
 jeho minulost. Nejspí
a to nebyl 
~ádný chudák. 
 A strý

ek Cedrik?  pohaslo trochu nad
aení v jeho o

ích. 
 U
~ to má za sebou. Nedávno zem
Yel a tenhle chlívek,  mávla rukou kolem sebe,  mi tu nechal na krku. 
 Tob
? V
~dy
e tu m
l Arama. 
 Jó, milej zlatej, ten se od toho tvýho ne
at
stí do

ista zcvoknul a nedávno utek z domova i s tou svojí d
ve

kou. 
 To ale... To p
Yece není mo
~né,  hroutila se Benediktova radost do bezedné propasti. 
 Jo, jo, tak u
~ to na sv
t
 chodí. A co, 
~e tebe sem vítr zavál? Tvoji spole

níci nejsou zrovna na úrovni.  Copak tu pohledáváte?  
No nazdar, pomyslel jsem si.Je
at
, 
~e 
~ádnou sestru nemám. Tuhle studenou pichlavou dámu bych do p
Yíbuzenstva rozhodn
 necht
l. Bylo mi Benedikta líto. Nejspí
a se u jeho sestry moc neoh
Yejeme. 
 Doufal jsem, 
~e mi strýc p
oj

í kon
 a trochu pen
z. Taky jsem myslel...  pon
kud se zarazil, asi si uv
domil, 
~e tohle místo asi nebude nejlep
aím úto

i
at
m pro nemocné kamarády.
 No, nejsme na tom te
 nejlíp,  zahrála to do neur

ita hradní paní,  ale uvidím, co se pro vás dá ud
lat. 
Oto

ila se na podpatku a dala najevo, 
~e audience je u konce. U dve
Yí se oto

ila:  Nechám vám p
Yinést n
co k sn
dku. 
Zapadly za ní dve
Ye a nikdo z nás nev
d
l, co by na to 
Yekl. Benedikt se oto

il k úzkému oknu a hled
l ven do polí, na která se sná
ael nep
Yetr
~itý hustý dé
a
e.
Za chvíli p
Yib
hlo n
kolik plachých slou
~ících s chlebem, studenou pe

ení a ovocem. Na 
~ádnou otázku neodpov
d
li, jen uhýbali o

ima a koukali  co nejrychleji zmizet. Jeden zamlklý sta
Yík rozd
lal ohe
H, co
~ nám p
Yece jen trochu pozvedlo náladu.
Nakonec vstoupil mu
~ st
Yedního v
ku s del
aími mastnými vlasy a na st
ol postavil d
~bán vína.
 Dovolte, abych se p
Yedstavil,  
Yekl,  jsem Celestýn z Bijova a u paní Dariny zastávám funkci tajemníka a finan

ního správce. Pov

Yila m
, abych zajistil, co v
aechno budete na dal
aí cestu pot
Yebovat. 
Mnul si nervózn
 u
~ od pohledu zpocené ruce a nikdo z nás se nehrnul ho srde

n
 pozdravit. V
aichni jsme vy

kávav
 hled
li, co z n
j je
at
 vypadne.
 M
o
~eme vám zap
oj

it kon
, n
jaké peníze a vybavíme vás zásobami na cestu. 
 
Xíkal jste zap
oj

it,  zeptal se Benedikt, jakoby nev

Yil vlastním u
aím.
 Jist
, samoz
Yejm
,  bez uzard
ní pokra

oval pan tajemník.
 Tady u
~ jsem si dovolil na

rtnout pár bod
o ke smlouvi

ce, kterou bychom o tom sepsali. Jist
 pochopíte, 
~e po
Yádek ve financích je nezbytný a kdyby se cokoli p
Yihodilo, jist
 by v
aechno zjednodu
ailo, kdyby tady pan Benedikt vlastnoru

n
 dopsal stru


Hou

né prohlá
aení, 
~e se vzdává svých d
dických práv. Paní Darina by to jist
 ocenila. 
 
`kvor,  mumlal si pod fousy starý kouzelník, sedící vedle m
. 
 Kdybych jen trochu mohl, byl by z n
j 
akvor,  cedil dál mezi zuby a mra

il se jak nacucaný bou
Ykový mrak. Benediktovi p
Yece jen chvíli trvalo, ne
~ strávil v
ae, co bylo 
Ye

eno. Zamy
alen
 hled
l na nervózního pana tajemníka a zdálo se, 
~e se nem
o
~e rozhodnout. 
 Nevím, jestli by to bylo vhodné. Musel bych nejd
Yív promluvit s Aramem, abych vid
l, jak na tom je. A pak, má p
Yece syna, na n
j by v první 
Yad
 p
Ye
alo d
dické právo. Musím si to je
at
 nechat projít hlavou. K 

emu by to vlastn
 Darin
 bylo, kdy
~ ani nemá rodinu? Ostatn
 - kde bych na
ael bratra? Rád bych ho vid
l.  
 Vá
a pan bratr, é, jak bych to 
Yekl... U
~ dlouho se sna
~il kamsi odejít. No a práv
 p
Yed n
kolika dny se tak 
Yíkajíc vydal na cestu spolu se svou man
~elkou.  
 A d
ti? 
 D
ti p
Yed tím poslali do klá
aterní 
akoly. 
 To je divné. Pro

 by to d
lali? Co se vlastn
 p
Yihodilo? 
 To prosím nemám tu
aení. Já jen vím, 
~e pan Aram u
~ se v
obec o nic nestaral. Paní Darina sem p
ovodn
 jen p
Yijela na náv
at
vu. Starý pán na tom v
aak byl zle a krátce poté zem
Yel. Potom u
~ tu nebyl krom
 paní Dariny nikdo, kdo by se o zdej
aí panství cht
l a um
l starat. To je v
ae, co vím. 
 Dobrá, dobrá, je
at
 si o tom s promluvím se svou sestrou. Zatím vám d
kujeme za starost a pé

i. 
Musím 
Yíci, 
~e to bylo poprvé za t
ch n
kolik let, co znám Benedikta, kdy jsem v jeho 
Ye

i zaslechl trpký ironický tón. Nebylo mi z toho dob
Ye po t
le. Tajemník odplul pry

, ale pachu
e nevítanosti nám tu po jeho vystoupení z
ostala. Pove

e
Yeli jsme, jen aby se ne
Yeklo. Konvice s vínem se v
aak nikdo z nás ani nedotkl. N
jak jsme ztratili chu
e. Jediné, co nás tu dr
~elo, byl vytrvalý dé
a
e a na
ae neproschlé 
aaty. Sesedli jsme se u krbu a ti
ae hled
li do plamen
o. Artur s Timem nevypadali ani dob
Ye ani 
apatn
. Klidný nete

ný výraz jejich obli

ej
o m
 rozesmut
Hoval. 
 Musíme jim opat
Yit 

isté 
aaty,  nakr

il nos Benedikt, kdy
~ zachytil výpary jejich schnoucích od
v
o. V
Yele jsem s ním souhlasil.
Udr
~ovat 

istotu v jejich stavu nebylo snadné.
 N
kde n
co se
~eneme, poj
 se mnou, Dare,  
Yekl nakonec a vy
ali jsme na nádvo
Yí. Stále je
at
 lilo. P
Yeb
hli jsme do kuchyn
, kde u
~ se mylo a uklízelo nádobí. Benedikt se pokou
ael zavést s lidmi hovor, ale navzdory tomu, 
~e ho o

ividn
 znali, nejevili ochotu povídat. Bojí se, oni se n


eho nebo spí
a n
koho bojí, uv
domil jsem si. Benedikt byl trp
livý a zkou
ael to dál a znovu, ale marn
. Nakonec pro nás p
oj

il dva plá
at
 do de
at
 a vytáhl m
 na vycházku do rozbahn
ných polí. Nejd
Yív jsem si myslel, 
~e se tím jen uklid
Huje, ale kdy
~ jsme pokra

ovali po
Yád dál a dál, usoudil jsem, 
~e nejspí
a k n
komu jdeme na náv
at
vu. A m
l jsem pravdu. Z polní cesty jsme odbo

ili na lesní a zanedlouho jsme po dal
aím odbo

ení stáli p
Yed hrub
 roubeným srubem. Benedikt bez zaváhání silnými údery zabu
ail na dve
Ye. 
 Koho to sem 

erti..  ozval se nevrle drsný hlas a dve
Ye se pootev
Yely. 
 Kdo jste a co tu chcete,  vybafl na nás domácí pán pohostinn
. Benedikt sundal kapuci:  Jestli m
 nepozná
a po hlase, tak u
~ se s tebou nikdy nevo
~eru.  
 Bene, ty jeden 
alechtickej vejlupku, kde se tu bere
a? Sem myslel, 
~es vzal kramle a u
~ se nevrátí
a. Tak honem zapadn
te dál, a
e v tý nebeský vod
 nezrezivíte. 
 Dagu, pardále, tohle dít
, co je se mnou, vodchoval klá
ater, tak mi ho t
ma svejma 
Ye

ma nezkaz. 
 Sem, jakej sem, v
aak von se z toho nepo...,  zamumlal zbytek slova a kopnul do jedn
ch dve
Yí, aby je otev
Yel. Vstoupili jsme do p
Yíjemn
 vytopené místnosti s velice strohým praktickým vybavením. Hostitel dal
aím pe

liv
 propo

teným kopnutím zase dve
Ye za námi zav
Yel a já u
~ se nedivil, 
~e má v
aechno tak hrub
 a bytelné stav
né.
 Dáme si kafe, akorát se va
Yí voda,  oznámil nám a za chvíli stál p
Yed ka
~dým z nás hrnek ho
Ykosladké tekutiny, kterou nám navíc vylep
ail kapkou ko
Yalky. Marn
 jsem gestikuloval, 
~e nechci, v
obec si toho nev
aímal. Trochu mi p
Yipomínal Toma - mohutný zarostlý mu
~ se silnýma svalnatýma rukama. Na leva

ce mu v
aak chyb
ly t
Yi prsty. Zbylé dva v
aak zastaly v
ae, co bylo t
Yeba. Zdálo se, 
~e u
~ si ani neuv
domuje, 
~e jich má mén
, ne
~ je obvyklé. Ob

as po m
 hodil pohledem, ze kterého mi naskakovala husí k
o
~e. M
l jsem pocit, 
~e doká
~e 

lov
ka p
Ye

íst t
Yemi pohledy do posledního písmenka. Benedikt z n
j kupodivu nervózní nebyl. Ud
lal si pohodlí a s mírn
 pobaveným výrazem ignoroval n
kdy i zna

n
 nelichotivá oslovení, kterými ho tento mu
~ 

astoval. Vyrozum
l jsem z jejich hovoru, 
~e spolu n
jaký 

as bojovali n
kde daleko odsud. 
Kdy
~ se naba
~ili spole

ných vzpomínek, p
Yi
ala 
Ye

 na sou

asnost.
 Ale, stojí to te
 za velký mazlavý,  zamra

il se Dag,  u
~ p
ol roku jsem nesehnal lep
aí k
aeft ne
~ jako pomocník v kovárn
. Cht
lo by to zm
nu. Vod tý doby, cos ode
ael, tu chcíp pes. I kdy
~ s tebou u
~ pak taky moc velká sranda nebyla. P
kn
 t
 to vzalo co? 
 Jo, to jo. Vlastn
 tam tenkrát z
ostali kv
oli m
. Necht
l jsem si nechat ujít ko
Hský trh a tak jsem vzkázal bráchovi, aby tam pro n
 zajel místo m
. Kon
 mi byli p
Yedn
j
aí ne
~ rodina a B
oh m
 za to potrestal. 
 Co to 
~vaní
a, brácho, kam se pod
l tv
oj zdravej rozum? Jako bys nev
d
l, 
~e smrt je d
vka vybíravá - co jí nabízí
a, nechce, co p
Yed ní hlídá
a, nejvíc ji p
Yitahuje. Ka
~dej si neseme kus svýho osudu. Nejsi sám, kdo p
Yi
ael u Olomony vo rodinu.  
 Já vím, u
~ je to za mnou. P
t let jsem se modlil, abych na
ael sílu 
~ít dál. Prosil jsem boha, aby mi ukázal smysl 
~ivota. A te
 jsem znova na cest
, u které nevím, kam vede a jak skon

í. 
Dag se za
aklebil a zajisk
Yily mu o

i:  To zní zajímav
. P
ojdu s tebou. 
 Ale já spí
a myslel, 
~e bychom u tebe nechali dva nemocné kamarády. Jednoho z nich zná
a - je to Artur. 
 Ale nepovídej. Su
ainka Artur 
~e by ocho
Yel? Toho nejspí
a vylé

í n
jaká po
Yádná bitka. 
 Také se mnou jedou dost podivní lidé... 
 Hele, ty erbe pruhovanej, já koukám a vidim. Je mi jasný, 
~e jsi adoptoval tohodle chudá

ka tady a 
~e de vo n
co divnýho. Zkrátka a dob
Ye, du do toho s tebou, a
e se ti to líbí nebo ne! 
Pak sáhnul samoz
Yejmým gestem po láhvi ko
Yalky a na
Yedil zbytek svého kafe p
ol na p
ol. Jen tak tak jsem stihl schovat sv
oj hrnek pod st
ol, ne
~ stejnou dávkou poctil i Benedikta. Pak m
 bleskov
 sjel o

ima, u
aklíbl se, ale nic mi u
~ nevnucoval. 
 Vlastn
 jsem se t
 p
Yi
ael zeptat, jestli ses te
 poslední dobou nevid
l s mým bratrem. Prý nebyl normální,  p
Yehodil Benedikt v rozhovoru výhybku na jiné téma.
 Jó, tv
oj brácha Aram,  zaváhal s odpov
dí ná
a hostitel, ale pak z
Yejm
 usoudil, 
~e nemá cenu si brát servítky.
 Naprostej cvok! Nechápu, jak 

lov
k, kterej má v
aecko, m
o
~e tak zblbnout. Vo nic se nestaral, ani vo pani

ku - a 
~e ta by stála za h
Yích - ani vo d
ti - furt ho museli hlídat, aby jim nezdrh. No, a p
Yed dv
ma tejdny jim nejspí
a fakt zdrh. 
Benedikt upil mocný dou
aek ze své kávy, aby zakryl povzdech, kterému se nemohl ubránit.
 Doufám, 
~e se te
 nechce
a ujmout hradu a vést usedlej 
~ivot. To bys m
 zklamal. T

aím se na tu cestu s tebou. 
 No jo. Jen
~e nejd
Yív pot
Yebujeme doktora nebo n
koho, kdo se postará o Tima a Artura. 
 Jasn
, 
~ádnej problém. Zajedeme k jedovatýmu Igorovi. Votev
Yel si dva dny cesty vodsa
 hospodu. Uva
Yí pár utrejch
o a pokud po tom nezhebnou, tak se uzdraví. Co ty na to, mlíko
~route? 
Mohutná ruka znovu zabloudila k láhvi s ko
Yalkou a dolila znovu oba hrnky, které v tu chvíli stály na stole.
 Taky nemáme prachy, po cest
 jsme o n
 p
Yi
ali... 
 A ségra p
Yedstírá totální chudobu, co?  zachechtal se v nep
Yíjemné tónin
 Dag.
 N
jak si poradíme,  mávnul nad tím rukou Benedikt. 
 Jasn
,  p
Yitakal hostitel a hodil do sebe p
ol hrnku tekutiny. Za

aly se mi klí
~it o

i. Se

etla se únava z cesty, p
Yíjemné teplo, mo
~ná i ta kapka ko
Yalky a pocit bezpe

í. Malou chvíli jsem se je
at
 sna
~il udr
~et ví

ka otev
Yená, ale marn
. 
Ráno m
 probudilo mohutné chrápání. Benedikt le
~ící vedle m
 to nebyl. Vyhrabal jsem se z ko
~e
ain, do kterých m
 ve

er n
kdo zabalil, nebo
e p
Yirozená pot
Yeba m
 nutila vyjít ven.
Pokusil jsem se o to v nejv
t
aí tichosti, ale p
Yesto vydatné chrápání rázem utichlo. Protáhl jsem se dve
Ymi. Slunce si pohrávalo s ka
~dou kapkou vody, která uvízla na listech, jehli

í i tráv
. Zhluboka jsem se nadechl sv

~í v
on
. Mraky zmizely a slune

ní paprsky teple spo

inuly na mé k
o
~i. Orosená pavu

ina zá
Yila v k
Yoví jako diamantový 
aperk. Dotýkal jsem se v
tví a list
o a nemohl se naba
~it té nádhery.
 Vida, p
Yestalo pr
aet,  zazn
lo za mnou a
~ nepat
Yi

n
 hlasit
. Dag se protahoval na prahu a tvá
Yil se docela p
Yíjemn
.
 Tak co, 
at
n
, jak ses vyspal? 
Usmál jsem se na n
j a nebylo mi úpln
 jasné, pro

 jsem z n
j m
l v

era tak mrazivé pocity. Vlastn
 vypadal jako dobrosrde

ný loupe
~ník.
Po vydatné snídani ná
a hostitel naházel do velkého ko
~eného vaku pár v
cí, odn
kud vyhrabal drát
nou ko
aili, mohutný me

 a n
kolik dal
aích leh

ích zbraní. Benedikt se nepokryt
 zaradoval a bral jednu po druhé do ruky, aby je pot

~kal a vyzkou
ael. Kdy
~ si vybral, ostatní zabalil do jedné houn
 a p
Yevázal 
Yemínkem, aby se to lépe neslo. 
Tentokrát byla cesta docela p
Yíjemná, i kdy
~ bláto je
at
 zdaleka nesta

ilo oschnout. Dag si pobrukoval n
jakou písni

ku a já se rozhlí
~el po zdej
aím okolí. Pole, lesy, drobná stavení, byla tu p
Yíjemná mírn
 zvln
ná krajina. Z nedalekého rybníka se zvedlo hejno kachen. Já být na Benediktov
 míst
, ur

it
 bych tu z
ostal. Nau

il bych se kone

n
 po
Yádn
 jezdit na koni, p
stovat polní plodiny, stav
t domy. co by mi scházelo?
Na hrad
 u
~ nás netrp
liv
 o

ekávali na
ai p
Yátelé. Triton se zlobil, 
~e jsme z
ostali pry

 tak dlouho a ani ne
Yekli, kam jdeme, 
~e je v místnosti pro hosty taková zima, 
~e hned ráno zase p
Yi
ael ten protivný tajemník a m
l nep
Yíjemné 
Ye

i.
Zato Annu jsem nemohl ani poznat. Asi se jí ujala n
která z 
~en, nebo
e na sob
 m
la jednoduché 

isté 
aaty a byla u

esaná. Dlouhé, mírn
 zvln
né vlasy v barv
 obilí m
la s

esané do ohonu a p
Yevázané stu
~kou. Najednou vypadala o deset let mlad
aí. Jak tam tak sed
la u obou na
aich nemocných druh
o, zdála se být silná i zranitelná zárove
H. Pak zdvihla hlavu a oto

ila ji ke mn
. 
 Dare, jsem ráda, 
~e jste se kone

n
 vrátili. Timovi je zase h
o
Y. V noci m
l hore

ku a trochu blouznil. Bu
 tak hodný a p
Yines je
at
 trochu vody nebo studeného 

aje. 
Mezitím vstoupil do místnosti i Dag, který se zdr
~el n
kde venku. Benedikt ho p
Yedstavil. Starý kouzelník se tvá
Yil ned
ov

Yiv
 a odta
~it
. Ruku mu nepodal. Zato Anna se krásn
 usmála, vstala a nabídla ruku p
Yed sebe do prázdna. Dag se k ní vrhl a trochu nemotorn
 a rozpa

it
 její ruku políbil. P
Yipadalo mi to u takového hromotluka trochu komické. Mrknul jsem na Benedikta, taky mu v koutcích úst cukal úsm
v, kdy
~ Dag hledal slu
aná slova, aby vyjád
Yil své pot

aení. 
Pak se v
aichni sesedli k porad
, co dál. Jeliko
~ jsem nem
l 

ím p
Yisp
t do diskuse, p
Yesunul jsem se k Timovi a Arturovi. Donesl jsem trochu 

aje a sna
~il se do nich vpravit pár dou
ak
o. Zdálo se mi, 
~e Timova hore

ka sice klesla, ale úpln
 je
at
 nezmizela. N
co se v
aak d
lo s Arturem. Tvá
Ye m
l trochu 

erven
j
aí, ale hore

kou to nebylo.
Tu a tam se mu zachvívaly ruce a svaly na obli

eji. Zmocnila se m
 nervozita. Má
a chu
e se probrat, tak se prober, 
Yíkal jsem mu v duchu, zatímco jsem dr
~el jeho ruku. Doká
~e
a to, zkus to, fandil jsem mu beze slov. První, kdo zaznamenal m
oj neklid, byl Triton. Tomu taky nic neujde. Ani jsem se nev
aiml, kdy ode
ael od stolu, ale najednou stál vedle m
 a polo
~il mi ruce na ramena. 
 Uklidni se, Dare,  
Yekl velmi ti
ae. Pak stejn
 ti
ae pokra

oval.  Klid je d
ole
~itý, hledej ho v zemi, v kameni, skále. Nepospíchej. Te
 zavolej sílu pramen
o, zavolej sílu podzemního ohn
. Síla pramen
o do levé a síla ohn
 do pravé ruky. A nyní nech sílu von
 proudit svým t
lem. Nebude
a-li se bránit, síla ti neublí
~í. Z
osta
H klidný, 

istý, nezú

astn
ný.. 
Naslouchal jsem hlasu svého u

itele a sna
~il se uposlechnout jeho rad. P
Yestal jsem vnímat své okolí, zapomn
l jsem, kde sedím, jen Artur
ov obli

ej z
ostával p
Yede mnou. Zdálo se mi, 
~e o
~ívá, otvírá o

i a pomalu se rozhlí
~í. Pak pohnul pusou, jako by cht
l n
co 
Yíct. O

i m
l stále jasn
j
aí a n
co 
Yíkal, já mu v
aak nerozum
l. 
as plynul a já ho nevnímal.
 ... te
 pod
kuj zemnímu ohni a odpoj se ... pod
kuj pramen
om a pomalu se vra
e sám k sob
.. 
Kr
o

ek po kr
o

ku jsem se vracel do na
aí místnosti. Znovu jsem si uv
domil kouzelníkovy ruce na svých ramenou. Ostatní u
~ nesed
li u stolu, ale obstoupili Arturovu postel a st
Yídav
 hled
li na m
 a na nemocného. Stále jsem dr
~el jeho ruku. Najednou mi jeho dla
H sev
Yela záp
stí. On se opravdu probral, dokázal to. Artur nadzvedl hlavu a hned bylo kolem plno rukou, které mu pomohly se posadit. Nemohl je
at
 mluvit, ale usmíval se. Pak p
Yekvapen
 vyt
Ye
atil o

i na Daga a z úst se prodral jakýsi málo srozumitelný zvuk.
 To ví
a, 
~e sem to já, ty vyhublej ch
Yestý
ai. Zrovna nemám co d
lat, tak jsem se p
Yidal k tý va
aí bláznivý expedici,  zahalekal ná
a nový kolega, a
~ mu sí
H málem vrátila ozv
nu. 
M
l jsem radost, ale zárove
H na m
 dolehla zvlá
atní prázdnota a únava. Zachytil jsem starostlivý Benedikt
ov pohled. Pak se Benedikt podíval na kouzelníka. Te
 mu bude d
kovat, napadlo m
 a jemu z toho bude trapn
. Ne
~ se v
aak Benedikt mohl nadechnout k proslovu, ozval se sám Triton.
 Shodou okolností jste byli sv
dky situace, která jinak vy
~aduje naprosté soukromí. Svojí p
Yítomností jste mohli zp
osobit nedozírné 
akody. Nikdo z vás nem
l dost slu
anosti. Místo abyste ti
ae ode
ali, z
ostali jste tu zv
dav
 zírat. Jestli vám zbyla aspo
H kapka rozumu, vezm
te si pro p
Yí
at
 tuhle výtku k srdci. A te
 u
~ o tom nebudeme mluvit! Je to jasný?  zakon

il starý kouzelník svou 
Ye

 velmi jízlivým sk
Yípavým tónem. Po tomhle u
~ opravdu 
~ádné d
kování nehrozilo. Benedikt se tvá
Yil dot

en
 a Dag rozpa

it
. Jen Anna se usmívala, nebo
e znala na
aeho starého bru

ouna déle ne
~ ostatní a sly
aela i to, co se svou nevlídností sna
~il zakrýt. I on m
l velkou radost z toho, 
~e se to poda
Yilo, a mo
~ná i z toho, 
~e jsem vyvázl bez záchvatu. Jen obrovská únava zalehla moje smysly.
 Nebra
H se tomu, klidn
 se po
Yádn
 vyspi,  doporu

il mi je
at
 m
oj u

itel a já cítil, jak m
 n
kdo zdvihl a p
Yenesl z tvrdé lavice n
kam...
Spal jsem nep
Yetr
~it
 a
~ do rána dal
aího dne. Probudila m
 v
on
 slaniny a cinkavé zvuky p
Yi prostírání ke snídani. Únava zmizela, jen m
oj 
~aludek za
akrundal svou hladovou zn
lku. 
Pospí
ail jsem si se vstáváním, ale stejn
 jsem ke stolu dorazil poslední. Anna a Benedikt mi rezervovali místo mezi sebou. S chutí jsem se pustil do jídla. Naproti m
 sed
l Artur a já zachytil jeho soust
Yed
ný pohled, up
Yený na mou slaninu. Na talí
Yi p
Yed sebou m
l polotekutou ka
ai, ve které 
api

kou l
~íce maloval spletité cesti

ky. V okam
~iku, kdy jsem do pusy str

il dal
aí sousto, pra
atil l
~ící o st
ol. 
 Sakra, copak jsem mimino, abyste do m
 lifrovali ka
ai?! 
 Ale copak? Nechutná, nechutná?  smál se zakabon
nému Arturovi Dag.
 Ví
a co, str

 si to n
kam a rad
ai mi sem 
aoupni kus slaniny. 
 Koleduje
a si vo st
Yevní explozi, kámo. 
 Tvoje útroby to nebudou, tak co se stará
a? 
 Hele, ty hubo zmlsaná, koukej to do sebe hodit, pon
vad
~ nic jinýho nedostane
a. Mo
~ná zejtra. 
 To se
a kámo
a,  huhlal vy

ítav
 Artur, ale do své porce se p
Yece jen pustil. Je
at
 
~e u
~ jsem dojedl. Výraz, se kterým p
Yevaloval v puse ka
ai, ne
~ ji spolkl, nebyl p
Yíli
a povzbudivý.
Jak jsem po snídani zjistil, bylo u
~ v
aechno p
Yipraveno k odjezdu. Benedikt se asi p
Yece jen s Darinou domluvil, tak
~e jsme te
 m
li p
Yipravené 

ty
Yi kon
 a jeden povoz s m
lkým l
o
~kem pro Tima a se zásobami na cestu. Povozu se ujal Triton s Annou a na m
 zbyla men
aí hezká kobylka se 
airokým h
Ybetem a se sv
domýma a trochu po
eouchlýma o

ima. Tvá
Yila se docela p
Yátelsky a na uvítanou ochutnala m
oj rukáv. 
Hradní osazenstvo nás p
Yi
alo vyprovodit. Paní Darina se zá
Yiv
 usmívala a pan tajemník z Bijova kolem ní poskakoval jako mopslík. Jen aby ho nepodcenila, pomyslel jsem si, jednou mo
~ná rafne tu její 
at
drou dla
H do krve. Ale to u
~ nás Benedikt popohán
l k odjezdu. Svou sestru jen symbolicky políbil na tvá
Y a dal pokyn k nasednutí. Trochu nemotorn
 jsem vy
aplhal na Barku a p
Yemý
alel, bude-li ochotna se nechat ode m
 
Yídit. Ná
a v
oz u
~ vyjí
~d
l z brány, za ním Artur a Benedikt. Mojí kobylce se n
jak necht
lo. Dag ji v
aak plácl po zadku, tak
~e zm
nila názor a za
Yadila se. Vyklusali jsme na cestu a pak u
~ krokem pokra

ovali dál. Ano, u
~ byl nejvy
a
aí 

as, napadlo m
. Ale nejvy
a
aí 

as k 

emu? Marn
 jsem se sna
~il vybavit si je
at
 n
co dal
aího. Nepoda
Yilo se mi to. Znal jsem jen sm
r cesty, kterou mám jít. Byl jsem si v
dom toho, 
~e je to mimo
Yádn
 d
ole
~ité poslání a 
~e se blí
~í chvíle k jeho uskute

n
ní. Jestlipak Anna a Triton mají podobné pocity? Asi ano, kdy
~ tu te
 jsou se mnou. 
A

 jsme jeli krokem, p
Yece jen m
 po n
jaké dob
 za

al bolet zadek. Závistiv
 jsem po
ailhával po Tritonov
 povozu. Pauzu na ob
d jsme ud
lali na jedné malé louce poblí
~ cesty. Moje kobylka Barka se za

ala pást je
at
 d
Yív, ne
~ jsem slezl z jejího h
Ybetu. Ale ouha - moje normální kulhání bylo proti tomu, co jsem provozoval p
Yi ch
ozi te
, dá se 
Yíci ladným plynulým pohybem. Dopotácel jsem se k vozu pro sv
oj p
Yíd
l jídla a v polokleku ho konzumoval. Kdy
~ jsem dojedl, p
Yistoupil ke mn
 Triton a vrazil mi do ruky dob
Ye známou chlupatou kouli. Tentokrát byla je
at
 kulat
j
aí ne
~ obvykle. 
 Vem si ho k sob
, nebo v na
aich zásobách za chvíli pukne. Copak na n
j nem
o
~e
a dát pozor? 
Zastr

il jsem k
Ye



ího nena
~rance do kapsy a pokr

il rameny. Jakmile dostane hlad, stejn
 ho nikdo neuhlídá. Jeho schopnost dostat se ke 
~rádlu byla obdivuhodná. Stejn
 je to zvlá
atní, 
~e se je
at
 p
Yi tom svém v


ném mizení a znovuobjevování neztratil.
 N
kdo za námi jede,  nevzru
aen
 mezi dv
ma sousty prohodil Artur. V
aichni jsme jako na povel ud
lali 

elem vzad a zahled
li se na cestu za námi. Po cest
 cválal k
o
H se zvlá
atn
 shrbeným jezdcem. Vzbudilo to na
ai zv
davost.  Kdo to m
o
~e být? 
 T
Yeba nám posílají teplý ob
d. 
 Nebo zapomenutý klobouk. 
 Po

káme si. 
Cesta se stá

ela údolím, tak
~e jsme do poslední chvíle nev
d
li, na 

em jsme. Jezdec nám zmizel z o

í a my 

ekali, a
~ se vyno
Yí p
Yed na
aí loukou. Nebylo nám jasné, kdo by cht
l za námi jet. Na
ae zv
davost rostla. Rozhlédl jsem se po ostatních. V
aichni zaujali odpo

inkové pozice, ale zbran
 m
li hned po ruce. 
}e by n
který ná
a pronásledovatel pro
ael Hromovou stezkou? Ale pro

 by te
 za námi jezdil tak sám? To nemá logiku. Nebo je to snad n
kdo, kdo jen jede stejným sm
rem, a s námi to nemá nic spole

ného? Cht
l jsem se posadit, ale hned jsem zjistil, 
~e to není nejlep
aí nápad. Odpo

inková poloha na b
Yi
ae mi rozhodn
 vyhovovala mnohem líp. Jasn
, náhodný cestující, nikdo jiný to být nem
o
~e. 
Dole v zatá

ce se na cest
 objevil k
o
H. Te
 byl vid
t docela jasn
, a

koliv nás je
at
 nikdo z jeho sedla zahlédnout nemohl. 
 Sakra,  ulevil si ti
ae Dag,  tomu tedy 
Yíkám komplikace. 
 Kdo p
Yijí
~dí, kdo to je?  zajímala se Anna a tázav
 se oto

ila ke starému kouzelníkovi.
 D
ti, jsou to dv
 malé d
ti,  odpov
d
l jí místo Tritona p
Yekvapený Artur.
 Kde se tu, proboha berou? 
V
aichni jsme bezd
ky vykro

ili k cest
. Na h
Ybet
 mohutného kon
 sed
la asi osmiletá dívka a za ní se dr
~el v sedle o n
co mlad
aí kluk. V
obec se nepolekali, kdy
~ nás spat
Yili. Dívka p
Yitáhla ot

~e a zastavila. P
Yísn
 se na nás podívala, odhodila si pramen tmavých kudrnatých vlas
o z 

ela a zadívala se na Benedikta, který stál nejblí
~.
 Prý s sebou berete d
ti, co nemají rodi

e, a vozíte je n
kam daleko. 
 Co
~e?  p
Yekvapen
 zamrkal m
oj p
Yítel.
 Teta povídala, 
~e si nás chcete vzít s sebou. 
 My? Co je to za nesmysl?! 
 Tak jsem si 
Yíkala,  vedla si dál svou bez ohledu na odpov
di,  
~e se s vámi mo
~ná domluvíme, abyste nás vzali za mámou. 
V
aichni nev

Yícn
 zírali na tu malou, p
Yi
alo mi to k smíchu.
 Co se sm
je
a,  obo
Yila se na m
,  to je vá
~ná v
c. 
P
Yikývl jsem a nasadil vá
~ný obli

ej, a

 m
 to stálo dost úsilí.
 Ale va
ae teta 
Yíkala, 
~e jste v klá
aterní 
akole,  zapojil se do 
Ye

i i mohutný Dag
ov hlas. 
 Jé, strý

ku Dagu,  vypískl kluk vzadu a natáhl ruce k Dagov
 náru

i. Silné ruce ho lehce sundaly z kon
 a jemn
 dopravily a
~ na zem. Klu

ina se ho chytil za ruku a spokojen
 se usmál. Zato dívka v sedle se po
Yád je
at
 mra

ila. 
 Prý nás tam po
ale, a
~ budeme v
t
aí, pokud se maminka nevrátí. Ale já chci, aby u
~ se vrátila,  dív

ina tvá
Y se bránila slzám, ale hlas je zrazoval.
Benedikt uchopil za uzdu kon
, který za

al neklidn
 p
Ye
alapovat, ani
~ spustil z dívky o

i.
 Emi,  
Yekl nejist
.
Dívka n
kolikrát polkla a zv
dav
 si ho prohlédla:  Ty m
 zná
a? 
 Já jsem tv
oj strý

ek Ben. 
 Fakt?  vrátily se jí do o

í jisk
Yi

ky zájmu.
 Fakt,  p
Yikývl Benedikt a také jí pomohl ze sedla dol
o. Pak mi p
Yedal uzdu kon
, abych ho odvedl k ostatním na louku. Pospí
ail jsem si, abych o nic zajímavého nep
Yi
ael.
 ... a kdy
~ jsem uvid
la ty kv
tiny na hrobe

ku Kláry, myslela jsem, 
~e se maminka vrátila. V
~dycky jsme tam kv
tiny dávaly spolu. Jen
~e teta 
Yekla, 
~e maminka je moc nemocná, proto
~e tatínek od nás nadobro ode
ael a 
~e mo
~ná ani maminka se nevrátí a musíme te
 poslouchat ji a pana Celestýna. Jenom
~e ten na nás byl zlej. V
~dycky nám nadával a smál se, kdy
~ jsme bre

eli. Taky jednou do Derika vrazil, kdy
~ nesl horkou polívku a brácha pak dva dni bre

el bolestí. Jestli maminka um
Ye, tak chci rad
ai jet n
kam hodn
 daleko ne
~ z
ostat u tety. Vi
, 
~e nás vezmete s sebou? Prosím. 
Tedy musím uznat, 
~e na tak malou holku m
la parádní vy
Yídilku. Tu kdybych si vzal za 
~enu, stihla by v
aechno odmluvit za nás oba. Proboha, co to mám za nápady?
 Ne, Emi, to opravdu není mo
~né. Nezlob se... 
 Ale já u
~ se k tet
 nevrátím. U
~ ji nechci 

esat, oblékat a hladit. Po
Yád nás zavírala, nesm
li jsme ven. Já u
~ zpátky nechci. Vezm
te nás za maminkou. Prý je ve m
st
 u sest
Yi

ek v nemocnici. Hrozn
 moc bych ji cht
la vid
t. Strý

ku Bene. 
Na to, 
~e ho je
at
 p
Yed chvílí neznala, ho chytla kolem krku velice krásn
 a p
Yesv
d

iv
. Rozhodn
 se nehodlala jen tak lehce vzdát své p
Yedstavy. Ten její otec asi tady nebyl nic moc, kdy
~ opustil d
ti a nemocnou 
~enu. Ná
a Benedikt má ale povedené sourozence. Jakoby k nim ani nepat
Yil.
 Já do toho mo
~ná nemám co mluvit,  ozvala se najednou Anna,  ale vidím ob
 d
ti na na
aí cest
. Je souzeno, aby jely s námi. 
 Tak vidí
a, strý

ku Bene, ta paní má ur

it
 pravdu. Taky se umím starat o kon
 a brá
aka je taky 
aikovnej. Nebudeme vám p
Yeká
~et. Bude to prima, uvidí
a. 
 Tahle roztomilá 

ertice se ve sv
t
 neztratí, co 
Yíká
a,  smál se Dag p
Yesv
d

ovacím metodám malé Emi.
A tak nás najednou bylo o dva více. Hned se mi na
ae cesta zdála veselej
aí. Ema 
at
betala od rána do ve

era. S ka
~dým se  rychle seznámila, jen starého kouzelníka se trochu bála. Také m
la moc hezký hlas, kdy
~ zpívala spolu s Annou táhlé balady. Timovi nebylo ani h
o
Y ani líp. N
které úseky cesty jsem jel na voze s ním. T
Yetí den u
~ si m
oj zadek za

al na nové sedlo zvykat a Barka te
 reagovala na mé povely celkem spolehliv
. Zato Emi vypadala, 
~e u
~ se na koni narodila. Nic ji nebolelo, nic ji neunavilo. Stále zá
Yila dobrou náladou. Jen jednou ve

er jsem ji na
ael, jak vzlyká, místo aby spala. Pohladil jsem ji a ona m
 chytila za ruku. Sed
l jsem u ní, dokud neusnula. 
Dal
aí den jsme dorazili k hospod
 U jedovatýho Igora. Pat
Yilo k ní n
kolik budov a velké stáje. Zdálo se, 
~e ani nehostinný název neodrazuje hosty a pocestné. Poda
Yilo se nám ubytovat sebe i kon
. 
Benedikt, Artur a Dag hned potom vyrazili do nálevny. Hlu

elo to tam jak v úle a páchlo i na dálku. Jsem sice tvor od p
Yírody zv
davý, ale tohle doup
 m
 moc nelákalo. Rad
ji bych tábo
Yil n
kde v lese nebo na louce. Touhle dobou u
~ sice bývá v noci chladno, ale p
Yi na
aem vybavení by to nebyl problém.
Zatím se neumytými okny pomalu p
Yiplí
~ila tma a Anna ten pochmurný ve

er je
at
 dovr
aila pochmurnou pohádkou. Ob
 d
ti p
Yi ní bez problém
o usnuly a já sklouzl do náru

e spánku krátce za nimi. 
P
Yíjemný spánek by m
l kon

it p
Yíjemným probuzením. Místo toho mnou zat
Yásly 

ísi ruce. Místností se míhaly stíny postav, které násobily t
Yi sví

ky. Za okny je
at
 noc, uvnit
Y na
aeho pokoje chaos, signalizující odjezd. P
Yesn
ji 
Ye

eno chvatný odjezd. Bylo mi z toho násilného probuzení 
apatn
 od 
~aludku. Zoufale se mi necht
lo opustit vyh
Yátou postel, a jak jsem tak pozoroval Emi a Derika, byli na tom podobn
. V
aiml jsem si, 
~e v
t
aina v
cí u
~ je zabalena Triton podával poslední drobnosti Ann
 a p
Yitom polohlasem komentoval na
ae pomalé oblékání. Derikovi ne
aly za
an
rovat boty, Anna nemohla najít jednu sponku do vlas
o a naprosto jsme nechápali, o

 tu vlastn
 b

~í. 
Pak do místnosti ve
ali Artur, Benedikt a neznámý mu
~ v zást

Ye. 
 Nemusíte mít obavy, postarám se o Tima, jak nejlépe dovedu. Jist
 se uzdraví. Te
 si ale posp

ate, a
e jste odtud co nejdál. 
 Díky, Igore. Mrzí m
, 
~e to tak dopadlo, rád bych s tebou poklábosil trochu déle. No, co se dá d
lat,  povzdechl Benedikt a pot
Yásl tomu mu
~i rukou.
 Ale majznuls ho parádn
, bude mít bouli, jak d
lovou kouli,  zavrávoral Artur mezi futry dve
Yí a zachytil se hostinského. Ten ho p
Yidr
~el ve svislé poloze a trochu se zakabonil.
 Kdybys ho nechal po
Yádn
 najíst a po
Yád mu nenalejval, nemuselo k tomu dojít. To je nápad provokovat Promachovy 
~oldáky. V
~dy
e jsou jako my zamlada. Sta

í jiskra a ho
Yí mi hospoda. 
 Vob

as se 

lov
k porvat musí, to holt jinak nejde,  
akytnul na protest Artur a Igor ho hbit
 pooto

il od sebe, kdyby náhodou nez
ostal jen u 
akytnutí.
 Byla to sm
ola, 
~e mu nalít na kudlu. Dag p
Yece nikdy 
~ádnej vrahoun nebyl. Sám by ji do n
j nevrazil. Taky u
~ sotva stál. Bu
 u
~ mí
H vydr
~íme nebo prodává
a proklat
 silnej utrejch, Igore. Doufám, 
~e i druhá strana je z toho kapku nale
~ato, jinak nám bude horko d
Yív, ne
~ se nad
jeme. M
li bychom si pospí
ait. 
 A kde je Dag?  zak
Houral Derik.
 Spí ve voze. Rychle v
aechno vemte a jedeme,  za

al nás Benedikt postrkovat ke dve
Yím,  kon
 u
~ 

ekají na zadním dvo
Ye. 
Ani jsme se nemohli rozlou

it s Timem. Na cestu jsme vyrazili v n
kolika minutách. Igor se svou 
~enou a pomocníkem nám zamávali a pop
Yáli 
a
eastnou cestu. Na tu nám svítil jen m
síc a hv
zdy. Ztichlou krajinou se neslo klapání kopyt, drkotání vozu a mohutné chrápání zevnit
Y. Ml

ky jsme udr
~ovali cestovní tempo. 
Po rozb
Yesku jsme si dop
Yáli krátký oddech a pak pokra

ovali na
aím sm
rem po cestách a ob

as i necestách po
Yád dál.  Odpoledne jsme se utábo
Yili na b
Yehu 
Yí

ky. Musel jsem se hodn
 p
Yemlouvat, abych 
ael p
Yipravit teplé jídlo. Mnohem rad
ji bych se posadil do trávy a nechal sv
oj pohled plout spolu s vlnkami klidné 
Yí

ní hladiny. Vlastn
 jsem ani nem
l hlad. V
aichni ostatní se v
aak chopili práce bez reptání, tak
~e mi nezbývalo, ne
~ se p
Yidat. Derik zatím natahal odn
kud d
Yevo. Zdálo se mi, 
~e si vybírá sou
aky, které jsou mnohem v
t
aí ne
~ on - 

ím v
t
aí, tím lep
aí. Artur se chopil sekery a pily, aby je hned zpracoval a ne
aet
Yil chválou na Derikovu 
aikovnost. Emi chvíli pomáhala u koní a pak p
Yi
ala za mnou. Derik práv
 s vyp
tím v
aech sil vlekl málem celý strom. Emi p
Yisko

ila, aby mu pomohla, ale malý brá
aka se na ni za
akaredil:  B

~ si d
lat svoje a do mojí práce se neple
e, jo?! 
 Mravene

ek v lese t

~kou kládu nese, koukn
te, jak tenhle mr
Hous na práci se t
Yese,  po
aklebovala se dot

ená Emi. Rychle jsem jí str

il do ruky l
~íci, aby zamíchala maso na pánvi a v
novala svou pozornost jiné 

innosti. Tím jsem si ov
aem vykoledoval, 
~e se za

ala zajímat o mou osobu.
 A tys nikdy neum
l mluvit, Dare?  zeptala se rovnou s taktem jí vlastním. Pokr

il jsem rameny a zavrt
l hlavou.
 A jak to d
lá
a, kdy
~ n
co chce
a. 
Zabodl jsem do vzduchu sv
oj ukazová

ek.
 Ale na v
aechno p
Yece nejde ukázat. Co kdybys cht
l t
Yeba na Ann
 pohádku o nosaté 

arod
jnici nebo po Arturovi n
jaký vále

ný p
Yíb
h? 
Pokr

il jsem rameny, na v
aechno se opravdu ukázat nedalo. Vtom z mé kapsy vystr

il 

umá

ek 
}uli. Vy

erpán dlouhým spánkem se za

al rozhlí
~et po nejbli
~
aí vhodné potrav
.
 Jé, ten je ale krásnej. M
o
~u si ho pochovat,  pustila Emi l
~íci tak, 
~e celá spadla do rozpáleného tuku a popadla nad
aen
 mého chlupatého drobe

ka. Rozplývala se nad ka
~dým vouskem zvlá
a
e, pusinkovala ho na 

umá

ek a hladila p
Yes ou
aka. Vlastn
 pro

 ne?
Ukázal jsem postupn
 na sebe a na k
Ye

ka, pak na k
Ye

ka a na ni, a odsunul její ruku. Pochopila to okam
~it
, ale chvíli jí trvalo, ne
~ se odvá
~ila zeptat nahlas.
 Opravdu je m
oj? Ty mi ho chce
a dát? 
Kdy
~ jsem p
Yikývl, p
Yitiskla si nad
aen
 malého chlupatého nenasytu k sob
.  To je báje

né, mám takovou radost. Jsi hrozn
 hodný. A jak se jmenuje? Má n
jaké jméno? 
Kývl jsem, ale nenapadlo m
, jak jí ho 
Yíci. Mo
~ná by si to je
at
 Artur pamatoval.. Nebo mo
~ná spí
a ne, byl tehdy kapku  spole

ensky unaven. 
 Tak mi to napi
a. T
Yeba tady do písku. 
Lehce jsem pokr

il rameny, sklopil o

i a za

al lovit upatlanou l
~íci z omastku.
Chytla m
 za bradu a oto

ila m
oj obli

ej k sob
.
 Ty neumí
a psát? 
Zavrt
l jsem hlavou.
 A 

íst? 
Olízl jsem l
~íci a 
ael zamíchat p
Yipalující se maso.
Znovu m
 oto

ila k sob
. Zá
Yila jako kapka rosy ve slunci. 
 Já t
 to nau

ím. Chce
a? 
Trochu v rozpacích jsem se na ni díval. 
}e u
~ by to ve svých letech um
la? Nakonec pro

 ne, aspo
H bude legrace. A pomalu jsem kývl.
V
on
 masa u
~ zatím p
Yilákala i ostatní. V
aichni se s chutí pustili do ve

e
Ye a musím skromn
 dodat, 
~e jim opravdu chutnalo. 
Benedikt na záv
r uva
Yil kotel kafe. Potom kývl na Artura, který nabral do m
chu vodu z 
Yeky a ode
ali sm
rem k vozu. Vzáp
tí se odtamtud ozval 
aílený 
Yev a pak smích. 
Za chvilku se objevili ve spole

nosti zmá

eného Daga. Ten pohled fakt stál za to. Jedno oko m
l modré a nateklé, na krku zaschlý krvavý 
arám a kousek nad 

elem obrovskou bouli.
Nejist
 se posadil a Benedikt mu do hrnku nalil kafe. Nabídl jsem mu misku, kde je
at
 zbylo n
jaké maso. Jeho obli

ej v
aak nasadil tak výrazný sv
tlezelený odstín, 
~e jsem to rad
ji urychlen
 odklidil z jeho blízkosti. Artur p
Yinesl namo

ený 
aátek a stáhl mu ho p
Yes bouli. Kdybych byl malí
Y, m
l bych inspiraci pro obraz s motivem  vále

níkova kocovina. 
 Musím 
Yíci, 
~e va
ae spole

nost nám na
ae putování neoby

ejn
 usnad
Huje. Cestujeme rychleji, ne
~ jsme m
li v úmyslu,  jízliv
 poznamenal Triton.
 Ví
a co, d
dulo, schovej si svý vtipný poznámky, a
~ mi p
Yestane t
Ye
atit hlava, já ti pak na n
 odpovím na v
aechny najednou. Auvajs. Sakra, to kafe v
obec nepomáhá. Cejtim se, jak 

erstv
 va
Yenej kv
ták. Nemáte hlt n


eho siln
j
aího? 
 Ko
Yalka a kv
ták nejdou dohromady. Rad
ai zkus n
co sníst a bejt chvíli hodnej. Zava
Yils to parádn
, to ti 
Yeknu,  set
Yel ho trochu Artur.
Dag zvedl p
Yekvapen
 o

i a chytil se za hlavu.
 Nic si nepamatuju. N
co se semlelo? 
 Fakt si na nic z toho, co se d
lo u Igora, nevzpomíná
a?  udiven
 vrt
l hlavou Benedikt.
 Nejspí
a ta d
Yev
ná narkóza byla stejn
 silná, jako ta Igorova 
~itná,  uchechtl se Artur,  kdyby t
 Igor nesejmul svojí holí, asi bys vyvra
~dil v
aechny Promachovy 
~oldáky. 
 N
koho jsem zmrza

il nebo zabil?  nejist
 sondoval Dag.
 Jednoho jsi napích jako jednohubku a dva nebo t
Yi mají skládací kosti. Dostane-li nás do ruky Promachus, 

eká nás bezplatný lé

ebný pobyt v podzemí. V tom lep
aím p
Yípad
 pochopiteln
. 
 Do hajzlu, to sem se teda p
kn
 zmazal. Berte to jako vomluvu. Nebo se snad mám trhnout? Sta

í 
Yíct... 
Dívali jsme se jeden na druhého a 

ekali, kdo se vyjád
Yí první. Dag po nás pomalu p
Yejel pohledem a nakonec rezignovan
 sklopil zrak. Sv
sil ramena a posadil se na míst
, kde stál. Hlavu slo
~il do dlaní.
Triton se díval na m
. Proboha, copak já jsem 
aéf téhle výpravy. Zavrt
l jsem hlavou, já o tom p
Yece nem
o
~u rozhodovat. Starý kouzelník to v
aak tentokrát pochopil kapku jinak.
 Nikdo vás nevyhání,  pronesl chraptivým hlasem pon
kud nep
Yesv
d

iv
.
 Pokud se budete schopen vyhnout alkoholu, já,  Anna zadrhla v 
Ye

i a musela dvakrát polknout, ne
~ dokon

ila,  já budu ráda, kdy
~ s námi z
ostanete. 
 Dáme na n
j p
Yí
at
 pozor,  s úlevou se p
Yidal Benedikt a nalil Dagovi novou várku kafe. Ten zahu

el n
co jako pod
kování a trochu nep
Yítomn
 hled
l do plamen
o ohn
.
 Te
 bychom se je
at
 m
li domluvit, kudy dál. 
 Tudy,  dvojhlasn
 odpov
d
li Triton a Anna a moje ruka se ve stejném gestu zvedla spolu s jejich, aby ukázala sm
r. Dá se 
Yíci, 
~e v tomhle bod
 mezi námi panovala vzácná shoda.
 Ale kam vlastn
 sm

Yuje va
ae cesta?  zeptal se zamy
alen
 Benedikt. Nikdo z nás mu nebyl schopen odpov
d
t. Znali jsme sm
r, cítili jsme, 
~e u
~ je 

as vyhledat ur

ité místo, ale nebylo nám jasné, co je to za místo.
 Zatím sv
oj cíl neznáme, ale u
~ brzy bychom se m
li setkat se t
Yetím a 

tvrtým. Mám dojem, 
~e ná
a cíl u
~ není tak daleko,  pokusila se Anna 
Yíci, co ví. 
 Dobrá. Pojedeme tedy va
aím sm
rem a necháme se vést bo
~ími úmysly. Sm
r, kterým ukazujete nás nejspí
a zavede do Laveny. Za m
stem u
~ tímto sm
rem le
~í jen Olomona. Nemám na to místo nejlep
aí vzpomínky,  zadrhl se ve své 
Ye

i Benedikt. 
 To nemá nikdo z nás, Bene. Dá se 
Yíci, 
~e tím výbuchem za

aly v
aechny na
ae potí
~e a problémy. Já nemohu d
lat práci, která m
 bavila, proto
~e nevidím. Ani Triton nem
o
~e d
lat to, v 

em je nejlep
aí. Je tu n
jaká nám neznámá okolnost, která 
Yídí do ur

ité míry na
ae kroky a ovliv
Huje ná
a 
~ivot. Nem
o
~eme si pomoci a jdeme za tím hlasem, proto
~e cítíme, 
~e je to d
ole
~ité nejen pro nás, ale mo
~ná i pro v
aechny ostatní lidi, kte
Yí tu 
~ijí. Jen mi, p
Yiznávám se, není p
Yíli
a jasné, pro

 s námi z
ostává
a ty a tvoji p
Yátelé. 
To byla dobrá otázka, i m
 u
~ dlouho vrtalo hlavou, pro

 nás Benedikt a Artur neopustili, kdy
~ u
~ nebezpe

í pronásledování pominulo. Pro

 s námi jdou, pro

 financují na
ai cestu, ani
~ by z toho sami n
co m
li?
Benedikt upil trochu kávy a zvedl sv
oj zádum

ivý zrak. Na
ae pohledy se setkaly. Asi poznal, jak moc m
 jeho odpov

 zajímá.
Rozpa

it
 si olízl rty, zahled
l se do plamen
o a za

al ti
ae mluvit. 
 Pro

 s vámi jedu? Prosil jsem boha, abych mohl zapomenout. A on mi dal vás. Za

alo to tím, 
~e m
 vychovali jako 
alechtické dít
. Kon
, zbran
, vál

ení a tak... N
jaký 

as jsem bojoval v zámo
Yí v konfliktu 
Yádu dvojitého k
Yí
~e a sultána z Bombory. Nebylo to nic hezkého a
~ na to, 
~e práv
 v takovém prost
Yedí 

lov
k uzavírá nejpevn
j
aí p
Yátelství. Odtud se taky znám s Arturem a Dagem. Po skon

ení vále

ného konfliktu jsem se vrátil a o
~enil. Narodila se nám krásná dcerka. Trochu jsem svou 
~enu a dceru zanedbával kv
oli koním. Choval jsem bezesporu nejkrásn
j
aí stádo v tomto kraji. 
Benedikt se na okam
~ik odml

el, aby se napil stydnoucí kávy a já m
l pocit, 
~e to stádo koní, o kterém se zmínil, nejspí
a vidí svým vnit
Yním zrakem. Pak  náhle zasn
ný výraz zmizel z jeho obli

eje a nahradil ho obvyklý smutek.
 Jednou cht
ly 
~ena s dcerkou na olomonský trh. V
obec se mi to nehodilo. Tak jsem je tam odvezl, ubytoval je v nejlep
aím hostinci na svahu Olomony a pak jsem odjel kv
oli koupi jednoho kon
 pry

. Jednání s majitelem se protáhlo, tak jsem vzkázal bratrovi, aby tam pro mou 
~enu a dceru dojel a p
Yivezl je zp
t, proto
~e já se je
at
 zdr
~ím. Bylo to nejhor
aí rozhodnutí mého 
~ivota. Bratr p
Yijel pozd
 a dom
o dopravil u
~ jen mrtvá t
la. Byla to moje vina. Cítil jsem se tak hrozn
, 
~e jsem si p
Yál um
Yít. Ale není to tak snadné. 
}ivot byl siln
j
aí ne
~ m
oj zármutek. Pocit viny mi v
aak p
Yipadal nesnesitelný. Nejlep
aí kon
 jsem prodal a rozdal peníze n
kolika církevním 
Yád
om tady v okolí. V jednom klá
ate
Ye jsem narazil na otce Fabiána. U n
j jsem nalezl út
chu a azyl. Modlil jsem se, abych dokázal zapomenout. Ono se v
aak zapomenout nedá. Jen u
~ to 

asem tak nebolí. 
Zase se odml

el. Nikdo z nás ne
Yekl sl
ovko, aby nezapla
ail tu chvilku, kdy je Benedikt ochoten o sob
 n
co 
Yíci. 
Dokonce ani Emi nepípla, co
~ mi p
Yipadalo trochu neobvyklé. Opatrn
 jsem se po ní ohlédl. Spolu s Derikem sed
la stulená u Anny a spala jak andílek. 
 Pak otec Fabián zem
Yel. T

an
 p
Yed svou smrtí si m
 zavolal. P
Yi
ael 

as, 
Yekl mi, abys odlo
~il své kn

~ské roucho a vrátil se do svého 
~ivota. Dara vezmi s sebou a pomoz mu na jeho cest
, která nebude snadná. Dar je tv
oj nový 
~ivot a dar, který do tvých rukou vkládá b
oh. Sly
aím jeho slova, jakoby je 
Yíkal v

era. Dostal jsem 
aanci vykoupit své provin
ní a z
ostanu s Darem, dokud on sám bude chtít a dokud to bude v mých silách. Amen. 
Polykal jsem slzy dojetí a poprvé jsem byl rád, 
~e nemohu mluvit, proto
~e bych nev
d
l, co na to 
Yíct. Byl bych rád Benedikta objal, ale nep
Yipadalo mi to vhodné. 
 Vezmu si první hlídku,  
Yekl Dag a zmizel ve tm
. 
 Dare, poj
 mi pomoct ulo
~it d
ti,  po
~ádala m
 Anna a v
aichni se najednou zvedli a odcházeli spát. Jen Benedikt je
at
 sed
l a smutn
 hled
l do plamen
o. 
Druhý den m
 p
Yed svítáním vytáhl zase Triton na procházku. Trval na tom, 
~e i nadále musím cvi

it a u

it se. Zkou
ael jsem se bránit, ale bez úsp
chu. Nakonec jsem se rezignovan
 pod
Yídil jeho vedení. Oba jsme z toho byli mrzutí a rozlad
ní. 
Hned potom m
 v tábo
Ye odchytila Emi a za

ala do m
 hustit první znaky písma. Docela jsem si oddechl, kdy
~ jsme kone

n
 vyrazili na cestu. V poledne jsme se zastavili na jednom men
aím tr
~i
ati. Anna s Tritonem si rozlo
~ili z pohozených beden pultík, kouzelník pak sáhl do jedné ze svých 

etných kapes a vyndal 

erný 
aátek a balí

ek karet. Za chvíli u
~ se k nim trousili lidé, tou
~ící poznat svou budoucnost. Dag zatím ode
ael se dv
ma ko
Hmi ke ková
Yi. Emi se procházela kolem a navazovala hovory se v
aemi lidmi, kte
Yí tu byli ochotni jí poslouchat. Za chvíli mi p
Yinesla jablko, které jí dal z
Yejm
 n
kdo, kdo cht
l ucpat ovocem její neposednou pusu. Potom si s Derikem sedla do trávy a pustili na zem 
}uliho. Vychutnával jsem poklidnou atmosféru a pozoroval artisty, kte
Yí se pokou
aeli svými kousky p
Yilákat pozornost obecenstva. Moc jim to ne
alo. 
}onglérovi padaly mí

ky a tane

nici ramínka od 
aat
o.
Dojedl jsem jablko a v tu chvíli napadlo Emi, 
~e si zase budeme hrát na 
akolu.
 Koukej, takhle vypadá D jako drak. Ví
a to, 
~e si tu lidé povídají, 
~e n
kdo vid
l draka. Vlastn
 ne
Yíkali draka, spí
a to ozna

ují jako velkou zelenou p
Yí
aeru se st
Yapatým ocasem. No tak to namaluj. Ale né takhle p
Yece! A je
at
 jednou. No vidí
a. Prej pár lidí uspala a n
kdo prej po tom setkání úpln
 zblbnul. A te
 písmeno s men
aím b
Yí
akem - P jako p
Yedstavy nebo pes nebo pomatenej. Ten pomatenej prej potom vykládal vo n
jakým vymy
aleným sv
t
, 
~e ho museli zav
Yít do ústavu pro blázny, kde se zasebevra
~dil. To jsou v
ci, co? 
Dál jsem se je
at
 dozv
d
l, 
~e zdej
aí pastor chlastá a v kocovin
 v
~dycky vykládá o Jobovi, tak
~e je tu tento chlapík dost populární. P
Yi té p
Yíle
~itosti jsem objevil písmenko J. U K jsem zjistil, 
~e ková
Y je na 
~enské a 

eká te
 dv
 mimina. Jedno se svou 
~enou a druhé s porodní bábou.
 A tohle je B jako bába. Jak je mo
~né, 
~e tu porodní bábu d
lá mladá 
~enská? A pro

 jí pak 
Yíkají bába, to fakt nechápu. 
Z vyu

ování m
 vysvobodil Artur, který odn
kud p
Yinesl o
aatku 

erstv
 pe

ených bramborových placek. Netrvalo dlouho a v
aichni se vrátili ke koním a jídlu. Pak jsme pokra

ovali dál. Vlastn
 to byla docela fádní cesta. Nikdo nás nehonil, nikdo nep
Yepadl, ráno Tritonovy budí

ky, p
Yed den a ve

er pilná Emi a její upovídané lekce. P
Yesto v
aak její snaha pomali

ku zanechávala stopy na mém vzd
lání. U
~ jsem se dokázal podepsat, a kdy
~ jsem poprvé do prachu na
akrábal v
tu Emi je milá, dostal jsem velikou rozradostn
nou pusu. Jednoho studeného uplakaného dne se p
Yed námi rozev
Yel pohled v
t
ai, ne
~ jsem si dovedl p
Yedstavit. Vlastn
 jsem takové m
sto vid
l poprvé v 
~ivot
. 
U brány stáli vojáci, kte
Yí tu a tam n
koho zastavili a vyptávali se. Nejrad
ji bych se oto

il a v
obec do m
sta nejel.
 Kdyby n
co, jedeme vystupovat na trh jako kejklí
Yi a jasnovidci. Dar, Emi a Derik jsou moje d
ti. Nem
ly by být 
~ádné potí
~e,  uklid
Hoval nás Benedikt. Artur schoval své zbran
 do pokrývky. Triton si narovnal svou kouzelnickou pokrývku hlavy a na

echral plá
a
e.
Kdy
~ nás zastavili, 
~aludek se mi svíral strachy. Zbyte

n
. Pustili nás bez námitek. Na zdej
aí proslavené trhy se obvykle sjí
~d
lo mnoho lidí. Poslední dobou to v
aak n
jak vázlo. 
`í
Yily se divné pov
sti o stra
aidlech a dracích. Slab
aí povahy u
~ zatroubily k ústupu.
Dag nás zavedl do malého hostince v nevaln
 zapáchající 

tvrti. Artur nás nabádal, abychom dop
Yáli koním aspo
H dva dny odpo

inku. Anna nesouhlasila a cht
la odjet hned ráno dál. Nakonec se dohodli na kompromisu. Jeden den odpo

inku. Byla to chyba, m
li jsme poslechnout Annu. I kdy
~ na druhou stranu...
Zkrátka a dob
Ye jsme dal
aí den vyrazili do ulic. Jen
~e Derika to brzo omrzelo a za

al f
Hukat, 
~e ho bolí nohy, má 
~íze
H a já nevím, co je
at
. Anna se rozhodla, 
~e se s d
tmi rad
ji vrátí do pokoje v hostinci a Triton 
ael s nimi. 
Z
ostal jsem s Benediktem, Dagem a Arturem a nelitoval toho. Alespo
H ze za

átku. Posed
li jsme v hospod
 u piva, pak jsme se p
Yesunuli na tr
~i
at
. Prodávalo se tu v
aechno mo
~né. Benedikt okukoval kon
, Artur zbran
, Dag la
akoval s boubelatými 
~enskými. Mn
 se líbilo vystoupení s hady a pak jsem se zasekl u stánku s talismany. Nakonec mi Benedikt koupil mu
ali

ku s perlou a zatáhl m
 za ostatními do stanu bojovník
o. Tady si mohl ka
~dý p
Yihlá
aený zdarma nechat rozbít hubu od machra, kterého za to platili. Vid
li jsme dva takové chudáky, kte
Yí tu p
Yi
ali o pár zub
o a sebev
domí. Dob
Ye jim tak, nem
li tam lézt. Sotva jsem si to pomyslel, zvedl se Dag a zamí
Yil k ringu. Pro

 mu proboha n
co ne
Yeknou, díval jsem se na Artura a Benedikta, kte
Yí jen na sebe mrkli a pohodln
ji se rozvalili na tvrdé úzké lavici. Cenu pro vít
ze nabízeli slu
anou. Zdej
aí bojovník byl ale stejn
 velký a svalnatý jako Dag. A kdy
~ si 

lov
k spo

ítá, kolikrát denn
 trénuje, nevsadil bych na Daga ani p
tník.
Pak to za

alo. Nejd
Yív se obcházeli a zkoumali rychlost svých reakcí. Pak si vym
nili n
kolik cvi

ných úder
o, kterými by v praktickém 
~ivot
 mohli dobytek porá
~et bez palice. Zápas vypadal slibn
, lidi se za

ali bavit a pok
Yikovat na n
.
Pak se ti dva do sebe zaklesli a pokra

ovali v zápase na zemi. Lidé vstávali, aby lépe vid
li, tak
~e jsem brzo nemohl najít skulinku, kudy bych se na n
 mohl kouknout. Byl to vyrovnaný boj. Po chvíli ale za

al mít zdej
aí zápasník p
Yevahu. Dag schytal n
kolik p
Yímých úder
o do hlavy a jeho reakce se zpomalily. I m
 z toho rozbolela hlava. U
~ jsem si p
Yál, aby to skon

ilo. Ná
a stan se ot
Yásal 
Yevem, co
~ p
Yilákalo dal
aí diváky, kte
Yí se tla

ili dovnit
Y. Za

alo tu být trochu nedýchatelno. Oba borci u
~ se sotva vlekli. Zahlédl jsem, 
~e se Artur prodral k ringu a o n


em se se zdej
aím rozhod

ím dohadoval. Ten nakonec p
Yikývl a úderem na 
~eleznou ty

 zastavil zápas. 
 Tímto prohla
auji výsledek za nerozhodný a pro dne
aek, vá
~ení, kon

íme. 
Nespokojený 
Yev se ozval místo odpov
di, ale pak za

aly davy 
Yídnout.
Dag, krvácející z nosu a natr
~eného ucha, za pomoci Artura doklopýtal k na
aí lavici a t

~ce dosedl.
 Ty blb

e, ty kreténe, nakonec bych ho dostal,  huhlal do 
aátku, kterým stíral krev z nosu.
 Stejn
 bychom za ty prachy, který by ti mo
~ná dali, museli najmout nosi

e, aby tvý t
lo dopravili dom
o a fel

ara, aby ti srovnal kosti. Copak, sakra, sám nepozná
a, kdy má
a dost? 
 Byl bych ho dostal,  mumlal dál zmlácený Dag.
Aspo
H, 
~e nep
Yi
ael o zuby a sebev
domí, i to u
~ se dá pova
~ovat za vít
zství. Chystali jsme se také zvednout a zamí
Yit ke vchodu, kdy
~ náhle Artur a Benedikt dvojhlasn
 zakleli a ztuhli na míst
. U vchodu stálo n
kolik ozbrojenc
o a hled
li na
aím sm
rem. Zalitoval jsem, 
~e m
 Triton nenau

il n
jaké mizecí 

i jiné praktické kouzlo.
Nakonec jsme ve stanu zbyli jen my a oni.
 Jste zat

eni pro vra
~du a p
ojdete s námi,  
Yekl ten nejnale
at
n
j
aí ozbrojenec, kdy
~ p
Yistoupil p
Yed nás. Dag se pomalu a namáhav
 zvedl a ne
~ sta

il kdokoliv zareagovat, poslal ho p
stí p
Yes n
kolik lavic k zemi. Ostatní se na nás vrhli. Moc jsem se nevyznamenal. N


í p
st mi rozhodila 
~aludek na deset malejch a já se poté, co bolest trochu ustoupila, d
sn
 na
atval. Znovu jsem se zu
Yiv
 vrhl do chumlu rva

ky. Schytal jsem pár dal
aích ran a nakonec m
 jedna vydatná do hlavy uspala. 
Probral jsem se v ledové záplav
 vody. N
kdo na m
 vychrstl celý kbelík.
 Tak u
~ vstávej, kulhav

e, 
~ádnej ko

ár tu na tebe nezbyl. Musí
a po svejch. 
Zvedl jsem se do sedu, pak do kleku. V
aechno m
 bolelo a navíc jsem ucítil, 
~e mám spoutané ruce. Vrávorav
 jsem vstal a zjistil, 
~e provaz od mých spoutaných rukou vede je
at
 n
kam. Po jeho napnutí a 
akubnutí jsem se probral úpln
. Byl p
Yivázaný ke ko
Hskému sedlu. Já i moji p
Yátelé jsme se spoutaní nedobrovoln
 vydali na cestu za ko
Hmi zdej
aí ozbrojené hlídky. Bylo to velmi poko
Yující. V
aichni na nás zírali a nikdo se ni

emu nedivil. Asi to tu bylo b

~né. Ob

as jsem ztrácel rovnováhu a jednou upadl. Jezdec v sedle mi sice spílal do kulhavc
o a kripl
o, nicmén
 v
~dycky po

kal, a
~ se zvednu. Tento druh prohlídky m
sta u
~ moc zábavný nebyl, a

koli i na hrad jsme se dostali bez placení vstupného. Prohlídku jsme bohu
~el za

ali u sklepení, kde pro nás zárove
H i skon

ila. Dob
Ye mí
Yený kopanec nás postr

il do studené vlhké kobky a na t

~kých d
Yev
ných dve
Yích zapadla závora.
Nebyli jsme tu sami. Na plesnivé slám
 tu polehávalo asi dvacet lidí v r
ozném stádiu lidskosti. V
aichni si nás hladov
 prohlí
~eli. N
kte
Yí u
~ byli jen kost a k
o
~e s temnými o

ními d
olky. Pomalu nám vyklidili kousek místa u st
ny. Uvolnili jsme si navzájem spoutané ruce a trochu 
atítiv
 se posadili. 
 No, to jsme to dopracovali,  povzdechl Artur.
 Po

íhali si tu na nás,  p
Yikývl Benedikt,  to courání po m
st
 od nás nebyl moc dobrý nápad. 
 Jó, za blbost se platí. Ná
a mladej taky moc inteligence neprojevil, kdy
~ se zamíchal do rva

ky. Jeho neznali, moh klidn
 odejít s ostatními. 
 No, 
Ye

ma u
~ to te
 nenapravíme. Nezbývá nám, ne
~ po

kat na soud. 
Vedle nás se ozvalo uchechtnutí.
 Vodka
 jste spadli? Tady se p
Yece vob
~alovanej k vlastnímu soudu ani nedostane. V
aecky sporný otázky se v pohod
 vy
Ye
aí bez jeho p
Yítomnosti. Akorát vám mo
~ná 

asem sd
lí rozsudek. 
 A co kdy
~ je n
kdo nevinen? 
 Ka
~dej zat

enej tu je vinen. To nevíte? 
 Tak to jsme spadli do p
kný ka
ae. 
 A co popravy? 
 Tu a tam. Ale ne moc 

asto. Jsou drahý. Rad
ai nás nechaj chcípnout vlastními silami. 
 Do hajzlu, kreténi mizerný...  probudil se k 
Ye

i i Dag.
 Dá se tu promluvit se strá
~emi?  vyptával se dál Benedikt.
 Do týhle kobky krom
 v
z
H
o nepáchne ani noha. Prost
 se smi
Yte s tím, 
~e u
~ nemáte 
aanci. 
 Jak sem nosí jídlo? 
 Za chvíli uvidí
a. 
 A kam se tu chodí to? 
 Támhle do rohu. 
 V
~dy
e tam n
kdo le
~í. 
 No a? 
 Panebo
~e. A co mrtví? 
 Jak kdy. N
kdy shnijí, n
kdy ne. 
Zvedl se mi 
~aludek.
 Jak jsi tu dlouho? 
 Nevím. 
 A za co t
 zav
Yeli? 
 Taky nevím. Ne
Yekli mi to. 
 Sakra! Copak to nikde nemá 
~ádnou skulinu? 
Vtom se otev
Yela malá záklopka na dve
Yích, do místnosti se skutálely dva malé bochní

ky chleba a do betonového koryta vedle za

ala 


orkem téci voda. Jeden bochní

ek sebral Dag, jeden ná
a soused, pár dal
aích lidí se vrhlo k vod
.
 Hej,  za
Yval Dag na na
aeho souseda, který se sna
~il co nejrychleji sníst nejv
t
aí kus, zatímco ostatní se na n
j sápali a tady cht
li n
co urvat. Na Daga si netroufli.
 Hej, tahle ve

e
Ye je ur

it
 pro nás,  do
Yekl Dag skoro znechucen
, nebo
e u
~ nebylo co 
~ádat zp
t.
T
Yi slab
aí ne
a
eastníci, kterým se nepoda
Yilo urvat 
~ádné sousto vedle neklidn
 p
Ye
alapovali p
Yed Dagem a zírali zbo
~n
 na to malé pe

ivo v jeho ruce.
 To je na
ae ve

e
Ye,  zopakoval Dag nejist
.
Ná
a soused se zatím v koryt
 nachlemtal vody a za

al se nep
Yí

etn
 smát. 
 Ve

e
Ye, to je dobrý,  chechtal se na plný plyn. Kupodivu se ta situace zdála být humorná jen jemu. Nikdo z ostatních se ani nepousmál.
 Jak jsi velkej, tak jsi tupej. Todle je p
Yece dlabanec pro v
aechny na celý den.  
Podívali jsme se na sebe a hrozn
 se nám cht
lo mu nev

Yit. To p
Yece není mo
~né, aby tu tolik lidí 
~ilo z tak malé porce na den. 
 Jak to tu m
o
~ete p
Ye
~ít?  zd
sil se i Benedikt.
 Ne
~ p
Yi
ael tenhle bezohledný krkoun, o v
aechno jsme se d
lili,  ozval se jeden ze zírající trojice.
 Zmlátil Franka, který to tu dirigoval,  kývl druhý bradou k le
~ící postav
 v nejhor
aím kout
,  a te
 u
~ ani nejsme lidi, jen hladová vl

í sme

ka. 
Dag se zamy
alen
 díval na n
j, na bochník, na n
j a pak se rozhodl.
Utrhl cár ze svého natr
~eného 
airokého rukávu, hodil ho na slámu a kývl na m
:  Spo

ítej 
~ivé, kte
Yí je
at
 nejedli a rozd
l to. 
Pe

liv
 jsem rozlámal chléb na kousí

ky a obe
ael v
aecky slabé. Benedikt s Dagem zatím p
Yenesli zubo
~eného Franka z 


oracího kouta k nám. Smrd
l jak nevybraná stará 
~umpa. Díval se na nás, ale nemluvil nejspí
a u
~ nemohl. Namo

il jsem jeho porci do vody a po drobe

kách mu ji strkal do pusy. Pak jsem mu aspo
H rukávem ot
Yel obli

ej. M
l nádherné hn
dé o

i a musel to být kdysi dost vysoký chlap. 
Pokusil se cosi za
aeptat. Nerozum
l jsem mu. Nastavil jsem ucho a
~ k jeho rt
om.
 Je 

as... u
~ je... 

as jít,  jeho ruka se zachv
la a pak se rozt
Yesen
 natáhla do sm
ru, který mi byl tak d
ov
rn
 známý.


					X  X  X  


 Nena
ali jsme ho Tordv

aestko. Ur

it
 p
Yi
ael o 
~ivot i o sílu, jinak by ho ná
a sken zachytil. 
 Byli jste opravdu v
aude? 
 Samoz
Yejm
. Jak se na to v
obec m
o
~e
a ptát. Copak nemá
a vychování? 
 Omlouvám se. 
Tor 26 si natáhl st
Yíb
Yitou sí
eovinu a popruh a vyrazil na shromá
~d
ní Rodu. Jeho otec Tor 25 zmizel. U
~ celé genoroky se nic podobného nestalo. Tor 26 nev
d
l, jak to 
Ye
ait. Práv
 m
l p
Yevzít junetu Tor
o, ur

ený galaktický úsek a povinnost chránit jeho harmonický vývoj. Bez junety toho není schopen.
Pomalu do
ael k brán
 Rodu. Tam ho slu
~ka vyzvala, aby nav
atívil Kmeta.
Byl p
Yijat okam
~it
.
 Tordv

aestko, jist
 u
~ jsi obdr
~el zprávu. Je to velmi nep
Yíjemná situace a bude pro tebe mít i nep
Yíjemné následky. Jsem nucen vylou

it Tory z Rodu, nebo
e u
~ nemohou plnit sv
oj úkol. Bude
a se muset rozhodnout pro rekvalifikaci v oboru slu
~eb. Vrátí
a v
aechna antigravita

ní vozidla a odevzdá
a zbylé odznaky Rodu. 
 Ale to není mo
~né,  zachv
l se Tor a kdy
~ uvid
l m
nící se barvu oka Kmeta, rychle je
at
 pokra

oval,  aby zmizel Tordv
p
tka úpln
 beze stopy. Dovolte mi je
at
 jednou hledat. 
 Urá
~í
a své druhy. Odvedli perfektní práci. 
 Pane, jednou jsi pokáral mého otce, 
~e p
Yekrucuje pravidla. Otec byl pe

livý, schopný a spolehlivý, ale co kdy
~ se n
jakým zp
osobem odklonil od pravidel? Dovolte mi prosím je
at
 jeden pokus. 
Kmet se zamyslel a v Torov
 
aokované mysli vyskakovaly jedna za druhou p
Yedstavy o poklesu na spole

enském 
~eb
Yí

ku.
Odejde bydlet do podzemí, bude mít omezený p
Yístup do p
Yekrásných energetických zahrad, u
~ nikdy neza
~ije ten opojný pocit moci a sounále
~itosti s vesmírem. Mo
~ná ani nebude moci mít potomka.
 Dobrá,  p
Yikývl po dlouhém váhání Kmet.
 Dostane
a jednu pajunetu a m
o
~e
a si vzít antigravita

ního skokana. O

ekávám, 
~e se vrátí
a. 
Jenom jednu pajunetu a mám se vrátit, pomyslel si trpce Tor, to je opravdu jen malá nad
je, 
~e to zvládnu.
 Ud
lám v
ae, co bude mo
~né, abych nezklamal Rod. 
 Samoz
Yejm
,  pokývl spokojen
 Kmet a propustil Tora ze svých dve
Yí.
Ale aspo
H, 
~e mi dal mo
~nost, 
Yekl si Tor, kdy
~ sp
chal p
Yipravit v
aechno pot
Yebné na vzlet. Zárove
H za

al p
Yemý
alet, kde by mohla být ta chyba, která je potkala. Mohlo by se stát, 
~e otec nep
Ye
~il, to ano, ale 
~e by zárove
H byla zni

ena i juneta? Muselo by je potkat n
co opravdu silného. A i tak by m
ly z
ostat aspo
H stopové 

ástice. Jak je mo
~né, 
~e nic nena
ali? Pravidla! Ur

it
 se p
Yísn
 dr
~eli pravidel! Pokud tedy v
obec nic nena
ali, musela se nehoda p
Yihodit mimo vyty

ený úsek galaxie - mo
~ná n
kde t
sn
 za hranicemi.  To je ono, tím by m
l za

ít! Obletí hranice mimo vyty

ený prostor, na to mu snad energie pajunety posta

í. N
kde se n
jaká stopa nebo anomálie musí projevit. Pravá juneta je nevy

erpatelný zdroj energie, její zni

ení je tém

Y nemo
~né. Ale kdyby se dostala do zlé moci, mohlo by to být nebezpe

né. Tor se ot
Yásl p
Yi p
Yedstav
, 
~e by musel bojovat proti její síle. Snad ji najde, je to jeho jediná 
aance. Bez ní jeho dal
aí 
~ivot u
~ nebude 
~ivotem, pro který ho vychovali. Nikdy se nestane rytí
Yem Rodu, nep
Yevezme otcovu junetu a galaktickou oblast, aby se ctí pokra

oval v linii Tor
o. Projde je
at
 n
kdy hlavní branou Rodu? Mo
~ná u
~ ne. Na kosmodromu byl krom
 obsluhy sám. Nikdo se s ním nep
Yi
ael rozlou

it. Se zavr
~enými není dobré se p
Yátelit. Tak tedy vzh
oru do prostoru, do sv
ta galaxií...

					X  X  X


 U
~ jsem naprosto fit, copak to nevidí
a,  roz

iloval se Tim a 
aermoval l
~ící p
Yed Igorovým nosem.
 Sn
z tu polévku. 
 Jestli mi okam
~it
 neuká
~e
a sm
r, kterým ode
ali, v 
~ivot
 u
~ na tebe nepromluvím. 
 Sn
z tu polévku. 
 Nem
o
~u se tu válet. Co kdy
~ beze m
 mají potí
~e? 
 Tys byl jejich nejv
t
aí problém. A te
 u
~ sn
z tu polévku, nebo ti ji vlastnoru

n
 naleju do ch
Ytánu. 
 Sadisto,  zavr

el Tim, ale pak se pustil do polévky a zdálo se, 
~e mu chutná.
 Pochop to, musím se za nimi pustit co nejd
Yív. Pak u
~ bych je t
Yeba nedohonil,  vysv
tloval tim mezi jednotlivými sousty.
 V
~dy
e bys nep
Yepral ani 

erstv
 probuzenou mouchu. Podívej se na sebe, kalhoty na tob
 visí, div nespadnou, tvá
Ye má
a propadlé jak smrtka a sám sotva stojí
a na nohou. 
 No, zdál se mi takový dlouhý zajímavý sen o mém bratrovi. Tedy celkov
 nic moc hezkého. Bráchu chytil amok, zabil svýho par
eáka a sám to taky skoro odskákal. Ale vlastn
 za to nemohl, proto
~e je oba ovládala zlá moc. A potom brácha 
Yekl, 
~e nedovolí, abych dopadl stejn
 jako on a svázal mi ruce 
aátkem, který jsem mu kdysi jako malý kluk daroval. Byl na n
m vy
aitý jeho monogram. Celou tu dobu byl se mnou a vzpomínali jsme na na
ae d
tství. Po
Yád m
 necht
l rozvázat. Tvrdil, 
~e m
 musí chránit i proti mn
 samotnému. V tom snu byl fakt jako 
~ivej a mluvil podobn
 jako ty. 
 Dá
a si je
at
 kuku
Yi

ný placky s medem? 
 Poslouchal jsi m
 v
obec? 
 To ví
a, 
~e jo. Tak dá
a si ty placky nebo ne? 
 Jo dám si placky! A nikdy u
~ ti nic vypráv
t nebudu! 
 Tak jo, dobrej nápad,  za
aklebil se Igor a za chvilku se objevil s dal
aím chodem ob
da. Ne
~ Tim dojedl, p
Yi
ael do t
Yetice a polo
~il na kraj postele 

isté oble

ení.
 
}ena ti vyprala v
aechno, co 
alo. Taky jsem ti nechal spravit boty. U
~ to pot
Yebovaly. 
 Díky,  zamumlal Tim u posledního sousta a sáhl po ko
aili. Pod ní byl slo
~ený 
aátek. Tim po n
m opatrn
 natáhl ruku, jakoby nev

Yil svým o

ím. 
 Kde se to tu vzalo? 
 M
l jsi ho v kapse. Copak není tv
oj? 
 To je ten 
aátek z mého snu. 
 No tak si je
at
 schrupni a zeptej se bráchy, jestli ho nechce vrátit. 
Ale Tim jakoby nesly
ael. Svíral 
aátek a hled
l oknem n
kam a
~ za obzor v
aeho, co bylo vid
t.
 To bych rád v
d
l, jak je to mo
~né,  
Yekl ti
ae.
 Nepospíchej, Time, m
o
~e
a tu z
ostat, jak dlouho chce
a. Oni si bez tebe poradí, v

Y mi. 
 Jsi moc hodnej, Igore, ale já nem
o
~u. Zbláznil bych se tu. Po
Yád musím myslet na bráchu. Nebo na Toma. Usínám a u
~ se nechci probudit. Pot
Yebuji n
jaké jiné peklo, abych se dostal z pekla vlastních my
alenek. Nemusí
a se o m
 bát, já to zvládnu. 
Igor jen rezignovan
 pokr

il rameny. Kdo chce kam...
 Na ráno ti p
Yipravím kon
 a zásoby na cestu. Do Laveny m
o
~e
a jet po silnici. Mí
Yili n
kam k Olomon
. Víc bohu
~el nevím. 
 Díky Igore, má
a to u m
. 
 Pokud mo
~no jd
te z cesty Promachovým voják
om, v
aak ví
a. 
 
Xekni mi je
at
, Igore, co je pravdy na t
ch historkách o zelené oblud
? Pro

 je tu ta p
Yí
aerka tak populární? 
 To kdybych v
d
l! Zdá se, 
~e to není ani kv
oli sní
~ení ceny pozemk
o asi kv
oli vy
a
aímu turistickému ruchu. Nenapadá m
, kdo za tím v
zí. Fakt nevím. 
 A Olomona? 
 T

~ko 
Yíct. P
Yed n
jakým 

asem jsme tu m
li jeden siln
j
aí ot
Yes, ale nic z toho nebylo. Tu a tam jsou cítit záchv
vy, trochu 

moudu, trochu smradu, mírné oteplení krajiny. Star
aí usedlíci balí své v
ci a st
hují se. T
Yeba práv
 oni vypustili tu fámu o p
Yí
ae
Ye, aby se jim tam zatím nikdo nenast
hoval. Moc p
ovodních usedlík
o u
~ pod Olomonou nez
ostalo. Rad
ai se dr
~ od ní dál. P
Yece jenom je to aktivní sopka. 
 No, uvidíme, kam se vrtnu. Ka
~dopádn
 díky za tvou pé

i. 
Druhý den tim vyrazil na cestu. Bylo to hor
aí, ne
~ 

ekal. Brzo se mu slabostí t
Yásly ruce i nohy a n
kolikrát musel zastavit, nebo
e u
~ se neudr
~el v sedle. První dv
 noci spal venku, aby 
aet
Yil t
ch pár mincí, které mu Igor p
Yibalil. Jenom
~e ráno se budil ztuhlý chladem, v
aechno bylo zavlhlé rosou a va
Yit 

aj nebo kávu se mu necht
lo.
Na sklonku dal
aího dne zapadl do hostince nevalné úrovn
, kde v
aak m
li prastaré kryté stáje a jídlo bylo v cen
 ubytování. Dosedl na tvrdou lavici uvnit
Y hostince, bez protest
o sn
dl teplou slabou polévku a u
~ nemohl udr
~et otev
Yené o

i. Hlava mu klesla na st
ol vedle talí
Ye.
Hostinskému tu vypomáhala mladá hezká 
~ena, ale nezdálo se, 
~e by tu byla moc spokojená. Nenechavé ruce podnapilých voják
o vztekle odrá
~ela a ani si neuv
domovala, jak je její zlostný rum
nec vzru
auje a provokuje k je
at
 v
t
aím dot
rnostem. Obsluhovala je zamra

en
 a s nechutí. Dvakrát se b
hem ve

era pokusila Tima vzbudit, ale neúsp

an
.
Nakonec se hosté pomalu roze
ali nebo odpotáceli a ty poslední hostinský vykopl p
Yed dve
Ye a zaklapl závoru.
 Tak, pane Krebsi, a tímto ve

erem tu u vás kon

ím. Vypla
ete mi prosím, co mi pat
Yí, ráno p
ojdeme dál. 
 Ale, Majolenko, snad bys mi neutekla. co ti tu schází? Dy
e i ten tv
oj se tu má jako v pe
Yince. Z
osta
H je
at
 týden. 
 Nezlobte se, pane Krebsi, u
~ ani den. 
 Ale no tak, bu
 hodná holka, kam by ses trmácela? 
 Pane Krebsi! 
 No jo, no jo, dy
e já u
~ nic ne
Yíkám. Ráno se vyrovnáme. Jenom je
at
 vykopni tohodle spá

e do jeho pokoje. 

}ena unaven
 p
Yikývla a pot
Yetí zat
Yásla Timem. V polospánku zamumlal, a
e dá pokoj. Ona ho v
aak vzala pod rameny a zku
aeným nadhozem ho postavila. P
Yes jeho protesty ho odvlekla do pokoje a ulo
~ila do postele.
Pak odemkla vedlej
aí dve
Ye a vstoupila do sv
tnice. U okna stál nehybn
 
atíhlý mu
~.
 Arame, u
~ je pozd
, b

~ si lehnout. 
 Musíme jít, u
~ musíme jít. 
 Já vím. Ráno p
ojdeme dál. Te
 si ale b

~ lehnout. 
Nad krajem se sná
aela noc, n
komu p
Yiná
aela klidný spánek, n
komu smrt. Pulsovala 
~ivotem ukrytým do tmy, nabízela klidnou náru

 i jedovatý dech, ka
~dému podle jeho gusta.  A tam naho
Ye na svazích Olomony bloudila zvlá
atní zelená postava, rozhlí
~ela se po okolí a 

ekala. 
ekala, a
~ p
Yijdou a doufala, 
~e se jim to poda
Yí.
Tim se probudil 

asn
 a nemohl si vzpomenout, jak se dostal do postele. Tady ho n
kdo zul, proto
~e on své boty nikdy nerozvazoval. No co. Pracn
 se znovu obul, vzal své v
ci a 
ael osedlat kon
. Ve stáji zjistil, 
~e na to nemá dost sil. Sv
t se s ním zato

il tak rychle, 
~e se musel posadit do sena. 
ekal a
~ to p
Yejde. Mezitím do stáje ve
ael hostinský se svou pomocnicí.
 
`koda, 
~e nez
ostane
a, druhou takovou t

~ko se
~enu. Místo p
olky platu si m
o
~e
a vzít tady toho hýkavce. 
 Jste na m
 moc hodný, díky,  
~ena poplácala oslíka, který se tím v
aak nenechal vyru
ait od 
~rádla. Pak si v
aimla Tima. 
 Co je vám, stalo se n
co? 
 Nic, to je v po
Yádku, já jen,  Tim se pokusil zdvihnout,  chci osedlat kon
. To bude dobrý. 
Znovu se musel p
Yidr
~et st
ny, aby neupadl.
 Po

kejte, pom
o
~u vám,  zasmála se mladá 
~ena a zru

n
 osedlala Timovo zví
Ye.
 Kam cestujete, pokud to není tajemství? 
 Do Loveny. A vy? 
 Máme stejnou cestu. Nechcete se p
Yidat? To je vlastn
 nesmysl, vy p
Yece máte kon
,  znovu se zasmála a podala Timovi uzdu.
Zahanben
 pod
koval. Vy
akrábal se na kon
 a vyrazil.
Po hodin
 jízdy u
~ mu ale bylo jasné, 
~e p
Yecenil své síly. Svaly na rukou a nohou u
~ neposlouchaly, k
o
H pod ním zpomaloval a automaticky p
Yecházel do kroku, kdy
~ necítil vedení. Sna
~il se své vy

erpání p
Yemoci v
olí, ale t
lo ho zradilo. Ani si p
Yesn
 neuv
domil, kdy sklouzl do bezv
domí a sesunul se ze sedla na zem. K
o
H u n
j z
ostal stát a 

ekal, kdy se jezdec postaví a znovu nasedne. Za dv
 hodiny ho tu na
ala dvojice, která cestovala jen s jedním oslíkem. 
}ena zabalila Timovo prochladlé t
lo do dek a rozd
lala ohe
H. Za chvíli u
~ lila dou
aky teplého 

aje probouzejícímu se Timovi do krku a nutila ho polykat. Pak p
Yipravila jídlo pro svého nete

ného partnera a pro sebe.
Tim otev
Yel o

i, chvíli se nechápav
 rozhlí
~el kolem sebe a pak se kone

n
 zorientoval. 
}ena se na n
j usmála.
 Na
ae cesty se po
Yád k
Yí
~í. Osud si z
Yejm
 p
Yeje, abychom se seznámili. Já jsem Magda a tohle je m
oj mu
~ Aram. Jak 
Yíkají vám? 
 Já jsem Tim, 
~oldné
Y, potulný kejklí
Y nebo komediant. 
 Pro

 ne. Ka
~dý se musí 
~ivit, jak umí. Já toho bohu
~el moc neumím a man
~el je poslední dobou trochu indisponován. 
 Musím vám znovu pod
kovat, paní Magdo. 
 To nic. Jen si te
 musíte 

ast
ji odpo

inout. Vypadáte trochu nemocn
. 
 Jste tak hodná. 
 Mo
~ná byste m
l opravdu pár dní z
ostat s námi. Cestujeme sice pomalu, ale kdyby vám nebylo dob
Ye, je lep
aí, nejste-li sám. 
 Rád p
Yijmu va
ai nabídku, i kdy
~ je mi trochu trapné být p
Yít

~í n
komu, jako jste vy. 
 To nic. Berte to jako rozmar osudu. 
Magda se znovu usmála, a Tim si teprve te
 uv
domil, 
~e to není stoprocentn
 veselý úsm
v. Její 
aedomodré o

i mezi vráskami smíchu ukrývaly i vrásku bolesti. Tim nev
d
l, která to je, ale te
 zblízka ji cítil velice z
Yeteln
. Krásná 
~ena s p
Yíjemným úsm
vem a bolavou du
aí? Pátrav
 se zahled
l na jejího mu
~e. Urostlý sympa
eák, nete

n
 hledící do plamen
o ohýnku... Copak se mu asi stalo? Tima za

al zv
davostí svrb
t jazyk, ale nakonec se neodvá
~il zeptat. 
Pomalu se najedl a dostal chu
e pokra

ovat v cest
. Magda mu to v
aak ten den u
~ nedovolila. Místo toho jen sed
li, va
Yili a povídali. Pro Tima i Magdu to byl p
Yíjemn
 strávený 

as. Jen Aram z
ostával tichý a nete

ný. T

~ko 
Yíci, nakolik vnímal, o 

em se mluví. Tim se za

al díky Magd
 rychle zotavovat. Pomáhal jí, jak mohl a po n
kolika dnech u
~ se cítil výborn
. Dokonce dokázal i vystoupit na tr
~i
ati se 
~onglérským 

íslem, co
~ mírn
 vylep
ailo jejich jídelní

ek i finan

ní hotovost. P
Yemlouval Magdu, aby p
Yí
at
 vystupovala s ním.
 Dej pokoj, Time, na to já nemám náturu. Umím va
Yit, prát, uklízet, ale p
Yedvád
t se p
Yed lidmi, to nedovedu. 
 Nic to není. Chce to jenom jednou zkusit. Je to p
Yíjemn
j
aí vyd
lávání pen
z, ne
~ n
komu d
lat pradlenu. 
 Mo
~ná. Ale stejn
 m
 nep
Yemluví
a. 
 Kdo ví, t
Yeba p
Yí
at
... 
 Podívej, Time, u
~ jsi v po
Yádku, mohl bys vyrazit na cestu za svými p
Yáteli, o kterých jsi povídal. Snad je je
at
 dohoní
a. 
 Ne. 
 Ale Time... 
 Osud nás dal dohromady a já na n
j tak trochu v

Yím. Pomohu ti v Laven
 najít léka
Ye pro tvého mu
~e. Z
ostanu s vámi, dokud osud nerozhodne jinak. 
}ádné závazky nemám, v
aechen sv
oj majetek vozím s sebou a je mi s vámi dob
Ye. Co víc si m
o
~u p
Yát? 
 Co tvoji p
Yátelé? 
 M
oj nejlep
aí kamarád te
 u
~ 
~ongluje n
kde v nebeských zahradách a ostatní jsou kdovíkde. Z
ostanu zatím s tebou a s Aramem. Pokud vám ov
aem u
~ nelezu na nervy. 
 Ov
aem, 
~e ne. V
aechno je s tebou n
jak snaz
aí. Jsem ti moc vd


ná,  Magda zt

~í zadr
~ela zrádné slzy dojetí.
 Nápodobn
,  houkl Tim a za

al prohlí
~et koni kopyta, aby se náhodou od Magdy nenakazil.

					X   X   X

 Pro
ael jsem v
aecky v
t
aí hospody a nikde nejsou, je to divné,  unaven
 dosedl na lavici Triton.
 Kde jsou d
ti?  rozhlédl se kolem sebe.
 Hostinského synek chodívá pást za m
sto stáda. Vzal je dnes s sebou. 
 To je dob
Ye, mám rád ticho a klid, aspo
H ob

as. 
 Jsi nerudný starý patron Trite, ale já stejn
 cítím, 
~e je má
a rád. 
 Rád nerad. Te
 máme jiné starosti. Copak tentokrát opravdu nemá
a nejmen
aí tu
aení, kde jsou? 
 No...Nejsem si jistá. 
 Tak povídej, co vidí
a. 
 Temný sklep plný lidí, sláma, málo jídla, 
 A sakra. 
 Setkali se tam se 

tvrtým. Zdá se mi, 
~e ten je na tom dost 
apatn
. 
 Tak to bude problém. 
 Pokud jsou opravdu ve v
zení, doká
~eme jim pomoct? 
 Budeme to muset zkusit. Mám tu jednoho známého. Nic moc, ale nemáme na vybranou. 
Triton si mnul bradu, pak si za

al pohrávat se st
Yíbrnou mincí. Nakonec nespokojen
 zafun
l.
 Je to pra
at
nej druid, nemám ho rád. V
~dycky kolem n
j smrd
lo spoustu zví
Yat. S blbou kytkou si v
~dycky pokecal víc ne
~ s kamarády. Nejspí
a to k ni

emu nebude, ale jinej nápad nemám. Zítra ho nav
atívíme. 
 Znáte se dlouho?  zajímala se Anna.
 A
~ moc. Obre

el ka
~dýho komára, kterýho jsem plácl, p
Yed ka
~dým jídlem se omlouval mrkvi, p
aenici, hrachu a v
aemu, co bylo na talí
Yi za cestu útrobami, kterou budou muset absolvovat. Zkazil mi chu
e je
at
 d
Yív ne
~ jsem za

al jíst. Je to m
oj mlad
aí bratr. 
 Jist
 bude mít radost, a
~ t
 uvidí. 
 Jasn
. Bude se m
 moci poptat na zdraví strom
o a kv
tin v na
aí rodné zahrad
. 
Anna pohladila starého kouzelníka po rameni.
D
ti se ve

er objevily v dobré nálad
, nad
aené z nových zá
~itk
o a kamarád
o. Postupn
 se v
aak jejich radost vytrácela, kdy
~ zjistily, 
~e se ostatní dosud nevrátili.
Druhý den ráno vyrazili Triton, Anna i d
ti do lesíka za m
stem, kde po krátkém bloud
ní nalezli zvlá
atní chatr

, vzniklou z dutého stromu a zapletených v
tví.
P
Yed ní sed
l hubený mu
~ s 
Yídkým bílým vlasem i vousem. Drtil v prstech su
aené byliny a opatrn
 je rozd
loval do pytlí

k
o.
Opodál 

íhav
 le
~eli dva psi, z horní dutiny stromu zv
dav
 vykukovala zrzavá hlavi

ka a po rameni mu
~e poskakovala 

ervenka a roz

ilen
 pok
Yikovala. Druid p
Yeru
ail práci, up
Yel na n
 své sv
tlé nevýrazné o

i a 

ekal.
Derik se pevn
 chytil Anny za ruku. Emi se zv
dav
 rozhlí
~ela a její p
Yekvapené  jé, podívejte  se za

alo ozývat z r
ozných stran.
Vzájemné ml

ení houstlo mezi up
Yenými pohledy obou mu
~
o. Nakonec se Triton oto

il a ti
ae 
Yekl Ann
:  Nejde to, nedoká
~u to. Poj
me pry

. 
Vtom vyrazila z k
Yoví Emi se dv
ma ko
eaty v náru

í.
 To je nádhera. Moc se mi tu líbí. Jak to, 
~e se m
 ta zví
Yata nebojí? 
 To proto, 
~e jim je
at
 nikdo neublí
~il,  odpov
d
l druid.
 Po

kej, neodcházej, Trite,  pokra

oval p
Yekvapiv
 jasným hlasem.
 Byl jsem zv
davý, doká
~e
a-li po
~ádat o pomoc sám. Ale nemusí
a, pom
o
~u ti i tak. Posa
te se,  ukázal na trávu kolem sebe.
 Ví
a, já, rád t
 vidím,  koktal starý kouzelník.
 Ned
lej si násilí. Chybí mi tvá milá sd
lení, 
~e jsem stále nechutn
 vlídnej a vst
Yícnej, 
~e je to k zblití. 
 Ví
a, já...  nemohl najít nit 
Ye

i Triton.
 Já vím. A dost mo
~ná vím i n
co víc. Pokud máte zájem naslouchat starému potrhlému druidovi, rád vám o tom n
co 
Yeknu. 
 Rádi vyslechneme va
ae slova,  usmála se Anna a posadila se do trávy. Triton ji rozpa

it
 napodobil.
 U
~ na vás 

eká. Netrp
liv
 

eká. 
 Kdo?  dvojhlasn
 zareagovali Anna a starý kouzelník.
 To nevím. Nikdy jsem se s ním nepotkal. Jen cítím jeho o

ekávání a vím, 
~e to nejsem já, na koho 

eká. Máte n
co, co je jeho, a co te
 velice pot
Yebuje. Zárove
H chce, aby v
aichni ostatní odtud ode
ali. Nerozumím tomu, ale cítím, 
~e ta bytost má p
Yátelské úmysly. Jen je z
Yejm
 trochu v úzkých. Od posledního ot
Yesu Olomony její p
Yítomnost vnímám já, moje zví
Yata i rostliny. Pravda, n
kolik lidí se tu dostalo do potí
~í. Prý potkali draka a pronásledovaly je zvlá
atní sny. Mo
~ná to byla ta bytost, mo
~ná ne, jak 
Yíkám, já jsem se s ní nikdy nesetkal. A te
 mi 
Yekn
te, jak vám mám pomoci. 
 Ano, to je pravda, 
~e nás n
kdo n
kam volá. Ani my nevíme, kdo to je. Ale ur

it
 to je mimo
Yádn
 d
ole
~ité. Jen
~e nás tam musí dorazit v
aech p
t najednou. Jinak to nejde. A to je ten problém. Pot
Yebujeme se najít a sejít. 
 Rád bych pomohl, ale jak? 
 Pot
Yebujeme n
koho vytáhnout z v
zení v Laven
,  na
ael kone

n
 
Ye

 starý kouzelník.
 Jenom to?  reagoval s úsm
vem jeho bratr.
 Vy to opravdu doká
~ete?  podivila se Anna.
 Ale kdepak. Ale pro bratra to p
Yece nem
o
~e být problém. Je p
Yece kouzelník, poradí si. 
 Neporadí, jeho schopnosti jsou te
 blokované. Pot
Yebujeme n
koho, kdo nám pom
o
~e. 
 Já nemám ty správné znalosti a schopnosti. Jedin
, kdyby vám cht
l pomoci Bororo. 
 Kdo to je? 
 Bandita. 
 Pro

 by nám pomáhal? My toti
~ nemáme 

ím zaplatit. 
 Má rád 
~eny. 
Anna se za

ervenala.
 Ne, tohle nemá cenu,  zvedl se Triton,  tady nic nevy
Ye
aíme, jdeme pry

. 
 Má rád taky malé 
~eny?  ozval se za ním Emin hlásek. D
ti u
~ se naba
~ily podívané na zví
Yata a zapojily se do hovoru.
 Emi je fakt prima, ur

it
 by to dokázala. Mami o ní 
Yíká, 
~e ukecá i svatou sochu,  podpo
Yil kvalitu své sestry malý Derik.
Spole

ný úsm
v dosp
lých trochu zmírnil vzájemné nap
tí.
 Strý

ek Ben je opravdu ve v
zení?  zeptala se Emi Tritona.  A Dag s Darem taky?  opatrn
 pokra

ovala, kdy
~ kouzelník p
Yikývl.
Pak se obrátila k druidovi:  Opravdu s tím musíme n
co ud
lat, zavolejte prosím toho pana banditu. Já mu to vysv
tlím. 
 Ano. Mo
~ná to opravdu doká
~e
a,  usmíval se hubený mu
~ v bílém,  zkusíme to. 
 Nezkusíte,  sípal navztekaný Triton,  já nedovolím... 
 Brat
Ye,  p
Yeru
ail ho druid,  jsem si jist, 
~e jí ani v nejmen
aím neublí
~í. Je tu jistá okolnost, o které nemohu mluvit. Existuje velká pravd
podobnost, 
~e pro vás Emi Borora získá. A vy ho pot
Yebujete. Jestli lze n
koho dostat z lavenského v
zení, pak to nejspí
a doká
~e on. 
 A co t
Yeba milost,  opatrn
 se zeptala Anna.
 Obávám se, 
~e tohle slovo je
at
 nedorazilo do Promachova slovníku. Nezkou
aejte to. Je velmi nebezpe

ný. Nem
li byste nejmen
aí 
aanci. Bororo je proti n
mu jako motýl vedle vosy. A to se je
at
 musím vose omluvit, 
~e jsem ji urazil svým p
Yirovnáváním, nebo
e ona sv
oj jed pou
~ívá jen p
Yi obran
. 
 Dobrá, chci ti v

Yit, brat
Ye. Zkusíme to. 
 P
Yij
te sem zítra touhle dobou. 
Druid se znovu vrátil ke svým su
aeným bylinkám a zamy
alen
 pozoroval vzdalující se postavi

ky. Ne, ani zdaleka se mu nepoda
Yilo zp
Yetrhat své lidské svazky. P
Yekvapilo ho zji
at
ní, 
~e bratrovy poznámky ho stále je
at
, i te
 po v
aech t
ch letech, co se nevid
li, vyvád
jí z míry stejn
 jako kdysi.
U
~ dávno se vzdal majetku, p
Yátel, lidských zvyklostí a ode
ael mezi stromy a zví
Yata. Tady mu bylo dob
Ye. Jen
~e nakonec ho v
aude najdou lidé, kte
Yí pot
Yebují pomoc, stále ho n
kdo ru
aí a on je nedoká
~e odmítnout. Su
aí pro n
 byliny, hledá lé

ivé ko
Yínky, naslouchá jejich bolesti, aby jim poradil.
Pro

 jen se v mých rukou stále k
Yí
~í lidské osudy, pomyslel si znepokojen
. Kam je asi zavede nitka osudu, kterou tu naleznou? Splní své poslání? Pomohou neklidnému duchu hory, který je volá? P
Yál by si znát odpov

. Ne, vlastn
 by si p
Yál znát odpov

 jen v p
Yípad
, 
~e v
aechno dob
Ye dopadne.
Z nedaleké paseky se s k
Yikem zvedla rodinka ká
Hat. Brzo u
~ jim mladí dorostou a budou si hledat nové lovi
at
. Nebýt t
ch pták
o, dorazila by jeho náv
at
va v naprosté tichosti.
 Bu
 pozdraven, svatý mu
~i. 
 I ty bu
 zdráv. A tvoje dcerka také. 
 Vid
li jsme, 
~e ti p
Yi
ala náv
at
va z m
sta. 
 Ano, Bororo. Cht
jí si s tebou promluvit. 
 Se mnou? Nemám zájem. Za 
~ádné peníze nemám zájem. 
 Oni také skoro 
~ádné nemají. Jenom t
 pot
Yebují. 
 T
Yeba je to dob
Ye p
Yipravená lé

ka. 
 Ten mu
~ je m
oj bratr. 
 Tak? 
Mu
~ v hn
dozeleném plá
ati se posadil u druida do trávy a 
atíhlá dívka, která se ho dr
~ela za ruku, se mu skulila na klín.
Sundal klobouk, prohrábl si sv
tlé vlasy a zamy
alen
 si p
Yejel zjizvenou rukou po nejv
t
aí jizv
 svého obli

eje. Druid se dál zabýval bylinami a neru
ail hosta v jeho zamy
alení. Necht
l naléhat, nebo
e p
Yál tomuto mu
~i klid, který tu nedávno nalezl. Také dívka m
la ruce a obli

ej zjizvený t

~kými ranami. Nebylo divu, vlci byli té zimy mimo
Yádn
 hladoví a vrhali se i na 

lov
ka. Samotná matka s dít
tem nem
la v pustin
 
aanci. Kdo ví, kam 
ala - nedo
ala tam a Bororo m
l co d
lat, aby proti té divoké sme

ce ubránil alespo
H dít
. Osud. Osud ho zavedl na místo, kde ho ta malá pot
Yebovala. A u
~ spolu z
ostali. N
kolik týdn
o lé

il druid jejich zran
ní. Te
 u
~ je skoro nic nebolelo, na
ali sv
oj klid a a
~ dojemn
 si projevovali svou lásku. Ké
~ by to tak mohlo z
ostat. 
}ili tu spolu v náru

i p
Yírody, daleko od lidské zloby i posm
chu. P
Yicházeli den co den pro pár slov a lé

ivé byliny. Má v
obec n
kdo právo jim ten klid zase vzít?
 Pro tebe to ud
lám, svatý mu
~i. Promluvím s ním. 
 Necht
l bych to po tob
, kdyby to nebylo d
ole
~ité. 
 P
Yijdu tedy, a
~ se u tebe znovu objeví a pokud to bude t
Yeba, pomohu jim. 
 Budu ti zavázán. 
 Nebude
a, svatý mu
~i, v
~dycky jsem za sebe rozhodoval sám a i tentokrát to bude jen moje v
c, co ud
lám 

i neud
lám. Na na
aem vztahu to v
obec nic nezm
ní. 
 Ty i Sára u m
 v
~dycky najdete úto

i
at
. 
 Já vím. Jen
~e hora se bou
Yí, chce abychom ode
ali. Cítím její neklid a vím, 
~e i ty ho cítí
a. Nevím, jestli u
~ nenastal 

as k opu
at
ní zdej
aího úto

ist
. Ka
~dý den odcházejí dal
aí a dal
aí lidé. 
 Ano, hora je neklidná. Kdosi p
Yi
ael a naru
ail její rovnováhu. Stejn
 jako p
Yed lety. Tehdy to bylo zlé. Te
 je to trochu jiné. 
 Co vlastn
 v
aechno cítí
a,  zajímal se Bororo a také Sára zv
dav
 zvedla k druidovi o

i.
 Já t

~ko hledám slova. P
Yi
ala bytost, inteligentní bytost. P
Yi
ala zdaleka - z nebe. Má n
jaké problémy a pot
Yebuje pomoc. Cítím, 
~e n
koho volá a v
aechny ostatní se sna
~í odehnat n
kam daleko od hory. Nevím, jak vypadá, nevím, co pot
Yebuje, ale zdá se být p
Yátelská. Stromy ani zví
Yata proti ní nic nemají. A
~ za

nou odcházet zví
Yata, pak to bude ten správný 

as k odchodu. Víc nevím. 
Je
at
 chvíli ml

ky setrvali ve své spole

nosti, pak se Bororo zvedl a spolu s dívkou zmizel tak ti
ae, jako p
Yi
ael.

	  				X  X  X

 Ka
~dý den tu ztrácíme sílu. Copak je opravdu mo
~né skon

it takhle hloup
. Ksakru, u
~ m
 nic nenapadá,  roz

iloval se Artur po tom ubohém kousku chleba, který na ka
~dého p
Yi spravedlivém d
lení zbýval. Copak Artur, ale Dagovi to zcela viditeln
 nesta

ilo na p
Ye
~ití. Z veselého halasného obra se b
hem t
ch pár dn
o stala rozt
Yesená troska. Na na
ae spoluv
zn
 sice je
at
 jeho síla sta

ila, ale pro nás to byl 
~alostný pohled. Zoufale hladoví jsme byli v
aichni. Vzpomínal jsem na Tritona a párkrát jsem si procvi

oval soust
Yed
ní a koncentraci sil. P
Yi o
aet
Yování Franka jsem ob

as cítil p
Yíznaky svého záchvatu, ale u
~ jsem se dokázal kontrolovat. Frank se i p
Yi té ubohé strav
 za

al trochu zotavovat. Vlastn
 to byl jediný sv
tlý bod na
aeho pobytu tady. Tma se st
Yídala s p
Yí
ae
Yím, chlad a vlhko p
Yetrvávaly beze zm
n. Nebylo to moc povzbudivé. Ob

as n
koho p
Yepadla touha vypráv
t o svém domov
. V
~dycky to bylo báje

né místo bez jediného kazu. Zpo

átku jsem ta vypráv
ní poslouchal se zájmem, ale brzo m
 to za

alo nepochopiteln
 roz

ilovat. V
~dycky to bylo stejné nebo hodn
 podobné. A v
aichni se tu ocitli omylem.
Ob

as se mi zdály sny, kdy ke mn
 p
Yicházela Anna a uji
a
eovala m
, 
~e d
lají v
aechno pro na
ai záchranu, abychom je
at
 chvíli vydr
~eli. Ráno jsem se pak sna
~il o tom Benediktovi vypráv
t. Prstem jsem maloval písmenka do vzduchu a Benedikt se sna
~il hádat slova, je
at
 ne
~ jsem je dokon

il. Artur sice zíval, ale vid
l jsem na n
m, 
~e i on pozorn
 sleduje m
oj prst. Dokonce i Frank se oto

il a p
Yekvapen
 se na m
 díval. Ahoj Franku, napsal jsem do vzduchu tak, aby to vid
l.  Je
at
 se ho zeptej,  
Yekl Benedikt, kdy
~ nakoukl p
Yes mé rameno a vid
l up
Yené Frankovy o

i,  jak mu je? 
Frank byl toti
~ hluchý a nebylo snadné se s ním domluvit, kdy
~ mu nebylo dob
Ye.
 Cítím se mnohem líp ne
~ d
Yív,  odpov
d
l je
at
 ne
~ jsem dopsal otázku.
 Zeptej se ho, co vlastn
 je. Co d
lal, ne
~ se sem dostal,  zajímal se Artur nejspí
a v nad
ji, 
~e byl kasa
Yem a otev
Ye zámky zdej
aích dve
Yí.
Ne
~ jsem sta

il dopsat t
Yetí písmeno, Frank odpov
d
l.
 No, mám sice 
aikovné prsty, tedy spí
a m
l jsem. Byl jsem toti
~ hudebník - loutna, harfa a tak... 
Jak je mo
~né, 
~e odpovídá d
Yív ne
~ jsem dopsal otázku, copak se mu vrátil sluch? Usmál se pod mým zkoumavým pohledem a olízl si oschlé rty.
 Ne, Dare, nesly
aím 
~ádné zvuky. Neumím to vysv
tlit, je to tak trochu divné. Já toti
~ sly
aím tvoje my
alenky. 
Ne, to snad ne, vyd
sil jsem se. My
alenky jsou p
Yece tak soukromá zále
~itost, nikdo nemá právo 

íst cizí my
alenky!  To je, jakoby 

lov
k chodil svle

ený v poledne po nám
stí.
 Ale to je báje

né,  rozzá
Yil se Artur,  m
o
~ete si d
lat navzájem p
Yekladatele. 
Cht
l bych ho vid
t, kdyby to byly jeho my
alenky, co n
kdo 

te & jak by se na to tvá
Yil.
 Cht
l jsi n
co 
Yíct, Dare?  zeptal se Frank.
Jasn
, v
obec mi to není p
Yíjemné, pomyslel jsem si a ur

it
 jsem se i trochu zamra

il, dost mo
~ná i hodn
 zamra

il.
 Chce
a 
Yíci, 
~e ti to není p
Yíjemné?  nejist
 se optal m
oj 

tená
Y my
alenek.
P
Yikývl jsem.
 Ví
a, asi vnímám tvé my
alenky, jen kdy
~ je sm

Yuje
a p
Yímo pro m
. Jinak nesly
aím nic. 
Moc jsem mu nev

Yil, vypadal p
Yíli
a inteligentn
. Usmíval se. Taky bych si p
Yál 

íst jeho my
alenky, ale ne
alo to.
Najednou u
~ mi nebyl tak sympatický jako p
Yedtím. Odst
hoval jsem se blí
~ k Benediktovi. Zrovna si n
co 
apital s Dagem.
K u
aím mi dolehlo pár jejich slov a já za

al naslouchat pozorn
ji.
 
}ádnou jinou mo
~nost, jak n
co zkusit, nemáme. 
 M
o
~e to trvat týdny a pak u
~ t
Yeba nebudeme mít dost sil. 
 Jasn
. Tady nás m
o
~ou docela snadno zabít nebo zmrza

it. 
 Jo, to jo. Zkusíme to tedy? 
 Zkusíme,  p
Yikývl Benedikt a já se bál na to i jen pomyslet, aby si to nep
Ye

etl Frank. Jenom
~e, on by to asi m
l v
d
t. Pokud k nám pat
Yí - a zdá se, 
~e ano - m
l by jít s námi. To je tedy situace! Co asi podnikají Anna s Tritonem? A jakpak se má Tim? Jaký osud nás v
aechny 

eká? dostaneme se odsud? U
~ je opravdu nejvy
a
aí 

as jít.
 M
li bychom se p
Yest
hovat t
sn
 za dve
Ye, abychom ten okam
~ik nepro
avihli,  zapojil se do hovoru i Artur.
 Jo, a a
~ sem budou chtít 
aoupnout n
koho dal
aího, musíme být co nejblí
~ dve
Yí a bleskov
 jednat. Pokud dostaneme 
aanci, víc ne
~ jedna nebude. 
Nasko

ila mi z té p
Yedstavy husí k
o
~e.
 Nesmíme to zvorat. To u
~ je pak lep
aí p
Yi tom exnout, ne?  p
Yejel Artur v jednozna

ném gestu palcem p
Yed krkem.
Mo
~ná bych jim mohl pomoci i já. 
`koda, 
~e tu není starý kouzelník, aby mi poradil. Je
at
 nikdy jsem nezkusil svou sílu pou
~ít proti 

lov
ku. Ale t
Yeba bych ji ani nemusel pou
~ít tímto zp
osobem, mo
~ná by sta

ilo t
Yeba zablokovat dve
Ye. Ale dokázal bych to v
obec? Asi t

~ko. Hýbat s p
Yedm
ty u
~ jsem zkou
ael a v
obec mi to ne
alo. A 
~e to byly mali

ké p
Yedm
ty!
 Zeptej se Franka, jestli do toho chce jít s námi,  oslovil m
 najednou Artur.
S nevelkým nad
aením jsem p
Yikývl.
Franku, moji p
Yátelé se cht
jí pokusit o út
k, p
Yidá
a se?
Nic, ani se neohlédl. 
}e by spal? Franku, sly
aí
a m
?
 Ano,  ozval se kone

n
,  co je? 
Zopakoval jsem v duchu v
aechno, co jsem sly
ael.
Pod zdvi
~eným obo

ím se mu zablýskalo v o

ích. Pak zase posmutn
l.
 Bojím se, 
~e u
~ na to nemám dost sil. I pouhá ch
oze mi d
lá problémy. Jinak bych neváhal ani okam
~ik. 
Benedikt spokojen
 p
Yikývl a usmál se na n
j:  B
ohví co bude. Jen musíme být pokud mo
~no p
Yipraveni na v
aechno. 
Tomu u
~ chyb
lo jenom  amen  na konci.

					X  X  X

 Tak jak jste dopadli?  houkl Tim na Magdu, která se práv
 vracela se svým mu
~em.
 Ále,  mávla rukou znechucen
 a oba zmizeli ve svém pokoji. Tim pokra

oval ve své cest
 do kuchyn
, kde se domluvil s jednou milou jedubabou, 
~e jim oh
Yeje zbytky od ob
da za tu horu d
Yíví, kterou ráno na
atípal. Ani se p
Yi tom moc nezapotil, t
lo u
~ zase fungovalo, jak se pat
Yí. Na tr
~i
ati se dal do kupy s jedním zdej
aím 
~onglérem, tak
~e u
~ si mohli dovolit nejen pokoj, ale i slu
ané jídlo po celý týden. Mo
~ná se tu 

asem objeví i n
kdo, kdo bude n
co v
d
t o Arturovi, Benovi a ostatních.
Kdy
~ p
Yinesl jídlo, Magda ho pozvala dál a pove

e
Yeli spole

n
 jako ka
~dý den b
hem cesty.
Po ve

e
Yi se mladá 
~ena p
Yece jen za

ala tvá
Yit trochu vlídn
ji.
 Ví
a, 

lov
k se tomu neubrání. Po
Yád o

ekává zázrak, i kdy
~ zdravý rozum nic takového nep
Yipou
atí. 
 Co 
Yíkal doktor? 
 
}e tu a tam doká
~e srovnat lidský t
lo, ale s tímhle musíme n
kam jinam, to 
~e prý není jeho píse

ek. 
 No, aspo
H jsme to zkusili. 
 Ano zkusili. 
Magdina usm
vavá ústa se stáhla do bolavé k
Yivky. Zav
Yela o

i a Tim nev
d
l, co 
Yíci na út
chu. Pak se dvakrát hluboce nadechla a znovu se usmála.
 Ráda bych t
 pot

aila, Time, jsi tak hodný, ale i pro tebe mám neveselou zprávu. 
 Pro m
? 
 Jo, pro tebe. 
ekali tam taky n
jací dva chlapíci z arény. Byli p
kn
 z
Yízení, ale p
Yesto vzpomínali na nejlep
aí zápasy poslední doby. Jeden obzvlá
a
e dobrý zápas prý nedávno skon

il nerozhodn
. N
jakej Dag m
l prý výdr
~ jak bejk a p
sti hor
aí ne
~ beranidlo. Jen
~e to byl zlo

inec a je
at
 ten den on i jeho kamarádi skon

ili za m
Yí
~emi. Vojáci je vedli v poutech p
Yes celé m
sto.  
 Co
~e, zlo

inci?  Sice Daga osobn
 neznám, ale je prý to Ben
ov kamarád. 
 Já jen opakuji, co 
Yíkali ti dva pochroumaní v ordinaci.
 Igor se zmínil o n
jaké rva

ce s vojáky a Dagem v hlavní roli. Ale od kdy se rva

ka pova
~uje za zlo

in? 
 Mo
~ná n
koho zabil nebo zranil... 
 No, tu a tam se to stane. 
lov
k pak dostane deset dní natvrdo, pokutu a tím to kon

í. 
 Pokud to ov
aem nebyl n
kdo s vy
a
aím postavením. 
 Hm, to má
a pravdu, to by bylo hor
aí. Budu se muset sko

it za nimi podívat a poptat se, jak to tu chodí. 
 Být tebou,ud
lám to opa

n
. 
 Co opa

n
? 
 Nejd
Yív se poptej, jak to tu chodí. 
 Jasn
, to dá rozum. 
 Nerada bych p
Yi
ala o tvou milou spole

nost,  usmála se Magda Timov
 netrp
livosti. Nejrad
ji by vyrazil na výzv
dy hned. Pak se p
Yece jen trochu uklidnil, ale je
at
 dlouho do ve

era diskutoval s Magdou o nejr
ozn
j
aích zp
osobech, jak a kde získat nejspolehliv
j
aí informace.
Druhý den ráno vyrazil do ulic, zatímco Magda si 
ala sehnat n
jakou p
Yíle
~itostnou práci. Tim pro
amejdil v
aechny hospody, obe
ael celé tr
~i
at
, nakoukl do kovárny, vyzpovídal vete
aníka a ko
Hského handlí
Ye a navázal dobré vztahy se dv
ma m
stskými bi
Yici u d
~bánku piva.
Ve

er se vrátil mírn
 spole

ensky unavený, ale u
~ slu
an
 informovaný o d
ní ve m
st
.
 Vypadá to 
apatn
,  
Yekl Magd
, kdy
~ po ve

e
Yi nalila do hrnk
o horkou kávu, posadila se a kone

n
 m
la 

as na Timovo povídání. I Aram zvolna upíjel kávu, ob

as se podíval po tom, kdo hovo
Yil, ale sám se nezapojil.
 Nenechá se oklamat, nenechá se podplatit, nezná slitování. Jestli je pravda v
aechno, co jsem o n
m sly
ael, tak to snad ani není 

lov
k. 
 Nev

Y tomu, Time, ur

it
 má své slabosti, jako ka
~dý jiný, jen je z
Yejm
 pe

liv
 skrývá. 
 V
aichni se ho bojí tolik, 
~e by tajn
 proti n
mu nezvedli ani malí

ek. Pokusit se n
koho podplatit je v tomhle p
Yípad
 p
Yíli
a velké riziko. Navíc na to ani nemám dost pen
z. Budu muset vymyslet n
co jiného. 
 Taky jsi tu sly
ael ty pov
sti o p
Yí
ae
Ye? 
 Velké zelené s ocasem? 
 Zatím prý ka
~dý, do se s ní setkal, tak se z toho zbláznil. 
 Ty tomu, Magdo, v

Yí
a? 
 Ty snad ne? 
 No...  Tim se zarazil a zamyslel.
Kdy
~ znovu zvedl o

i, tan

ily mu v nich 
aibalské ohní

ky.
 Taky by se mohlo za

ít povídat, 
~e je to drak a 
~ere p
kné mladé holky. A kdy
~ dlouho 
~ádnou nedostane, bude zu
Yit a zni

í m
sto. 
 Promachos na n
j po
ale své vojáky. 
 To by ho nejd
Yív museli najít. 
 Jestli
~e ho nenajdou, nebudou se ho bát. 
 Ale budou. O to u
~ se postarám. N
jaký ten efekt s ohýnkem by m
l sta

it. Ostatn
 trochu t
Yaskaviny se dá sehnat v
aude, kdy
~ 

lov
k ví, co hledá. 
 A co dál? 
 Správce Promachova v
zení Varoun má krásnou dcerku. Ur

it
 se o ni bude bát. 
 A co nám to pom
o
~e? 
 A
~ se lidi doslechnou, 
~e je ve zdej
aím v
zení zadr
~ována skupina specialist
o, kte
Yí se vydali zlikvidovat nebezpe

nou p
Yí
aeru, budeme mít jejich sympatie na své stran
. Co 
Yíká
a? Pak u
~ by se dalo leccos podniknout. 
 To je tak p
Yí
aern
 p
Yekombinované, 
~e by to mo
~ná i mohlo vyjít. S tebou se 

lov
k opravdu nenudí, Time,  smála se Magda.
Pak ale zvá
~n
la. Nervózn
 posbírala prázdné hrnky.
 Dej na sebe pozor, Time. V
aude je plno voják
o i udava


o, bude to nebezpe

né. Taky nevíme, co je pravdy na t
ch historkách o drakovi, nebo co je to za p
Yí
aeru. 
 Babské povída

ky. Lidi se bojí sopky, tak si vymysleli draka. Je to jenom taková báchorka. 
 Není to báchorka,  vpadl náhle do jejich rozhovoru zvu

ný Aram
ov hlas,  on existuje. 
 Ale...  zablekotal Tim p
Yekvapen
.
 Opravdu existuje a chce, abychom p
Yi
ali. U
~ je nejvy
a
aí 

as jít. 
 Ne! Jist
 tu musíme chvíli po

kat, Arame. Je
at
 to vydr
~, za n
kolik dní p
ojdeme dál,  sna
~ila se Magda rázn
 odpov
d
t, ale ne
alo to. Hlas ji zradil a na 
Yasách se objevily slzy. Tim se urychlen
 rozlou

il, proto
~e nev
d
l, co na to 
Yíct. Jak se dá ut

aovat 
~ena, která má po boku takového divného man
~ela? Je ten 

lov
k opravdu blázen?
Mo
~ná by ho n
kdy mohli zkusit odvést k druidovi, co tu bydlí za m
stem. T
Yeba by si s ním v
d
l rady. Ale to m
o
~e je
at
 chvíli po

kat, te
 je pot
Yeba se v
novat d
ole
~it
j
aím v
cem. Hned ráno se do toho pustí.

					X  X  X

Tor dv

aestka 

ekal a stále znovu si p
Yehrával události poslední doby. Byl si p
Yesn
 v
dom okam
~iku, kdy se odklonil od pravidel. V pajunet
 zbyla ideální polovina energie. Jeho povinností bylo oto

it antigravita

ního skokana zp
t a vrátit se. Podle pravidel nebylo p
Yípustné hazardovat majetkem Rodu a energií. Na druhé stran
 by ho v
aak 

ekal zp
osob 
~ivota, který byl tém

Y nep
Yijatelný pro jakéhokoliv Tora. Degradace, pozemní slu
~ba... Otec v
~dycky 
Yíkal, 
~e schopnost správn
 se rozhodnout si ka
~dý ov

Yí a
~ v mezní situaci. Bu
 pro to cit má nebo nemá.
Ruku m
l na p
Yepína

i a ptal se sám sebe, co je lep
aí: 
~ít nebo zem
Yít? Musí se rozhodnout u
~ te
, te
 hned. Doká
~e se rozhodnout správn
? Správn
 pro koho? Pro svoje ideály, pro ideály spole

nosti, pro otce, pro sebe?
Pak se rozhodl. Bude 
~ít naplno a
~ do konce. Jaký ten konec bude, se teprve uká
~e.
Krátce nato zachytil signál Tordv
p
tky. To u
~ v
aak stál mimo pravidla a nemohl dát zprávu Rodu. Nedovolili by mu pokra

ovat. Te
 u
~ musel jednat sám. Pokud zachrání otce nebo junetu, Rod mu odpustí. Um
ní správn
 se rozhodnout znamenalo víc ne
~ zákon. Signál byl slabý. Na volání nikdo neodpovídal. Poprvé ve svém 
~ivot
 pocítil neklid. Odpo

inek mu nep
Yinesl o

ekávanou úlevu, jen dal
aí nejistotu.
Ne
~ p
Yistál, zmapoval v
aecky galaxie, které jeho p
Yístroje zaznamenaly a poslal zhu
at
nou informaci na rodnou planetu. V tomto okam
~iku u
~ 
~ádná síla není schopná ho zastavit. Stále je
at
 nev
d
l, co ho na planet
 

eká. Na skenu se neobjevil ani kód jeho otce ani bledé kole

ko junety. Nebýt slabého signálu, nena
ael by je. Existují v
obec je
at
?
Skokan se m
kce p
Yemístil ke zdroji signálu a zmizel uvnit
Y hory. 
Tor dv

aestka chvíli hledal pro své t
lo podobu, která by umo
~
Hovala pohyb ve zdej
aích gravita

ních podmínkách. Rozhodl se pro postavu se zadní oporou a skládacími k
Yídly. Ostatní vytvo
Yil podle tvora, kterého na
ael, jak se vyh
Yívá na blízké skále. Nebylo to nejlep
aí, ale jak
~ tak
~ to vyhovovalo pot
Yebám: Uvnit
Y hory objevil slabý energetický zdroj. V nejhor
aím p
Yípad
 by se tu dalo i p
Ye
~ít. 
Pak se za

al rozhlí
~et. Zna

ky ho zavedly do hluboké jeskyn
, kde kone

n
 na
ael, co hledal. Trosky rozbité lodi vypovídaly o tvrdém st
Yetu plavidla jeho otce s n


ím neznámým. Nejspí
a byl zázrak, 
~e se dostal a
~ sem. Opatrn
 otev
Yel kabinu lodi. Byla sice po
akozená, ale n
které funkce byly dosud zachovány.
Lehce p
Yejel záznamovou fotobu
Hku. Displej se probudil a oslovil ho. Byl to dlouhý záznam. Tor ho prostudoval velice pozorn
. P
Yesto n
které pojmy tak úpln
 nepochopil.
Otec byl z
Yejm
 sv
dkem st
Yetu schránky s atomovým odpadem a meteoritu. P
Yi srá
~ce do
alo k reakci a následné explozi schránky. Zpo

átku ji cht
l otec odklonit sm
rem k této galaxii, která u
~ je mimo st
Ye
~ený obydlený úsek. Na poslední chvíli v
aak zaznamenal, 
~e i tady je 
~ivot. Zm
nil úhel odklonu, a

koli v
d
l, 
~e u
~ nestihne zmizet do bezpe

né vzdálenosti. S velkými problémy pak p
Yistál na této zvlá
atní planet
. Zafixoval svá t

~ká poran
ní a pokusil se zachránit po
akozenou junetu. Nebylo to jednoduché. Naru
aený obal se tavil stále se obnovující energií a ne
ael zacelit ani provizorn
. Bylo pot
Yeba p
Yesunout 

ást energie jinam. Po dlouhém hledání na
ael otec bytosti, které vydr
~ely p
Yesun ur

itého mno
~ství energie a vykazovaly i dostate

nou inteligenci, aby dokázaly pozd
ji spolupracovat.
Nevýhodou byla akorát jejich zranitelnost a pohyblivost. Ka
~dou chvíli m
ly pot
Yebu se n
kam p
Yemis
eovat. Co v
aak m
l  Tor dv
p
tka d
lat, kdy
~ nutn
 pot
Yeboval sní
~it mno
~ství energie, aby mohl zakonzervovat ná
a nejvzácn
j
aí poklad na planet
 - junetu. Bez tohoto nekone

ného zdroje energie, který tu a tam nalézáme v nerostných vrstvách na
aí planety, bychom byli ve vesmíru ztraceni.
Ud
lal jen to nejlep
aí, co v té chvíli bylo mo
~né, pomyslel si Tor dv

aestka a p
Yepnul na dal
aí záznam.
Jeho otec umíral. P
Yesto dokon

il nejnutn
j
aí údr
~bu junety a myslel i na komunikaci s vybranými bytostmi. Vyp
oj

il si n
které jejich dovednosti, aby si je osvojil, ne
~ stáhne své 
~ivotní funkce.
A
~ ho nyní jeho syn probudí, bude schopen se domluvit s p
ti bytostmi, které nosí energii junety. Nejd
Yív se v
aak musí v
aichni shromá
~dit v horní jeskyni. Tor dv
p
tka nebude 
~ít po probuzení dlouho. Jeho syn te
 musí být trp
livý a v
aechno d
okladn
 p
Yipravit. Nejd
Yív je pot
Yeba opravit plá
a
e junety. Mezitím snad dorazí zdej
aí bytosti. Zdalipak se celá akce poda
Yí? A p
Ye
~ijí to v
aechno vybrané bytosti. Nedojde k naru
aení 
~ivota na planet
? Tolik otázek je zatím bez odpov
di. Tolik nejistot a nejasností. P
Yesto je tu v
aak ur

itá nad
je. Otce sice u
~ zachránit nedoká
~e, ale pokud se mu poda
Yí vrátit se s junetou zp
t na svou planetu, bude rod Tor
o pokra

ovat ve svém vzne
aeném poslání. Zatím je to v
aak jen nejistá nad
je. Nesmí nic pokazit ani nikomu zbyte

n
 ublí
~it. Otcovo nouzové p
Yistání znamenalo u
~ tak dost velkou pohromu pro zdej
aí okolí. P
Yesun energie junety se také nepoda
Yil hned ba první pokus. Zdej
aí bytosti jsou tak k
Yehké a zranitelné. Bude se muset chovat velice opatrn
, aby jim neublí
~il. Dokázaly by v
obec pochopit, 
~e otec pro tuhle jejich modrou planetu ob
toval sv
oj 
~ivot? Asi ne. Ale to nevadí. Hlavn
, aby pochopily, 
~e je te
 volá a 
~e pot
Yebuje, aby sem p
Yi
aly. Aby p
Yi
alo v
aech p
t bytostí, které nosí drahocenou 

ást energie. Ostatní by m
li odejít co nejdál - alespo
H ti tvorové, kte
Yí se mohou p
Yemis
eovat. Snad to zvládne. Snad se to poda
Yí.

					X  X  X

 A na
ali jste n
co? 
 Ale kde
~! Kdo ví, kde se ta potvora schovává. Je to tam samý k
Yovisko, samá jeskyn
. 
 M
 by tam teda nedostali ani párem vol
o. Já bych tý bestii do tlamy nelez za 
~ádný prachy. 
 Na tob
 by si ani nepochutnala, ta má rad
ai mladý k
Yehký dív

í masí

ko. M
li by jí p
Yedhodit n
jakou holku, aby dala pokoj. 
 Zav
Yi hubu, hospodskej kreténe, ne
~ ud
lám zákusek pro draka z tebe. Taková krvavá tla

enka by mu t
Yeba p
Yi
ala k chuti. 
Tim spokojen
 sledoval ko
Yalkou posiln
né vojáky a hospodského, který t
Yepal no
~i

kama, nebo
e límec jeho ko
aile svíraly naho
Ye mohutné p
sti správce v
zení.
 Jestli je
at
 jednou n
co kvákne
a o dív

ím masí

ku, tak si m
 nep
Yej, ty vep
Yovej ovare. Moh bys m
 toti
~ na
atvat. 
 Rá

ej vodpustit, vzne
aenej pane, já to tak nemyslel, dáme pán
om je
at
 jednou dokola na m
oj ú

et. Prosím pánové. 
 Na zdraví d
tí na
aich rodi


o i t
ch, co um
j p
Ye
~ít,  zahalekal Tim a p
Yi
eukl si i se zamra

eným správcem. Zábava se zase rozproudila, ale stíny ve správcových o

ích nezapla
aila.
Co nevid
t by se u
~ mohla k jeho u
aím dostat i zpráva, 
~e má pod svým zámkem odborníky - drakobijce, pomyslel si Tim. Dob
Ye v
d
l, 
~e tohle nesmí usp
chat. Lidé se musí za

ít trochu víc bát. Ostatn
 ta vyho
Yelá stodola, kterou nejspí
a zapálil n
který zdej
aí opilec, co se tam 
ael vyspat, by se mo
~ná taky dala svést na draka. Je
at
 v noci vyrobí v jejím okolí n
jakou hezkou dra

í stopu a pak u
~ sta

í jen vyprovokovat trochu zájmu. Takovou p
Yíle
~itost by byl h
Yích zanedbat. 
Dokonce i Promachos z toho za

íná být nervózní. Honí vojáky po okolí sopky, sna
~í se uml

et ka
~dého, kdo o drakovi promluví, ale nemá 
aanci. Vojáky neplatí tak dob
Ye, aby se pro n
j strhali.
N
kolikrát u
~ vid
l chlapíky v uniform
, kte
Yí místo lovu draka, ulovili zajíce v klidu si ho opekli, slupli, pak nasadili u
atvaný výraz a schlíple se vraceli zp
t do m
sta.
A lidi dál 
apitají nové a nové výmysly o drakovi a jeho chuti na p
kné panny. Tohle 
~ádný zákaz na sv
t
 nedoká
~e zarazit. Tak u
~ to zkrátka chodí, 

ím víc zákaz
o, tím víc 
aeptandy. 
Mo
~ná u
~ zítra nebo pozít
Yí za

ne správce v
znice p
Yemý
alet o tom, jak umo
~nit n
kterým lidem út
k z v
zení. Za pár dní u
~ s ním mo
~ná bude 
Ye

. A pak? Pak se uvidí.

  					X  X  X

Dny se vlekly pomaleji ne
~ ospalý 
anek. M
l jsem hlad v
t
aí ne
~ vlci v zim
. T
ch pár drobe

k
o jídla jen podrá
~dilo 
~aludek. Nebýt Benedikta a Daga, asi bychom zase brzy skon

ili ve svorné rva

ce o potravu. Ka
~dý úlomek chleba se nám zdál men
aí ne
~ soused
ov. Láska mezi lidmi? N
jak nám chyb
la. Mnohem víc nám v
aak chyb
lo denní sv
tlo a slunce. Benedikt se nás sna
~il udr
~et v dobré pohod
 alespo
H vypráv
ním biblických p
Yíb
h
o.
Um
l p
kn
 vypráv
t. Pozorn
 jsme naslouchali jeho melodickému hlasu a aspo
H chvíli ve své fantazii opou
at
li tohle nehostinné místo. Ne 
~e bych byl p
Yehnan
 

istotný, ale vlezl bych te
 i do té nejstuden
j
aí 
Yeky, abych ze sebe spláchl tu 
apínu a smrad. Taky m
 trápila sv
divá vyrá
~ka. Není divu, m
li to tady v
aichni. 
Studená voda ve spole

ném korytu nám nedala 
aanci ubránit se nákaze, kterou tu n
kdo m
l. Pár 
apinavých hadr
o místo dek u
~ tu nikdo n
kolik let nevym
nil. Dob
Ye se tu m
la akorát hav

e, která se 
~ivila na
aí krví. U
~ jsem si pomalu zvykl na to, 
~e m
 svrbí celé t
lo. Kdy
~ jsem kone

n
 na
ael trochu pohodlnou pozici a za

al d
Yímat, vyru
ail m
 Artur.
 No tak, Dare,  zacloumal mi ramenem,  prober se a poj
 si zacvi

it. 
Nadzvedl jsem se a sesunul se zp
t na zem, abych mu dokázal, 
~e sice mám dobrou v
oli, ale t
lo u
~ nemá dost sil k téhle zbyte

né a vy

erpávající kratochvíli. Nebylo mi jasné, pro

 se tím moji p
Yátelé ka
~dý den tak zbyte

n
 vysilují. 
 Dare,  sklonil se nade mnou Benedikt a já m
l z tónu jeho hlasu pocit, 
~e se usmívá,  nefilmuj to na nás a poj
 si protáhnout t
lo. 
 V

Y starejm vále

ník
om, brachu,  p
Yidal se i Dag,  tohle je jediná 
aance, jak to p
Ye
~ít. 
V
t
ainou 
Yíkal,  ve zdraví p
Ye
~ít,  zdá se, 
~e to s námi sp
je k hor
aímu, kdy
~ své oblíbené úsloví takhle zredukoval.
Nicmén
 jsem se zvedl a p
Yipojil se k nim. Nevím, jak ostatní, ale mn
 to nezvedlo ani náladu ani morálku. Navíc jsem zase musel pracn
 hledat pohodlnou pozici pro své bolavé a unavené t
lo a po sladké d
Yímot
 ani památky.
Také Benedikt byl nezvykle tichý a nezdálo se, 
~e by cht
l dnes n
co vypráv
t. Zastesklo se mi po Emi. Copak asi d
lá? Její veselé 
avito
Yení mi tu velice chyb
lo. Jestlipak ji je
at
 n
kdy uvidím, sev
Yel se mi 
~aludek úzkostí a dost mo
~ná i hladem. Styd
l jsem se bre

et, ale náhlý pocit sebelítosti byl siln
j
aí ne
~ stud. Pro

 zrovna já mám takhle skon

it? Copak je to spravedlivé? 
 Otvírají hlavní dve
Ye,  
Yekl hlasit
 Frank a já se polekal. Slabé klapnutí v chodb
 signalizovalo, 
~e n
kdo p
Yichází k na
aí v
ze
Hské 

ásti. Sna
~il jsem se rychle zorientovat. Ne. 
as k jídlu je
at
 nebyl. Musí to být n
jaká jiná zále
~itost. Vstoupí kone

n
 n
kdo do na
aí cely? Nový v
ze
H? Kroky se zastavily p
Yede dve
Ymi. Nap
tí okam
~iku m
 úpln
 ochromilo. Zaplavil m
 zvlá
atní pocit uvnit
Y t
la. P
Yed o

ima se mi mihl zamra

ený Triton
ov obli

ej. Musí
a se kontrolovat, v ka
~dé situaci se musí
a kontrolovat, 
Yekl by mi, kdyby tu byl.
Zarachotil klí

 a dve
Ye cely se otev
Yely. Dovnit
Y vkro

il habán, sice 
atíhlej
aí, ale stejn
 vysoký jako Dag. M
l drát
nou ko
aili a o
aunt
lé hadry. Na první pohled vypadal na nájemného 
~oldáka nejhrub
aího ra
~ení. Do cely ho postr

il p
Yíslu
aník zdej
aí strá
~e s ostrým zamra

eným pohledem ve zjizvené tvá
Yi. A

 to nebyl 
~ádný st
Yízlík, proti habánovi vypadal drobn
.
V
aechno se seb
hlo v takové rychlosti, 
~e jsem se skoro nestihl orientovat. Dag odstr

il habána do bezpe

í a Benedikt s Arturem se vrhli na vojáka. Ten upustil svoji zbra
H a pokusil se kotoulem proklouznout do cely pod rukama úto

ník
o, co
~ se mu, dá se 
Yíci, poda
Yilo. To u
~ se v
aak za ním pustil Dag s úmyslem sev
Yít mu krk svýma mohutnýma tlapama, aby p
Yede
ael p
Yípadnému volání o pomoc. Napadený v
aak ani nepípl a lehce se odkulil stranou. Dag po n
m cht
l znovu hmátnout, n
co ho v
aak srazilo a on s p
Yekvapením zjistil, 
~e na n
m kle

í habán, svírá 
~elezným stiskem jeho ramena a tla

í ho k podlaze. Voják zatím podruhé odhodil Artura s Benediktem a sna
~il se zvednout. Mezitím jsem se kone

n
 probral ze strnulosti a vklouzl mezi dve
Ye, kde le
~ela zbra
H. Nic podobného jsem zatím nevid
l. Dlouhá r
ozn
 tvarovaná ty

 m
la na konci bodák. Byla t

~ká. Zdvihl jsem ji a oto

il se proti krku práv
 se zvedajícího vojáka. Klesl zp
t na záda a rozhodil ruce.
 Sakra, chlapi, co blbnete? Já jsem vám p
Yece p
Yi
ael pomoct,  
Yekl, ale v jeho postavení to nezn
lo moc d
ov
ryhodn
.
Také habán se pomalu zvedl z Dagových zad a pomohl na
aemu kamarádovi zp
t na nohy.
 Je to tak. P
Yi
ali jsme vás odsud vytáhnout. Ta uniforma je, dá se 
Yíci, vyp
oj

ená. Hej, mladej, dej bacha na to, co má
a v ruce! St
Yílí to kusy 
~eleza, které prolétnou t
lem jako máslem. 
Uv

Yil jsem mu. Rad
ai jsem tu t

~kou nebezpe

nou zbra
H podal Benediktovi. 
Mu
~ v uniform
 vstal, ale po tom válení po na
aí cele u
~ zdaleka nevypadal tak úpravn
 jako d
Yív.
 Hledám Bena, Artura, Daga a Dara. 
 Jo, práv
 jsi je na
ael. 
 Pozdravuje vás Triton. 
 Jsou v
aichni v po
Yádku?  zeptal se Benedikt.
 Jsou. A 

ekají na vás v horách. Dovedu vás k nim. 
 Doká
~e
a se odsud dostat? 
 Proto jsem tady, ne? Kdo m
o
~e chodit, a
e jde s námi. Musíme si pospí
ait, ne
~ vyhlásí poplach. 
Habán kývl na lidi, který u
~ se natla

ili ke dve
Yím.
 Poj
te za mnou. Nejd
Yív musíme projít podzemním labyrintem.
 Kdo jste,  zeptal se Benedikt vojáka, zatímco ostatní pomalu mizeli chodbou.
 Já? P
Yece skvrna zdej
aí spole

nosti. Trochu bandita, trochu dobrodruh. Tak co, p
ojdeme?  za
aklebil se zjizvený mu
~ p
Yátelsky.
Zatahal jsem Daga za rukáv a ukázal na Franka. Díval se na nás, ale nebyl schopen vstát a p
Yipojit se.
 Mám ho vzít s sebou,  zeptal se Dag trochu pochybova

n
. Rychle jsem p
Yikývl.
Hodil si hubené Frankovo t
lo na záda a trochu se zapotácel. I on tu zna

n
 zeslábl nedostatkem stravy a pohybu.
 Tak rychle, posp

ate si,  popohán
l nás mu
~ v uniform
.
Vykro

ili jsme. Nebýt na
aich pr
ovodc
o, asi bychom se tou spletí chodeb motali donekone

na.
V jedné úzké chodbi

ce nás pr
ovodce zarazil. Museli jsme se protáhnout otvorem ve zdi do prostor, které vypadaly jako jeskyn
. Mu
~ s jizvou za námi otvor zase uzav
Yel p
Yipravenými kameny. 
 V po
Yádku,  houkl pak jeho hlas do tmy a vzáp
tí se poblí
~ rozho
Yel jasný plamen pochodn
. Potom habán zapálil dal
aí a znovu dal pokyn k p
Yesunu.
Tady u
~ se 
alo mnohem h
o
Y. Terén byl nerovný, klouzal na v
aechny strany a n
která místa byla tak úzká, 
~e jsme studený mazlavý jílovitý povlak st
n utírali vlastním t
lem. Moc p
Yíjemné to nebylo.
Frankovo zubo
~ené t
lo te
 nesl zjizvený mu
~, nebo
e nikdo z nás u
~ nem
l dost sil. Je
at
 kousek musím vydr
~et, je
at
 aspo
H kousek, 
Yíkal jsem si p
Yi ka
~dém dal
aím kroku. Benedikt mi podal ruku, aby mi pomohl vyhoupnout se po kluzkém svahu do dal
aí chodbi

ky. Vydrápal jsem se nahoru a z
ostal tam sed
t op
Yený o studenou vlhkou skálu. U
~ neexistuje síla, která by m
 zvedla na nohy, pomyslel jsem si.
 No tak, mladej, hejbni kostrou, u
~ to není daleko,  houkl na m
 ná
a pr
ovodce a já se cht
 necht
 musel zvednout, aby mohl se svým nákladem projít.
Krátká chodbi

ka ústila v men
aí jeskyni, kde ho
Yel ohe
H.
 U
~ jste v
aichni,  zeptal se jeden ze dvou chlapík
o, kte
Yí tu na nás 

ekali.
Ná
a pr
ovodce kývl a na n
co se ti
ae ptal.
 Jasn
, v
aechno u
~ je p
Yipraveno. Jenom je
at
 zav
Yu vrata. 
Za chvíli nám rachotivý zvuk signalizoval, 
~e vstupní chodba je zasypána kamením a sutí.
 Tady jste v bezpe

í,  
Yekl mu
~ v uniform
 a p
Yedal Frankovo t
lo do habánových rukou,  m
o
~ete si odpo

inout. 
Nohy pode mnou podklesly a já si sedl tam, kde jsem stál a sklonil hlavu na kolena. Hlasy kolem mi splynuly do neur

itého 
aumu. Moje t
lo byla jedna velká bolavá hmota.
Po chvíli jsem ucítil, jak m
 n


í ruce zvedají a n
kam m
 vle

ou.
Uv
domil jsem si, 
~e m
 svlékají, ale nem
l jsem sílu protestovat. V
aechno kolem bylo tak mlhavé a vzdálené.
Náhle jsem se propadl do 
~havé výhn
. Sna
~il jsem se vydrápat na nohy, ale n
kdo mi je podrazil. Pak m
 zase n


í ruce zdvihly a vynesly nad hladinu. Do mého v
domí se prodral hlasitý smích.
 Kone

n
 se nám mimino probírá, co? Jak se ti líbí horká koupel, Dare?  zahalekal veselý Dag
ov hlas.
Stál jsem spolu s Arturem a Benediktem uprost
Yed jezírka s horkou vodou, z n
ho
~ se do jeskyn
 zvedala hustá pára.
Artur m
 podpíral a Benedikt drhnul hrubou tkaninou moje bolavé t
lo. Rychle jsem se vzpamatoval. Bylo to báje

né.
Je
at
 jsme si navzájem vydrhli záda a vylezli ven. Dag nám hodil kus plátna na ut
Yení a pak mi do náru

e str

il kupku suchého 
aatstva. Bylo mi to sice trochu v
t
aí, tu a tam trochu potrhané, ale bylo to 

isté suché oble

ení, ve kterém jsem se zase za

al cítit jako 

lov
k. Pak mi n
kdo vtiskl do ruky misku s polévkou a malý krají

ek chleba. Zhltl jsem to ve vte
Yin
 a cht
l dal
aí. Jen
~e u
~ mi nedali. Prý musím po

kat na dal
aí jídlo. Benedikt mi v
aak p
Yinesl hrnek sladké kávy, 

ím
~ trochu uti
ail mé hladové útroby. Potom nám habán rozdal deky a v jeskyni s ohn
m, která byla nejsu
a
aí, nás vyzval, abychom si ud
lali pohodlí. Myslím, 
~e jsem usnul d
Yív, ne
~ jsem si n
jaké pohodlí sta

il ud
lat.

 					X  X  X

 Ty lumpe, do 

ehos m
 to navezl!  svíraly Tima pod bradou dv
 mohutné tlapy.  Nejrad
ai bych ti te
 zakroutil krkem. 
Pak mohutné t
lo náhle zvadlo, Timovy nohy se zase bezpe

n
 ocitly na podlaze a Vazoun se sesunul na hospodskou lavici. 
Jeho vztek se p
Yelil do lítostivého záchvatu.
 M
, svýho kamaráda takhle odkopne. To se p
Yece ned
lá. to jsem si nezaslou
~il. Sakra. D
lili jsme se vo chleba, vo vojenskou deku. Zachránil jsem mu 
~ivot, bastardovi. Co si vo sob
 sakra myslí?! Copak to jde? Takhle zni

ehonic m
 vyhodit? Tak aspo
H vobjednej pití, zmetku. 
Tim si masíroval krk, aby zkontroloval 
akody na vazivu, ale hlasivky se zdály být v po
Yádku. Zahalekal tedy na hostinského a objednal nejsiln
j
aí ko
Yalku, která tu byla k mání.
Mrknul kradmo na uslzeného Vazouna a doplnil:  Pro kámo
ae trojitou! 
Hm, z
Yejm
 si u Promacha po
Yádn
 popálil prsty. Dob
Ye mu tak, m
l m
 poslechnout, pomyslel si Tim, ale v zájmu svého t
lesného zdraví si své my
alenky nechal zatím takticky pro sebe. Lítostivý Vazoun je rozhodn
 p
Yijateln
j
aí ne
~ rozzu
Yený.
Kolikpak asi lidí u
~ se pokusilo Promacha upozornit na to, koho má ve v
zení? Je opravdu tak chytrý, 
~e ví odkud vítr vane?
V Timovi se rodila neur

itá obava, 
~e p
Yíli
a velký tlak by mohl být nebezpe

ný. Promachos by je mohl dát zabít, aby m
l klid. Z
Yejm
 se nepoda
Yilo mu vsugerovat my
alenku, aby je poslal proti drakovi. 
`koda. To by bylo bývalo nejjednodu
a
aí. Vazoun je stále je
at
 velice nejistá figurka ve h
Ye. Ale jinou nemá. Kdyby nebyl tak zatracen
 loajální ke svému 
aéfovi, mohli u
~ být mo
~ná p
Yátelé na svobod
.
 Je
at
 jednu trojitou,  za
Yval na hostinského, který Vazoun
ov st
ol obcházel 
airokým obloukem.
Hladina v krvi jeho spole

níka ut

aen
 vzr
ostala a stará vojenská historka, kterou práv
 lí

il, ztrácela souvislost. Kdy
~ se chvíli odml

el a sáhl po sklenici, Tim toho vyu
~il, aby se zeptal.
 A co ti vlastn
 v
aechno Promachos v

era ve

er 
Yekl? 
 
}e moc mluvim vo tom... jak je to zakázaný. 
 Neposlouchal t
? 
 Ale jo, 
 Nenapadlo ho, 
~e by m
l proti drakovi poslat své v
zn
? 
 Ale jo. 
 A pro

 to neud
lal? 
 Prej to smrdí a taky nemá rád, kdy mu n
kdo chce n
co moc vokat
 nasra -, nasre, naservirírovat. 
Vazounovi to je
at
 docela myslelo, ale jazyk u
~ ho tak úpln
 neposlouchal.
Kdy
~ je n
kdo despotickej lump, tak to je
at
 není tak hrozný, jako kdy
~ je navíc inteligentní despotickej lump, pomyslel si znechucen
 Tim. Asi to p
Yece jen bude chtít násilí. Jestlipak má Vazoun klí

e?
 Ale ten vyhazov, to bylo jenom na oko, ne? 
 Promachos a na voko? Se
a vadnej? Sebral mi klí

e, sebral mi unfinor-, iniformu, sebral mi v
aecko, hajzl. Esli m
 tu potká za t
Yi dny, budu vo
~ra-, budou m
 vo
~írat supi. 
 To má
a teda kamaráda. To sis um
l vybrat. Co na to tvoje 
~ena? 
 Tos nevid
l, jakym fofrem balila. 
 Asi zná Promacha. 
 Prej u
~ nestojí vo to, aby ji vohro
~ovala bestie, blb a tyran. Myslela tím Promacha, 
~e jo? 
 Jo, toho myslela taky. Tak
~e u
~ je pry

? 
 Jo. 
 
}e bychom dali Promachovi kapku za vyu

enou? 
 Nechci ho vid
t! 
 Ty se ho bojí
a? 
 Jo. 
 Aspo
H ses m
l rozlou

it s kamarády. Koupíme soude

ek a odneseme jim ho. Co ty na to? 
 Jo. 
 Bude legrace, uvidí
a,  zak
Yenil se Tim a b

~el se domluvit s hostinským, ne
~ si to jeho spole

ník rozmyslí.
Zbylo mu pár drobných, které dal pacholkovi ze dvora, aby mu zatím soudek odvezl na m
stskou strá
~nici. Pak se vrátil pro Vazouna, aby ho vytáhl z lokálu.
Potáceli se spolu mrazivou nocí a Tim m
l co d
lat, aby svého mohutného spole

níka udr
~el na nohou. M
sto bylo tiché a tmavé. Uzou

ký srpe

ek m
síce visel nad horami a mlhavý kruh kolem n
j signalizoval brzkou zm
nu po

así. Nejspí
a u
~ bude sn

~it. Bylo by pot
Yeba obstarat teplé boty a plá
at
. Náhle Tim pocítil beznad
ji svého po

ínání. A
e ud
lá, co ud
lá, v
~dycky to p
Yinese problémy. Jak rád by te
 m
l st
Yechu nad hlavou, poslouchal praskání ohn
 v krbu a v dlaních teplou vo
Havou kávu...
Strá
~nice p
osobila nevlídn
 a ospale zven

í i zevnit
Y. Vazoun tu v
aak trochu pook
Yál a zamí
Yil ke schod
om do sklepa.  V polovin
 schodi
at
 v
aak brknul a dol
o se dokutálel. Tim rychle seb
hl za ním, aby zjistil, zda se mu n
co nestalo. Vtom se ocitl p
Yed postavou ne zrovna vysokého, ale zato podsaditého chlapíka, který si ho velice pozorn
 prohlí
~el. Tima napadlo, 
~e neu
akodí p
Yedstíral lehkou podnapilost.
 Kdo jsi a co tu d
lá
a? 
 Tady kamarád u
~ m
l dost, tak ho vedu dom
o. Akorát je mi divný, 
~e bydlí tady. Vy tady taky bydlíte? 
Tmavé o

i toho mu
~e byly nep
Yíjemn
 pronikavé. Timovi p
Yipadalo, 
~e ho prokoukl hned prvním pohledem. Rychle se sehnul, aby pomohl Vazounovi vstát.
 No tak, kámo, seber se. Kam t
 mám dovést?  mumlal Tim, zatímco mu po zádech probíhalo celé hejno mrazivých pocit
o. Vazoun potáciv
 hledal rovnováhu na nejistých nohou.
 Same,  oslovil ho ten mu
~,  sly
aí
a m
 a vnímá
a m
, Same? 
 Jo. 
 Pomoz mi s ním nahoru,  kývl mu
~ na Tima a zavedl je do místnosti, která z
Yejm
 slou
~ila jako kuchyn
. Te
 tu ale nikdo nebyl.
 Támhle je voda a kafe. Uva
Y hodn
 silný,  p
Yikázal tónem mu
~e, který je zvyklý rozkazovat.
 Rozkaz, 
aéfe,  zasalutoval Tim a modlil se, aby si mu
~ nev
aiml, jak se mu t
Yesou ruce.
Sakra, p
Yemý
alel p
Yi p
Yíprav
 po
~adovaného nápoje, jak je mo
~né, 
~e m
 ten 

lov
k tak vyvádí z rovnováhy. Sice u
~ tu
ail, s kým má tu 

est, ale tím to bylo hor
aí. Pro

 je sem vlastn
 zavedl? Co má v úmyslu?
Donesl kávu ke stolu a v
aiml si Vazounovy mokré hlavy. Zdálo se, 
~e má i mén
 zaml
~ené o

i. Po kafi asi vyst
Yízliví úpln
. Jestli te
 plácne n
co nevhodného, budou trable. M
l by se pokusit zmizet, uv
domoval si Tim, ale jeho zv
davost byla siln
j
aí ne
~ pud sebezáchovy.
 A co ty jsi vlastn
 za

? 
 Potulný artista a kejklí
Y k va
aim slu
~bám, va
anosti. 
Xíkají mi Tim. Pokud máte zájem, rád vám p
Yedvedu n
co z mého repertoáru. První ukázka bude zdarma. 
 No dobrá, dobrá, dej si s námi kafe a pak m
o
~e
a jít,  propustil Tima ze svého úhlu ost
Yí
~í zrak a na programu se znovu ocitl Vazoun.
 M
oj milý Same, protentokrát jsem se rozhodl zmírnit své rozhodnutí. Dám ti je
at
 zku
aební odklad. Tv
oj zástupce se toti
~ naprosto neosv
d

il. To, co z n
j zbylo, m
o
~e
a zítra ve

er nechat poh
Ybít. Do té doby, a
e visí v
aem pro výstrahu na vr
aku u hradeb. Jestli i tob
 ute

e n
jaký v
ze
H, bude
a ho následovat. Jasné? 
 Mn
 p
Yece nikdy nikdo neutekl. 
 Tak a
e to tak z
ostane. Je to ve tvém zájmu. 
 Na m
 se m
o
~e
a spolehnout.  A kdo 
~e to vlastn
 utekl? 
 Patnáct mu
~
o z cely dvanáct se zni

ehonic vypa
Yilo. Mezi nimi i ti, za které ses tak p
Yimlouval. 
 Ale já v tom prsty nemám,  polekal se logického záv
ru Vazoun.
 To vím, nechal jsem si t
 prov

Yit,  pousmál se Promachos a jeho pohled op
t sklouzl na Tima, který se práv
 zakuckal p
Yi dopíjení své kávy.
 P
Yece jen bych se rád podíval, co umí
a,  
Yekl a op
Yel obli

ej do dlaní. I pod tím usm
vavým pohledem neustále sed
lo 

íhavé podez
Yení.
 Ale jist
 va
anosti, jsem vám k dispozici. 
Tim shodil kabát a n
kolika p
Yemety se p
Yemístil ke kuchy
Hské polici. 
}onglování pro n
j nebyl 
~ádný problém. Bral, co mu p
Yi
alo pod ruku, 
aálky, pod
aálky, talí
Ye, misky. Skoro m
l pocit, 
~e se p
Yi tom uklid
Huje. Nakonec vysekl hlubokou poklonu.
Oba mu
~i zatleskali.
 Se
a dobrej. A
~ pudu kolem tr
~i
at
, p
Yijdu se na tebe podívat,  usmál se dobrosrde

n
 Promachos, a
~ Timovi zase nasko

ila husí k
o
~e. Pak je milostiv
 propustil. Ale a
~ venku Tim uv

Yil, 
~e opravdu vyvázl. Rychle se rozlou

il se 
a
eastným Vazounem a pospíchal do své postele. Do rána u
~ mnoho 

asu nezbývalo, p
Yece jen by se m
l aspo
H trochu vyspat a srovnat si my
alenky. Nebylo mu to v
aak dop
Yáno. Sotva klapl dve
Ymi, objevila se Magda s vyd

aenýma zarudlýma o

ima. Bylo jasné, 
~e ani ona dosud oka nezamhou
Yila.
 Time, já u
~ nevím, co mám d
lat. V
~dycky si myslím, 
~e u
~ to nem
o
~e být je
at
 hor
aí, 
~e u
~ jsem na dn
. A p
Yece padám po
Yád hloub
ji a hloub
ji. Je v
obec v lidských silách to vydr
~et? 
Zoufalá Magda padla Timovi do náru

e a ot
Yásala se p
Yívalem plá

e. Tim ji chvíli hladil po vlasech, ale pak ji vzal za ramena a posadil ji na 
~idli.
 No tak, co se vlastn
 stalo? 
Magda v
aak vzlykala tak úp
nliv
, 
~e nemohla promluvit. Tim jen rezignovan
 zavrt
l hlavou a 
ael nabrat hrnek studené vody. Nebyl si tak docela jist, má-li ho Magd
 nabídnout k pití 

i jí ho vyklopit na hlavu. Magda v
aak zrovna natáhla ruce a zhluboka se napila.
 Promi
H, já u
~ ztrácím nervy. Omlouvám se. 
 Ví
a co? Nech si své omluvy a rad
ji vyklop, co se stalo,  zkusil Tim pro zm
nu drsn
j
aí tón.
 Aram zmizel. Ve

er jsem se vrátila a u
~ tu nebyl. 
 Hledala jsi ho? 
 Samoz
Yejm
. Ale nikdo ho nevid
l,  znovu sklouzla do usedavého plá

e.
Tim vzal Magdu kolem ramen, odvedli ji do jejího pokoje a posadil na postel.  Zkus si je
at
 pár hodin odpo

inout, ráno ho p
ojdeme hledat spolu. Taky zkusím na chvíli usnout. 
 Z
osta
H tu se mnou, já u
~ nem
o
~u,  
akemrala zoufalá 
~ena a Tim byl skoro v poku
aení jí vyhov
t.
 Ne,  odsekl skoro drsn
 a zabouchl za sebou dve
Ye jejího pokoje. Na chodb
 op
Yel rozpálené 

elo o studenou ze
. Ani neví
a, jak rád bych z
ostal, ale ty bys m
 za to mo
~ná jednou nenávid
la, pomyslel si v duchu Tim a zt

~ka do
ael do svého pokoje, kde padl na postel. Je
at
 ne
~ usnul, honilo se mu v hlav
, co v
aechno musí ráno za
Yídit, ne
~ se vydají hledat Arama a jeho p
Yátele, kterým se p
Yece jen poda
Yilo utéci z v
zení.

					X  X  X

V jeskyni 

as plyne tak trochu zvlá
atním zp
osobem. 
lov
k nikdy po
Yádn
 neví, jestli je den nebo noc. Vlastn
 u
~ jsem si ani nedokázal vybavit, jak je to dlouho, co jsem naposledy zahlédl opravdové denní sv
tlo. Tou
~il jsem po n
m a zárove
H se bál, 
~e nás tam chytnou a str

í zp
t. Tady mi bylo dob
Ye a cítil jsem se tu v bezpe

í. Jenom ten zvlá
atní neklid mi stále na
aeptával, 
~e u
~ je nejvy
a
aí 

as jít. I Frank u
~ se zotavil natolik, 
~e byl schopen cesty.
Bororo, jak tady 
Yíkali na
aemu pr
ovodci s jizvou, obstaral pro ka
~dého z nás solidní boty a teplé oble

ení. Po dne
aním ránu jsme v jeskyni z
ostali pouze my a Frank. Ostatní spoluv
zni se postupn
 vytratili ka
~dý n
kam jinam. U
~ bylo nebezpe

né tu setrvávat. Kdyby n
kterého uprchlíka chytili, mohl by ná
a úkryt vyzradit.
Bororo se je
at
 vypravil obstarat n
jaké zásoby na cestu a vzal s sebou Artura, aby mu pomohl.
Benedikt s Dagem zatím ve vedlej
aí jeskyni trénovali sv
oj post
Yeh v zápasu s holemi. Ozv
na rozná
aela a násobila zvuky náraz
o v nep
Yíjemné disharmonii. 
Ohlédl jsem se po Frankovi. Dr
~el v jedné ruce l
~íci a prsty druhé ruky do ní lehce 
eukal. O

i m
l zav
Yené a zasn
ný výraz jeho tvá
Ye m
 skoro provokoval.
Franku, oslovil jsem ho v duchu. Prozra
 mi , Franku, co práv
 d
lá
a?
Otev
Yel o

i a podíval se na m
 trochu nejist
, jako by se bál reagovat na podn
t mé mysli. Asi si stále je
at
 pamatuje mou první reakci, kdy
~ prozradil, 
~e umí 

íst mé my
alenky. Co to d
lá
a? zopakoval jsem v duchu svou otázku.
 To je zvlá
atní, 
~e se ptá
a,  zavrt
l hlavou Frank a na chvíli se odml

el. Kdy
~ u
~ jsem si myslel, 
~e mi neodpoví, pokr

il rameny, pousmál se a pokra

oval:  Já ti to tedy povím, ale nesmí
a se mi smát. Ví
a, je tu takové zvlá
atn
 p
Yíjemné prost
Yedí, napadá m
 spoustu v
cí. Práv
 te
 si tu jen tak pro sebe skládám píse
H a p
Yedstavuju si, jak zní. Vím, 
~e ji v 
~ivot
 neusly
aím, ale mohla by být dobrá. 
Opravdu v
obec nic nesly
aí
a, zeptal jsem se s trochou nejistoty, zda ho tou otázkou neodradím. Ale zdálo se, 
~e mu to nevadí.
 Nesly
aím ani to nejmen
aí, ale zlep
ail se mi hmat a cit pro chv
ní. Vnímám záchv
vy vzduchu a hmoty. Tak
~e svým zp
osobem mohu sly
aet t
Yeba bubnování, padající kameny, hukot vodopádu, n
kdy i kroky. Ostatní u
~ sly
aím jen ve své fantazii. Na
at
stí si na ni nemohu st

~ovat. 
Má
a n
jakou rodinu? 
Frank zesmutn
l a odvrátil tvá
Y.
Nemusí
a o tom mluvit, signalizoval jsem mu rychle, ale nebyl jsem si jist, zda m
 vnímá.
Nakonec zdvihl o

i a ti
ae odpov
d
l:  M
li jsme hol

i

ku, byly jí necelé dva m
síce, kdy
~ si opilí 
~oldáci ud
lali z tr
~i
at
 bojovou arénu. Moje 
~ena i s dcerkou z
ostala pod jedním t

~kým povozem. Pak mi um
Yela v náru

í. Dít
 to taky nep
Ye
~ilo. Co se d
lo dál, na to si n
jak nevzpomínám. Vlastn
 jsem zase za

al vnímat a
~ tam dole ve v
zení. Chvíli jsem m
l pocit, 
~e nemám pro co 
~ít. Jen
~e je tu je
at
 n
co. Cítím, 
~e m
 je
at
 n
kdo pot
Yebuje. Musím tam jít a m
lo by to být co nejd
Yív. U
~ je nejvy
a
aí 

as jít. 
Ano, taky to cítím, p
Yitakal jsem mu v duchu, i já musím jít i ostatní. P
ojdeme spolu. Pak jsem mu vypráv
l o sob
, Ann
 i Tritonovi. Najednou mi p
Yestalo vadit, 
~e mi rozumí, 
~e mi vidí do my
alenek. Zjistil jsem, 
~e v
obec není 
apatné moci si s n
kým popovídat.
Kdy
~ jsme byli v nejlep
aím, vrátili se zásobova

i. Prohýbali se pod váhou proviantu.
 Je nejvy
a
aí 

as odtud zmizet,  
Yekl Bororo, kdy
~ t
Yídil náklad pro ka
~dého z nás. V rychlosti jsme se je
at
 trochu najedli, nabrali vodu a posbírali v
ae, co by se nám je
at
 na cest
 mohlo hodit.
Pak jsme ve stopách na
aeho v
odce vyrazili na cestu rozlehlým skalním labyrintem. Chodba, kterou jsme vy
aplhali na denní sv
tlo, kon

ila poblí
~ m
stského smeti
at
. Venku hust
 sn

~ilo a byla v
t
aí zima ne
~ uvnit
Y skal. Pomalu se stmívalo.
 Nemohli jsme si vybrat lep
aí chvíli,  liboval si Bororo a s neochv
jnou jistotou nás vedl cestami i necestami pry

 od m
sta. Zpo

átku se mi to docela líbilo. Byl jsem venku na vzduchu, volný. Jen
~e pak se za

al terén sva
~ovat a my 
aplhali chvíli dol
o, chvíli nahoru a po n
jakém 

ase u
~ jenom nahoru. Ochablé svaly protestovaly proti ka
~dému dal
aímu napnutí nep
Yim

Yenou bolestí. Moje p
ovodní kulhání p
Ye
alo v pajdání a posléze v plou
~ení. Benedikt p
Yevzal m
oj díl nákladu, ale moc to nepomohlo. Frank na tom nebyl o moc líp ne
~ já. Sice se tvá
Yil state

n
, ale také se sotva vlekl.
 Nemohli bychom ud
lat chvíli pauzu?  obrátil se Benedikt na na
aeho neúnavného pr
ovodce.
 Je mi líto, ale opravdu to nejde. Musíme projít pr
osmykem, ne
~ p
Yestane sn

~it, jinak nás bez problém
o najdou. Pr
osmyk se sice dá bránit, ale bylo by mnohem jednodu
a
aí, kdyby nezjistili, 
~e tudy n
kdo procházel. 
 Mo
~ná u
~ ho stejn
 hlídají. 
 Do hor by se touhle dobou vydal jenom blázen. Vsadím klidn
 své nejlep
aí kalhoty, 
~e tu krom
 nás není ani noha. 
 Tak o co jde, kdy
~ tu stejn
 nikdo není? 
 A
~ p
Yestane sn

~it, p
Yijdou hledat stopy draka. 
 Co
~e? Jakého draka? Copak tu n
jaký 
~ije? 
 Vysv
tlím vám to ve

er u ohn
. Te
 musíme pokra

ovat. Dr
~te se u sebe, a
e se nikdo neztratí. Cesta pr
osmykem není nic p
Yíjemného ani za sv
tla, nato
~ te
. P
ojdu pomalu a ob

as se zastavím. Musíte to vydr
~et. A
~ se dostaneme za pr
osmyk, bude to u
~ jen kousek. 
Ani ne

ekal na ná
a souhlas a vyrazil dál. 
`li jsme te
 pomaleji a Benedikt se mi sna
~il pomáhat, jak jen to 
alo. Celou svou v
olí jsem si musel 
Yíkat: je
at
 krok, je
at
 jeden... P
Yestal jsem vnímat ostatní a upíral svou pozornost výhradn
 na ten kousek zem
 pod mýma nohama, kam budu muset v p
Yí
atí vte
Yin
 do
alápnout. Jak dlouho to je
at
 vydr
~ím?

lov
k v
aak nakonec vydr
~í víc, ne
~ si myslí. Úpln
 jsem ztratil pojem o 

ase. Najednou jsme zastavili.
 Jste tu v
aichni?  zji
a
eoval u
~ b
ohví pokolikáté Bororo.
 V
aichni,  vydechl Dag, který 
ael poslední a postrkoval Franka.
 To je dob
Ye. Te
 stojíme na konci pr
osmyku. Dál u
~ cesta stoupat nebude. Musíme ale projít nad nep
Yíjemným srázem. Sna
~te se na
alapovat opatrn
, nejlépe do p
Yedchozí stopy. Uklouznutí tu nikomu nedoporu

uji. Asi za p
ol hodiny bychom m
li být u chaty, kde na nás 

eká teplo a ob

erstvení. Tak se dr
~te, a
e jsme tam co nejd
Yív. 
 Rad
ai bych 
ael zkratkou, kdyby tu byla,  posteskl si Artur a p
Yehodil si zavazadlo z jednoho ramene na druhé.
 Ale tohle je zkratka,  u
aklíbl se nebo mo
~ná usmál Bororo a vyrazil vp
Yed do zasn

~ené tmy.
Je
at
 p
ol hodiny? To je nad mé síly. Znovu jsem sunul nohu p
Yed nohu a ka
~dým krokem 

ekal, kdy m
 n
která z nich zradí. Zapomn
l jsem na v
aechno kolem sebe. U
~ jsem nem
l sílu p
Yemý
alet nad tím, jak dlouho jdu a jak dlouho mám je
at
 jít, ani pocit nebezpe

í u
~ se neve
ael do mé vy

erpané mysli. Nohy na
alapovaly samy od sebe do vy
alapaných stop a já se najednou cítil víc ve snu ne
~ ve skute

nosti. Opravdu je
at
 jdu? divil jsem se chvílemi sám sob
 a zase upadal do podivné apatie neskute

na. 
Náhle se v
aak do mého v
domí za
Yízl pronikavý výk
Yik. Pocit úzkosti a pádu do hlubiny se st
Yetl s mou zoufalou snahou udr
~et kontrolu sám nad sebou. Ale tentokrát tu nebylo nic, 

eho bych se zachytil. Byl jsem p
Yíli
a pomalý, p
Yíli
a slabý. Ale p
Yesto jsem bojoval. 
}ivot. 
}ivot, který jako semínko zapadne do pukliny a za

ne r
ost. Pramínek se potká s pramenem a prom
ní své kapky v 
Yeku. V mé mysli zápasil strom o své v
tve s vichrem, s ohn
m blesk
o. Voda hu

ela temným proudem a strhávala m
 s sebou. Vtom se na lo
ce objevila Anna a podávala mi ruku. Kdy
~ jsem se zachytil, proud kolem m
 za

al ztrácet sílu. Dopluli jsme ke b
Yehu, vystoupili a lehli si do trávy. Zav
Yel jsem o

i a usly
ael vzdálené hlasy. Pluly ke mn
 stále blí
~ a blí
~ a já je za

al rozeznávat.
 Je
at
 to jednou zkusíme. 
 Neblázn
te, chlapi, v tomhle po

así u
~ nemáte 
aanci. Vyka
alete se na to. 
 Ale Anna tvrdí, 
~e je
at
 
~ije. Musíme to je
at
 jednou zkusit. 
 Jdu s vámi,  rozeznal jsem Boror
ov hlas a pak se moje 
Yeka op
t rozvodnila do temného hu

ení. Ale ne, to p
Yece není 
Yeka, zní to jako vítr, vánice.
Otev
Yel jsem o

i. Le
~el jsem zabalený v ko
~e
ainách uvnit
Y prostorné chaty. V kamnech kousek ode mne praskal ohe
H a venku hu

ela a rachotila bou
Ye. Soud
 podle nepravidelných poryv
o v
tru, to musela být po
Yádná vich
Yice.
 Dare, ty kouká
a! 
}e kouká
a, vi
?  zazvonil mi do ucha Derik
ov d
tský hlásek. Zárove
H s ním ke mn
 p
Yistoupily dv
 známé postavy.
 Kdy se kone

n
 nau

í
a poslouchat moje rady, co?  uvítal m
 svým osobitým stylem starý kouzelník.
Anna ho odstr

ila a usmála se na m
:  Neber ho vá
~n
, m
l o tebe v
t
aí strach ne
~ v
aichni ostatní. Ale u
~ bude v
aechno v po
Yádku, vi
? 
Pokusil jsem se zdvihnout ruku a zach
Yestit náramkem. Jen
~e oba moji snahu zeptat se, co se d
je, zcela ignorovali. Anna m
 nakrmila 
Yídkou polévkou. Pak se p
Yesunula kousek vedle. Uv
domil jsem si, 
~e i tam n
kdo le
~í, ale nemohl jsem rozeznat, kdo to je. Malý Derik te
 sed
l vedle n
j a ti
ae mu n
co povídal. Sna
~il jsem se zdvihnout, abych lépe vid
l, ale Tritonova ruka m
 zase p
Yitiskla do ko
~e
ain.
 No dobrá, tak já ti to teda v
aechno 
Yeknu, abys m
l klid,  ozval se vedle m
 známý sípavý tón mého u

itele a já po

kal, a
~ si p
Yitáhne 
~idli blí
~ k mé posteli. 
 Celé dva dny jsi nebyl p
Yi smyslech. Pamatuje
a si, co se stalo tam na cest
?  
S obtí
~emi jsem lehce zavrt
l hlavou.
 Frank uklouzl a spadl za svahu. A tebe zase popadl záchvat. Asi byla dost fu
aka t
 sem dopravit. Ti 

ty
Yi, co t
 vlekli, se zhroutili sotva p
Yekro

ili práh. No, na to jak vypadali, se vlastn
 vzpamatovali docela brzo. Za dv
 hodiny u
~ se zase chystali ven. Tou dobou p
Yestalo sn

~it a trochu se vyjasnilo. Z
Yejm
 hledali Franka. Vrátili se po ob
d
 a p
Yinesli n
jaké t
lo. Frank to ale nebyl,  Triton kývl bradou k vedlej
aí posteli.
 Ná
a nalezenec u
~ byl v p
oli cesty na v


nost. A ví
a, kdo to je? To bys nev

Yil té náhod
, Benedikt
ov bratr, Emin a Derik
ov otec. U
~ se sice probral, ale zdá se, 
~e nikoho nepoznává. Derik to bere docela state

n
. 
Zdvihl jsem záp
stí s náramky.
 Hledá
a Emi?  pousmál se pod fousy Triton a já p
Yikývl.
 Ta na nás 

eká v dal
aím Bororov
 doup
ti. Tady to toti
~ není dost pohodlné. A
~ vám bude líp, p
Yesuneme se tam. 
Pak Triton vstal a p
Yilo
~il do kamen. Necht
lo se mu vypráv
t dál, to jsem docela chápal. 
Ani to nebylo t
Yeba. Sna
~il jsem se zahnat my
alenky na Franka a zaposlouchal se do kvílených tónin vánice...
Asi jsem musel znovu usnout, nebo
e m
 p
Yíchod na
aich p
Yátel probudil. Sklepali ze sebe sníh a rampouchy, pohodili kabáty hned u dve
Yí a dosedli na první 
~idli 

i lavici, která byla po ruce. Na Daga 
~ádná u
~ nezbyla, tak se rozvalil p
Yímo na podlaze. Vypadali unaven
 a znechucen
. Triton jim postupn
 nalil horkou polévku. Frank
ov osud byl z
Yejm
 zpe

et
n. Bylo mi úzko z toho ticha, které mezi námi panovalo. Vich
Yice po
Yád je
at
 neztrácela svou sílu. Lomcovala okenicemi a sna
~ila se proniknout roubenými st
nami chaty. Venku to muselo být dost hrozné. Ka
~dému z nás bylo jasné, 
~e se to prost
 p
Ye
~ít nedá. Anna z
Yejm
 musela vycítit moji beznad
ji, nebo
e nahmatala pelest a p
Yisedla si ke mn
 na postel. Vzal jsem ji za ruku a hned mi bylo trochu líp.
 Já ho vidím, Dare,  
Yekla úpln
 ti
ae jakoby jen pro m
,  
~enská ruka upravuje ko
~e
ainy, ve kterých je zabalen. On 
~ije. Já to vím. 
V

Yil jsem jí. Kdo jiný by to mohl v
d
t líp ne
~ ona. Její obrazy, pokud si vzpomínám, nikdy nelhaly. Sice n
kdy nebyly nejp
Yesn
j
aí, ale nelhaly.
Bororo se zvedl, p
Yilo
~il do kamen, hlasit
 zaklapl dví
Yka a pak nakopl zbylá polena. Nakonec to u
~ nevydr
~el a vy
at
kl:
 Sakra 
~enská, pro

 to d
láte? Akorát to t
ma svejma 
Ye

ma zhor
aujete. Sama dob
Ye víte, 
~e je to fale
aná nad
je. Prost
 m
l sm
olu, no! 
Dag se zvedl, aby se postavil na obranu Anny, jen
~e Bororo mezitím zapadl na svou 
~idli a zabo
Yil hlavu do dlaní. Nemyslel to zle, jenom jí prost
 nev

Yil.
Dag nad ním jen mávl rukou a 
ael aspo
H postavit vodu na kafe. 
Vánice zu
Yila je
at
 dal
aí dva dny. Potom se b
hem ve

era uti
aila a ráno nás uvítalo jisk
Yivým ú
~asem. Tiché zasn

~ené hory se oblékly do t
Ypytiv
 jasného roucha a slune

ní sv
tlo a
~ bolelo svou intenzitou. I Ben
ov bratr se vyhrabal ven a rozhlédl se.
 U
~ jsme tady, blízko, u
~ p
Yicházíme,  
Yekl najednou zvu

ným hlasem a my se mimod
k rozhlédli, komu to 
Yíká. Ale nikoho jsme nevid
li. On v
aak pokra

oval ve své samomluv
.
 Jsme tu a chceme vám pomoci. Spojíme svoje síly pro dobrou v
c. Ano, my u
~ jdeme. 
A mu
~ vykro

il tak, jak byl - polooble

ený s nezavázanýma botama - do nejhlub
aí sn
hové záv
je. Jen tak tak ho Dag zachytil za ruku, aby nesklouzl ze svahu.
 Hej, hlídej si prosím t
 svou rodinku,  houkl na Bena a postr

il zmateného Arama blí
~ k chat
. Benedikt ho pro jistotu zatla

il zp
t ke vchodu dovnit
Y.
Dag zatím dovád
l s malým Derikem, házeli po sob
 sníh a strkali se do záv
jí. Kousek dál postával Bororo s Arturem a pozorn
 si prohlí
~eli celé okolí. Pak se o n


em ti
ae dohadovali, ka
~dý ukazoval n
kam jinam, vrt
li hlavou, 
aermovali rukama. Nakonec se asi dohodli, proto
~e se svorn
 a v dobré nálad
 p
Yipojili k Dagovi a Derikovi. Ne
~ jsem se nadál, u
~ jsem v tom lítal taky. Nakonec jsme m
li sníh úpln
 v
aude. Je
at
 rádi jsme se vrátili do tepla.
Dag p
Yistoupil k Ann
 a s nevinným  vezmi si Anno  jí vlo
~il do ruky sn
hovou kouli. Málem leknutím ten sn
hový dáre

ek upustila. Rychle se v
aak vzpamatovala a usmála se:  To je pro m
, Dagu? 
 Jasn
,  odpov
d
l dotázaný a rychle si p
Yed sebe p
Yitáhl Artura. Anna m
la na slepou osobu docela dobrou trefu. Arturovi se poda
Yilo nepatrn
 uhnout, tak
~e nejv
t
aí sn
hový p
Yíd
l nakonec stejn
 p
Yistál Dagovi za krkem. Hned mi z toho veselého dovád
ní bylo trochu líp.
Pak vyrazil Dag s Benediktem na d
Yíví a Artur s Bororem na prohlídku okolí. Ale nádherný den moc dlouho nevydr
~el. Je
at
 p
Yed ob
dem se zase za

ala obloha zatahovat. Bororo se vrátil zamra

ený a nervózní.
 Musíme odtud okam
~it
 odejít,  prohlásil, kdy
~ jsem po ob
d
 zbíral pou
~ité nádobí,  záv
je nad srubem jsou p
Yíli
a mohutné. Pokud by se uvolnily, poh
Ybí nás tu v
aechny a
~ do jara. Taky tu není dost zásob a d
Yíví. Budete se muset p
Yesunout do mého zimovi
at
. 
 Ale nem
o
~eme odejít,  zaprotestovala Anna,  je
at
 nám chybí 

tvrtý. 
 Já tady mluvím o 
~ivot
 nebo smrti nás v
aech, pokud to snad n
komu není jasné,  zvý
ail trochu hlas Bororo a sjel nás pátravým pohledem.
 N
které zimní bou
Ye tu trvají i jeden 

i více týdn
o. U m
 doma p
Ye

káte jakýkoliv ne

as, ale tady ne. Po

así se zase za

íná zhor
aovat. Navrhuji vyrazit okam
~it
. Te
 hned! Pochopili jste m
? 
 Jen
~e &  zkusila pípnout Anna, ale starý kouzelník se k ní naklonil a naléhav
 za
aeptal:  Te
 ne, Anno. On má pravdu. P
Yesuneme se. 
 
}ádný náklad odtud tahat nebudeme. Jen to, co pot
Yebujeme na cestu. Pokud v
aechno p
ojde normáln
, dorazíme na místo asi za t
Yi nebo 

ty
Yi hodiny. Je to v
aem jasné? 
Anna se tvá
Yila velice ne
a
eastn
 a v
obec nejevila ochotu odejít.
Nakonec ji musel Dag skoro vynést ven a postrkovat p
Yed sebou, aby ode
ala z místa, kde cht
li 

ekat na 
tvrtého.
Znovu jsme tedy byli na cest
. 
`lo se nám ve sn
hu h
o
Y ne
~ minule, ale aspo
H to nebylo po
Yád do kopce. Bororo nás 

asto zastavoval a upozor
Hoval na riziková místa. 
`li jsme pom
rn
 rychle. V
aichni jsme si uv
domovali, 
~e se m
o
~e po

así ka
~dou chvíli spiknout proti nám a schovávat se p
Yed bou
Yí ve skalách se nám necht
lo. Asi po hodin
 cesty za

al Derik f
Hukat, 
~e nem
o
~e. Benedikt ze svých kapes vylovil popruhy a usadil do nich chlapce k sob
 na záda. 
Safra, ten tady myslí na v
aechno, usmál jsem se na n
j.
Mrkl na m
 pohledem ve stylu - co se diví
a, to je p
Yece normální a 
ali jsme dál.
Nejhor
aí úsek cesty bylo p
Yekonání polovlhkého a polozasn

~eného vodopádu 

i snad u
~ ledopádu. Bororo nás p
Yetahoval p
Yivázané na lan
, co
~ bylo moje 
at
stí. Uklouzl jsem a p
kn
 si natloukl ruku a koleno. Pochopiteln
 to siln
j
aí. No a u
~ zase jsem kulhal na ob
 nohy. Je
at
 
~e neuklouzl Dag. Toho bychom asi v
obec neudr
~eli. Taky byl nejlep
aí p
Yi pro
alapávání cesty ve sn
hu. Znovu jsem musel obdivovat jeho sílu a výdr
~.
Vítr sílil ka
~dým okam
~ikem. Cítil jsem, jak mi pomalu dochází dech. Na
at
stí ve chvíli, kdy se mi za

alo podlamovat bolavé koleno, se p
Yed námi otev
Yel sv
tlem a teplem dýchající otvor dve
Yí a za ním místnost se sálajícím ohn
m v krbu a s Emi, která nás hlasit
 svým zvonivým smíchem vítala.
Neznám nic p
Yíjemn
j
aího, ne
~ je pod
Yimování u krbu v m
kkých ko
~e
ainách. Nechal jsem si o
aet
Yit koleno, p
Yinést 

aj a na p
ol ucha poslouchal 
at
betání mé kamarádky, která toho má tolik k vypráv
ní. Usnul jsem ani nevím jak a propadl se do velice podivných sn
o. Sv
t, ve kterém jsem se ocitl, m
l zvlá
atní 
~ivotní podmínky. Ka
~dý p
Yedm
t tu 
~il svým vlastním 
~ivotem nebo to tak aspo
H vypadalo. M
nily se barvy, m
nily se tvary a já se divil, jak je to mo
~né. To je p
Yece normální, 
Yíkal mi n
kdo, copak nezná
a pulsující energii? To jsou na
ae zahrady, ukázali mi polární zá
Yi a 
ali si s ní zatan

it. Za

ala se mi z t
ch barev a mihotání to

it hlava a taky jsem se s bolením hlavy probudil. Setkal jsem se s pohledem Anny, starého kouzelníka a Benova bratra. Museli jsme procitnout ve stejném okam
~iku. Mo
~ná se jim zdál i úpln
 stejný sen, napadlo m
.
 Jak vidím,  
Yekla slepá Anna,  v
aichni jsme se probudili zárove
H a m
li jsme stejný sen. Sice nevidím tento sv
t, ale vidím nás 

ty
Yi a sv
t z toho snu. Je trochu zvlá
atní, ale musíme si zvyknout na zvlá
atní zá
~itky a vid
ní, abychom mohli splnit své poslání. Jen je
at
 pot
Yebujeme 

tvrtého. N
kdo by se m
l vrátit a p
Yivést ho. 
Ucítil jsem na sob
 pohled. Oto

il jsem se. U krbu sed
l bez pohnutí Benedikt a díval se na m
. Usmál jsem se, ale on nezareagoval. Jen se mi ml

ky díval do o

í a pak jeho pohled sklouzl na ostatní probuzené.
 M
oj bratr ho p
Yivede,  prohlásil najednou Aram a te
 u
~ jsme se na Benedikta dívali v
aichni.
 M
l by si pospí
ait,  
Yekla Anna.
 Tak mu aspo
H 
Yekni, jak ho najde,  vmísil se do toho starý kouzelník.
 Ale to já nevím,  bránila se Anna.
 Tak se trochu víc soust
Ye
. Dej mu n
jakou nit, n
jakou stopu. P
Yece nem
o
~e prohledat celé hory,  roz

iloval se Triton.
Vymotal jsem se z p
Yikrývek a vzal Annu za ruce. Povzdechla a zav
Yela o

i. Neru
aili jsme ji, pokud nepo

ítám praskání ohn
 v krbu a hu

ení v
tru, tlumené kamennými zdmi budovy.
Po chvíli pustila moje ruce a za

ala mluvit.
 Skála - n
jaký otvor ve skále - t
Yi lidé v ko
~e
ainách - malý ohe
H, ale 
~ádné jídlo. Stoupám po skále vzh
oru, su
eové pole, zase skála a hluboká puklina, velice, velice dlouhá - kon

í kousek od chaty, kde jsme p
Yedtím byli. Víc nevidím,  pokr

ila omluvn
 rameny Anna.
 
`koda 
~es to nezkusila, ne
~ jsme z té chaty ode
ali,  neodpustil si jízlivou poznámku Triton.
Benedikt vypadal nejist
 a zdálo se mi, 
~e se nem
o
~e rozhodnout. Vracet se, mo
~ná pro nic za nic, v tomhle po

así byl svým zp
osobem hazard. Má v

Yit slepé 
~enské? Je to na
ae poslání opravdu tak d
ole
~ité nebo jsme nemocní cvoci?
Skoro jsem sly
ael ty jeho nevy
Y

ené otázky, které se mu te
 honí hlavou. P
Ye
ael jsem k n
mu a zach
Yestil náramky.
 Chce
a, abych 
ael,  
Yekl pomalu spí
a jako konstatování ne
~ jako otázku a díval se na m
. P
Yikývl jsem, i kdy
~ jsem o n
j m
l strach. Pak jsem ho vzal kolem krku a v duchu ho prosil, aby byl opatrný.
 Tak jo. A neboj se, já to zvládnu. Hlavn
 tu zatím nic neprove
,  poplácal m
 po zádech a za

al si ti
ae chystat v
ci, aby p
Yi tom nevzbudil dal
aí spá

e. Jen
~e sotva vyklouzl ven, vzáp
tí se kolem nás protáhli i Dag s Arturem a taky pln
 vyzbrojení, jak jsem si v
aiml. 
}e by bývali nespali a poslouchali?
A jakoby toho je
at
 nebylo dost, vyno
Yil se ze sousedních dve
Yí Bororo s velice mrzutým a zamra

eným výrazem. Na rameni m
l navle

ené kotou

e lan r
ozné síly a na zádech batoh.
Za ním se ve dve
Yích objevila zjizvená dív

í tvá
Yi

ka se smutným pohledem.
 V
~dy
e jsi sotva p
Yijel, tati,  
Yekla ti
ae vy

ítav
.
 Neznají na
ae hory, nem
o
~u je tam pustit samotné. Postarej se zatím o na
ae hosty, ano? 
 Dob
Ye. Dej na sebe pozor. 
 To ví
a, 
~e jo,  koutkem oka jsem pozorn
 sledoval tu pusu na rozlou

enou a trochu si poopravil mín
ní o na
aem zachránci.
Pro

 on to vlastn
 d
lá? Pro

 si nás uvázal na krk v téhle ne práv
 p
Yíznivé ro

ní dob
? Za

al m
 zajímat.

					X  X  X

Tim svázal nalezené d
Yevo, aby se mu lépe neslo a starostliv
 se ohlédl k obloze. Zvolna se zatahovala 
aedými 
amouhami. D
lalo mu to starost. Rád by na
ael lep
aí úkryt ne
~ je ta malá jeskyn
, ve které se schovali. B
hem bou
Ye nebylo mo
~né udr
~ovat ohe
H. Jsou prochladlí, dochází zásoba potravin a po

así se u
~ zase zhor
auje. A p
Yece byl p
Yesv
d

en, 
~e tu n
kde ve svahu této hory musí být lidské obydlí. B
hem té poslední jasné noci p
Yed bou
Yí zahlédl úpln
 z
Yeteln
 sv
tlo, které se ni

ím jiným ne
~ p
Yítomností 

lov
ka vysv
tlit nedá. Ur

it
 to bylo n
kde tady blízko. Mo
~ná je tam i ztracený Aram a mo
~ná by tam nalezli úto

i
at
 pro sebe i pro toho ne
a
eastníka, o kterého zakopli, kdy
~ hledali úkryt p
Yed bou
Yí.
Kone

n
 dovlekl sv
oj náklad k malé rozsedlin
, kde ho
Yel miniaturní ohe
H, nad kterým se Magda sna
~ila uva
Yit 

aj. Zdvihla k Timovi o

i, ale ani se neusmála. Tim se protáhl dovnit
Y a zkontroloval stav jejich nedobrovolného spole

níka. Zdálo se, 
~e hore

ku u
~ nemá, ale dosud se neprobral. Ob

as sebou cuknul nebo zana
Yíkal. Taky byl nep
Yedstaviteln
 hubený. Jednu ruku mu Magda srovnala do dlahy, nebo
e se zdálo, 
~e si ji p
Yi pádu zlomil. Tohle asi t

~ko p
Ye
~ije, pomyslel si Tim a vrátil se ke vchodu.
Vzal si od Magdy misku horké tekutiny, kam 
~ena vyt
Yepala zbytek kávy a poslední zrnka cukru. Po t
ch n
kolika dnech uprost
Yed mrazu a vánice to byl tak trochu zázrak dr
~et v ruce n
co teplého. Magd
 se t
Yásly ruce. Asi má hore

ku, polekal se Tim. Bude muset p
Yinést víc d
Yeva na ohe
H a vy
aplhat je
at
 o n
co vý
a, aby se poohlédl po n
jakém pohodln
j
aím úkrytu. Pokud ale p
Yijde je
at
 jedna bou
Ye, ani necht
l domyslet, co je 

eká.
A

koli se mu do toho v
trného po

así necht
lo ani v nejmen
aím, rad
ji hned vyrazil na dal
aí pr
ozkum. Stejn
 nebude moci jít p
Yíli
a daleko, aby se stihl do ve

era vrátit. Taky nesmí ztratit orientaci a ani 
apatn
 
alápnout. Sn
hové p
Yevisy a záv
je mohou být velice zrádné.
Tim opatrn
 k
Yi
~oval svah a sna
~il se p
Yíli
a neuhýbat od sm
ru, kterým se vydal. Zatím objevil na ke
Yících n
jaké zmrzlé plody - t
Yeba je Magda bude znát. A potom narazil na cosi zvlá
atního. Vypadalo to jako lidská stopa. Musela být 

erstvá, nebo
e byla jen lehce zavátá sílícím v
trem. Timovi se zrychlil krevní ob
h. Opravdu bude mít 
at
stí a n
koho tu najde? Rychle se vydal po stop
.
Po del
aí dob
 kone

n
 se
aplhal na plo
ainu s velkou chatou. 
 Jupí,  zavýskl a v p
Yí
atím okam
~iku u
~ bu
ail na dve
Ye. Pak si v
aiml, 
~e jsou zaji
at
ny kolíkem zven

í. Uvolnil ho a vstoupil. Uvnit
Y bylo je
at
 teplo, ale zdálo se, 
~e obyvatelé práv
 ode
ali. 
 Sakra,  zaklel Tim znechucen
. Pak za

al prohlí
~et, co tu z
ostalo. Kdy
~ objevil zásoby 
apeku, kávy, cukru a su
aeného ovoce, nálada se mu zase zvedla. Na
akrábal na stole vzkaz pro obyvatele chaty a p
Yibalil k zásobám pro ka
~dého je
at
 jednu deku proti no

nímu chladu. Zítra se pokusí p
Yesunout Magdu a nemocného do bezpe

í chaty. 
Je to sm
ola, 
Yíkal si, kdy
~ vid
l 
airokou 

erstvou stopu, která se ztrácela v záhybech terénu. Museli odejít chvíli p
Yed tím, ne
~ se sem dostal. Vítr se trochu zti
ail, ale za

alo zase chumelit. Tim je
at
 jednou zkontroloval upevn
ní nákladu na zádech a vyrazil zp
t, jak nejrychleji dokázal. Sn

~ení houstlo a op
t se zdvihl vítr. Ne
~ se mu poda
Yilo najít jejich úkryt, u
~ se p
kn
 setm
lo. 
Magdiny o

i se leskly hore

kou, ale p
Yece jen trochu o
~ily p
Yi pohledu na donesené poklady. P
Yece jen byla nadcházející noc o n
co snesiteln
j
aí ne
~ ty p
Yedchozí. 
Ráno Tim rozd
lal ohe
H a uva
Yil horkou silnou kávu. Magda se probudila zalitá potem, ale cítila se o n
co lépe. Venku stále sn

~ilo a foukal nárazový vítr. 
 No, po

así sice není nic moc, ale asi bychom to m
li zkusit. 
 Já to mo
~ná zvládnu, Time, ale on?  kývla Magda sm
rem k le
~ícímu mu
~i.
 Naho
Ye by mu bylo o moc lépe. M
l by v
t
aí 
aanci na p
Ye
~ití. 
 Ale jak ho tam dostane
a? 
 Na zádech, na smyku, na lan
 - jak to p
ojde. 
 No - já nevím,  pochybova

n
 zavrt
la hlavou Magda. Pak vzala hrnek s vla
~nou tekutinou a pokusila se nemocnému zvednout hlavu. Tim p
Yiklekl, aby jí pomohl. Mu
~ n
kolikrát polkl a pak otev
Yel o

i. Udiven
 se rozhlédl a znovu se napil. Pokusil se posadit, ale p
Yi tom se op
Yel o bolavou ruku, tak
~e jenom ti
ae hekl a nechal toho. 
 Kde to proboha zase jsem?  vyrazil ze sebe.
 Nemusíte mít obavy,  sna
~ila se ho uklidnit Magda,  na
ali jsme vás venku zran
ného, ale nemusíte mít obavy. Zase budete v po
Yádku. 
Mu
~ se na ni tak n
jak neur

it
 díval a pak zavrt
l hlavou.
 Je mi to líto, paní, 
~e vás nesly
aím. Jsem toti
~ hluchý. Taky mám asi n
co s rukou. Nemohu s ní hýbat a bolí m
. 
 No, to tedy bude t

~ká domluva,  za
aklebil se Tim,  to nám tak je
at
 scházelo. Jestlipak  ho napadne nám ukázat, kde bydlí? 
 Ale Time, bu
me rádi, 
~e se aspo
H probral k v
domí. 
 Víte já - 
Yíkají mi Frank. Asi jsem uklouzl na cest
 a spadl. Neznám to tady v horách. Moc vám d
kuji, 
~e se o m
 staráte. Víte já - já u
~ bych m
l jít. Vlastn
 je nejvy
a
aí 

as, abych 
ael. Jen
~e mi trochu chybí síly. Ale dostat se tam musím. Pokud mi pom
o
~ete, budu vám velice zavázán. Kdybych jen trochu mohl, 
ael bych sám - ale takhle... 
 Co to blábolí za nesmysly?  zamra

il se Tim.
 On,  Magd
 vyhrkly z o

í slzy,  on mluví stejn
 jako Aram. 
 Nejspí
a n
jaká bláznivá nákaza,  zamumlal Tim rozpa

it
, nebo
e i on u
~ s n


ím podobným p
Yi
ael do styku. Tahle zvlá
atní posedlost n
kam se dostat - co za tím sakra v
zí - vrtalo mu myslí, ale vysv
tlení nenacházel.
 Ach Time, co to s námi ten 
~ivot vyvádí,  rozplakala se znovu Magda.
Nemocný se na ni úzkostliv
 podíval:  Víte, moc m
 mrzí, 
~e jsem vám na obtí
~. Klidn
 m
 tu nechte a b

~te svou cestou, pokud vám n
jak komplikuji 
~ivot. To bych opravdu necht
l. To tedy rozhodn
 ne. 
Magda si set
Yela slzy, zavrt
la hlavou a pokusila se o úsm
v.
No, aspo
H n
co, pomyslel si Tim a za

al balit. Po

así se ani nezlep
ailo ani nezhor
ailo, m
li by se pokusit o p
Yesun je
at
 dnes. Frank se po nich nejist
 díval, nejspí
a si myslel, 
~e ho p
Yece jen opustí a nechají osudu napospas. Kdy
~ bylo v
aechno p
Yipraveno a Tim si nalo
~il nemocného na h
Ybet, za

alo to znovu.
 Takhle se se mnou p
Yece nem
o
~ete tahat. To je holý nesmysl, abyste m
 v tomhle po

así vlá

el na zádech. Klidn
 m
 tu nechte, já... 
Tim se na n
j vztekle obrátil a velice energicky zran
nému mimicky nazna

il, aby sklapl. Pomohlo to. Pak vyrazili. Magda vlá

ela zavazadlo se v
aím, co m
li a Tim sup
l pod 
~ivým nákladem. Postupovali velice pomalu. Sna
~ili se vybírat nejsch
odn
j
aí cestu, ale nebylo to snadné. Ka
~dých n
kolik minut museli odpo

ívat. Pak zjistili, 
~e se Frank op
t propadl do bezv
domí.
 Nedoká
~eme to,  protestovala Magda, kdy
~ Tim p
Yeru
ail máto
~ný odpo

inek a nutil 
~enu pokra

ovat v cest
. Její náklad zap
Yí

il do jedné rozsedliny - mo
~ná se pak pro n
j vrátí. Ale ani nalehko to pro Magdu nebylo o mnoho snaz
aí. Nejhor
aí na tom bylo, 
~e nejnáro

n
j
aí úsek byl stále p
Yed nimi. I Tima u
~ pomalu opou
at
ly síly. Bezvládný 

lov
k je velice obtí
~ným nákladem, i kdy
~ je tak vyhublý.
Tentokrát museli odpo

ívat trochu déle. Jak to je
at
 m
o
~e být daleko? V
~dy
e u
~ jsou na cest
 ur

it
 víc ne
~ t
Yi hodiny. Vydr
~í je
at
 dal
aí hodinu nebo dv
? Vy

erpan
 se rozhlédl. Sn

~ení ustalo, ale vítr zesílil. Nep
Yíjemn
 se prodíral do v
aech skulin, hnal náv
je sn
hu a 
alehal jimi do o

í. Studený pot stékal Timovi po celém t
le. Je
at
 chvíli, je
at
 malou chvilku si odpo

ine a zase vzh
oru. U
~ je vid
t p
Yevis, za kterým je ukryta chata. Zdá se být blízko, ale horské vzdálenosti v
~dycky klamou. Musíme dál. 
 Magdo,  zat
Yásl schoulenou 
~enou,  vstávej, musíme dál. 
Pomalu a neochotn
 se zvedla a poslu
an
 vykro

ila sm
rem, který Tim ukázal. Klopýtala a zachytávala se vý

n
lk
o skal.
Pak se dostali k pr
orv
. Za dobrého po

así by se dala docela oby

ejn
 p
Yesko

it. Te
 ji v
aak budou muset velice opatrn
 p
Ye
aplhat. Náv
je sn
hu zakryly nebezpe

né okraje, budou si muset dát pozor na uklouznutí. 
Tim Magd
 vysv
tloval, kudy se má pustit a ta jen nep
Yítomn
 p
Yikyvovala. S velkými obavami sledoval její výkon, nebo
e v
d
l, 
~e by jí v nesnázích ani nemohl podat pomocnou ruku. Mladá 
~ena v
aak projevila dostate

nou obratnost a za chvíli stála na druhé stran
 pr
orvy. Tim se zhluboka nadechl a vydal se v jejích stopách. u
~ byl skoro na druhé stran
,jednou rukou u
~ se bezpe

n
 chytil naho
Ye, kdy
~ sebou Frank zcela ne

ekan
 
akubl a naru
ail tak Timovu rovnováhu. Magda vyk
Yikla a zachytila jeden z 
Yemen
o, kterými byl Frank p
Yichycen na Timových zádech. Zran
ný se znovu vzep
Yel proti 
Yemen
om, Tim sklouzl z opory pro nohy a z
ostal viset pouze za ruku naho
Ye. Jako artista m
l ruce dob
Ye trénované, ale dvojitá váha byla p
Yece jen moc.
 Dr
~ se Time, proboha, dr
~ se,  k
Yi

ela Magda ave slabých rukou svírala 
Yemen, a

koli v
d
la, 
~e nemá 
aanci ho sama udr
~et.
Marn
 se Tim sna
~il znovu najít rovnováhu a zachytit se nohama na té skalní klouza

ce. Cítil, jak jeho ruka zvolna slábne pod tou neklidnou vahou obou t
l.
Strmá 

ást pr
orvy kon

ila ostrou zubatou hranou, která nenabízela 
~ádnou p
Yízniv
j
aí mo
~nost pádu.
Tome, kamaráde, napadlo Tima, asi u
~ se brzo setkáme. Pak ucítil, 
~e Magda pustila 
Yemen. To je dob
Ye, 
Yekl si, nepoletí se mnou. 
Ve stejném okam
~iku v
aak ucítil obrovský tlak v záp
stí a neznámá síla ho vytáhla z pr
orvy.
 Díky, Tome,  
Yekl je
at
 nap
ol omámený událostmi.
 Jakej Tom? Mn
 
Yíkají Dag,  zahalekal hlas nad ním.

				X  X  X

Hrát si na hon
nou uvnit
Y chaty asi není pro nezú

astn
né moc legra

ní, proto
~e to Triton nakonec nevydr
~el a vyhodil nás na mráz. Tedy ne úpln
 doslova, ale poslal nás nejd
Yív oblíknout.
Vyrazil jsem s Emi, Derikem a Sárou ven. Sice fu

el nep
Yíjemn
 ostrý vítr, ale moc nám to nevadilo. Holky se spol

ily proti nám kluk
om, ale kam se na nás hrabou. Zkoulovali jsme je s Derikem tak, a
~ výskaly, 
~e u
~ to sta

í.
Pak nás Sára zavedla p

ainou na jejich rozhlednu. Sice nebyla nejlep
aí viditelnost, ale rozhled tu byl dost slu
aný. Na
ael jsem stopy na cest
, kterou jsme p
Yi
ali, byl vid
t i ledopád, který jsme museli tak pracn
 p
Yelézat a kousek od nás se ty

ila samotná Olomona. Její vrchol se ztrácel v mlze a mracích.
Znovu jsem pocítil nutkání jít blí
~. Ano, tohle je místo, kam máme p
Yijít. M
oj zrak jel od úpatí hory stále vý
a a
~ do míst, kde za

ínala mlha. A tam stál on a 

ekal na nás. M
l jsem pocit, 
~e vidím skvrnu, která se pohnula. Cht
lo se mi jít a na nic kolem sebe se neohlí
~et.
 Zví
Yata u
~ ode
ala,  pronesl mu
~ský hlas za na
aimi zády. Polekal jsem se. Ale ob
 dívky s d
ov
rou pohlédly na starce, který se tu objevil a 
aly se s ním p
Yivítat.
Stál tu prostovlasý v plá
ati z ov

í vlny a nezdálo se, 
~e by mu byla zima. M
l jsem pocit, 
~e upírá pohled na stejné místo, jaké já.
 Ty taky odejde
a, strý

ku?  ptala se Sára.
 Moje stromy a kv
tiny nemohou odejít. Z
ostanu tady s nimi. 
 A kam bychom m
li jít,  divila se Emi.
 Jen n
kam kousek dál od Olomony,  odpov
d
l sta
Yec,  mo
~ná to tu chvíli bude nebezpe

né. 
 Jako tenkrát, kdy
~ tu strý

kovi um
Yela teta?  polekala se Emi a znervózn
la.
 Neboj se, stihnete odejít v

as, uklid
Hoval ji mu
~.
 Já u
~ bych 
ael dom
o,  zavrt
l se neklidn
 Derik. 
Sta
Yec pohladil Sáru po vlasech a v
aichni jsme seb
hli k chat
, kde jsme se je
at
 chvíli koulovali.
Vrátili jsme se mok
Yí a promrzlí. Uvnit
Y chaty vládla nervozita. Starý kouzelník n
co míchal u plotny, ale jedním okem pozorn
 hlídal Annu, která se dohadovala s Aramem.
 Tati,  zavolala Emi a spolu s Derikem chytili Arama ka
~dý za jednu ruku. 
Jako kdyby je ani nevid
l. I kdy
~ ob
 d
ti vypadaly, 
~e jsou na podobné p
Yehlí
~ení zvyklé, bylo mi jich líto. Prima tátu jsem si p
Yedstavoval úpln
 jinak.
 Opravdu musíme je
at
 chvíli po

kat. 
tvrtý p
Yijde, v

Yte mi. 
 U
~ není 

as. My ostatní jsme p
Yece tady,  vrt
l hlavou Aram.
 Ale nejd
Yív musíme být v
aichni. V
aichni - rozumíte?! 
 Já opravdu nevím. Ale m
li bychom jít. 
 Tak si sakra je
at
 na chvíli sedni a dr
~ hubu,  vyp
nil starý kouzelník d
Yív ne
~ polévka, kterou míchal. Kupodivu to ú

inkovalo. Aram se posadil, i kdy
~ jen na kraj 
~idle a stejn
 nespustil o

i ze dve
Yí. Jejich nervozita se p
Yenesla i na m
.
Byl to podivný den. 
ekali jsme a po
Yádn
 nev
d
li na co. U
~ jsme byli docela blízko, na dosah, ale stále jsme nev
d
li, co se bude dít dál. P
Yemý
aleli jsme o 
~ivot
 a smrti, o spole

ném snu, který se nám v
aem zdál, i o pocitech z n
j. M
l jsem strach, ale zárove
H jsem byl zv
davý, kam nás na
ae poslání dovede. Bude se nám zase n
co zdát, ptali jsme se sami sebe ve

er, kdy
~ jsme uléhali na podlahu do ko
~e
ain. Dlouho jsem nemohl usnout, mo
~ná jsem se trochu bál toho zvlá
atního prostoru, který mi poslední zvlá
atní sen nabídl. Nakonec m
 spánek p
Yemohl a znovu m
 zavedl na to zvlá
atní místo, kde jsem nem
l své obvyklé t
lo - mohl jsem se oblékat do barev, do mlhy, do t
Ypytu, do temnoty - jen si vybrat. Neustálý pohyb mezi galaxiemi mi vnucoval pocit mo
Yské nemoci. Nemohli pochopit, 
~e se mi to nelíbí - nic lep
aího neznali. Hmotná existence jim p
Yipadala primitivní. Ale byli milí, sna
~ili se m
 pochopit a sna
~ili se, abych pochopil i já. Pot
Yebujeme tvoji pomoc, 
Yekli mi nakonec, ne
~ jsem se probudil.
Otev
Yel jsem o

i a cítil se nádhern
 odpo

atý. M
oj p
Yíjemný pocit naru
aovalo jen hladové svírání 
~aludku. Potichu jsem se vymotal z klubka spá


o a natáhl se na polici pro kuku
Yi

nou placku. Místo placky jsem nahmátl hebké t
lí

ko a ozvalo se známé zaprskání. 
Podíval jsem se pro jistotu na to kulaté stvo
Yení zblízka a opravdu. 
}uli se podrbal za uchem a pak si v mé dlani umyl 

umá

ek. Ne
~ jsem se vzpamatoval, vklouzl do mého rukávu a za

al cestovat sm
rem k mé kapse.
 A kde je tatínek? Já chci tatínka,  zak
Houral rozespalý Derik a za

al cloumat svou sestrou. Rozhlédl jsem se po spá

ích. Opravdu. Aram zmizel.
Postupn
 se v
aichni probudili a vypukl zmatek. Anna se chvíli zlobila, chvíli b
dovala, Emi ji uklid
Hovala a starý kouzelník si p
Yed tím rámusem zacpával u
ai.
Sára vyb
hla ven, ale za chvíli se vrátila a kr

ila rameny. Emin otec u
~ nebyl v dohledu.
 Musíme za ním. Ale co s d
tmi,  strachovala se Anna. 
 Sára je odvede k bratrovi. Poradí si s nimi. 
 Já se bojím,  f
Hukal Derik a dr
~el se Anny za sukni. 
 Sáro, prosím t
,  oto

il se kouzelník na zjizvenou dívku,  doká
~e
a Emi a jejího btratra odvést do druidovy jeskyn
? 
 Samoz
Yejm
. Po

káme u n
j, ne
~ se vrátíte. 
 Jsi rozumné d
v

e,  pochválil ji Triton a napakoval do jejich zavazadel spoustu jídla.
Pomohl jsem Derikovi s oblékáním a doprovodil je kousek cesty ke skalám. Tam se ke mn
 Emi natáhla a dala mi pusu na rozlou

enou. Chvilku jsem z
ostal rozpa

it
 stát, pak jsem je
at
 krátce zamával a vrátil se.
Mezitím se oblékli a p
Yipravili na cestu i Anna se starým kouzelníkem. Vy
ali jsme ven. Aramova stopa vedla p
Yímo k hlavnímu kráteru Olomony.
 Snad bychom m
li je
at
 po

kat na 
tvrtého,  ti
ae a nejist
 se ozvala vystra
aená Anna.
 Nechali jsme vevnit
Y vzkaz. Co víc m
o
~eme ud
lat?  domlouval jí Triton a vyrazil na cestu. Podal jsem Ann
 vodící 
Yemínek a sna
~il se jít mírn
 kamenitým terénem. Obdivoval jsem, s jakou jistotou se nau

ila na
ae slepá p
Yítelkyn
 v horách na
alapovat a pohybovat se. Stoupali jsme v Aramových stopách, p
Yesn
 ve sm
ru, kam nás vedl i ná
a vlastní instinkt. Te
 u
~ jsme nepat
Yili sami sob
, nebo
e jsme p
Yekro

ili poslední hranici na
aeho vlastního 
~ivota a 
ali vst
Yíc tomu neznámému, který pot
Yeboval na
ai pomoc. Sny nás p
Yipravily na mo
~né i nemo
~né.
Pomalu jsme stoupali v 
aikmých serpentinách. N
kolikrát jsme odpo

ívali a jednou se posilnili na dal
aí cestu. Výstup byl del
aí, ne
~ jsem si p
ovodn
 p
Yedstavoval. 
A pak jsme ho uvid
li. Velký zelený drak s ocasem a k
Yídly na nás kýval svou zubatou tlamou. P
Yekvapilo m
, 
~e se ho nebojím. Uv
domoval jsem si, 
~e je to on, kdo nás zavolal a 
~e to vlastn
 není jeho skute

ná podoba, 
~e ji zvolil spí
a náhodn
, z nutnosti kv
oli zdej
aím podmínkám. Jeho k
o
~e sice vypadala na první pohled zelen
, ale ve sv
tle se m
nila do hedvábného lesku nejr
ozn
j
aích barev.
Neklidn
 p
Ye
alapoval na malé plo
aince, plné sope

ného prachu. Kone

n
 jsme dorazili a
~ k n
mu a 

ekali, co bude.
V té chvíli nás telepaticky oslovil. Sna
~il se vyjad
Yovat jednodu
ae a já mu bez problém
o rozum
l.
 Ne
Yíká n
co?  zeptal se starý kouzelník a já pochopil, 
~e bych m
l asi tu a tam p
Yekládat. Za

al jsem tedy psát do jemného sope

ného prachu. 
`lo to pomalu. Triton 

etl mé 

máranice Ann
 a roz

ilovala ho moje t

~ká a nezku
aená ruka. Rychleji psát jsem prost
 nedokázal. Ostatn
 donedávna jsem psát nedokázal v
obec, tak a
e je rád, 
~e se sna
~ím. Také nebylo jednoduché vyjád
Yit slovy to, co mi drak telepaticky p
Yedával. N
které obrazy jsem nepochopil a tudí
~ ani nedokázal vysv
tlit dál.
Drak v
aak pochopil, 
~e máme problémy s chápáním a zavedl nás do skalní dutiny, která p
Yipomínala svým vybavením místnost. Byla tu r
ozná pr
ohledná okénka, dva dlouhé schody, na které jsme se posadili a uprost
Yed vy

níval zvlá
atní útvar p
Yipomínající fontánu. V tekutin
 plavala nebo spí
a se vzná
aela t
Ypytivá bílá koule a osv
tlovala celé okolí.
U jedné st
ny stál Aram a cosi tam kutil. Stále je
at
 jsme se udiven
 rozhlí
~eli. Drak si ud
lal pohodlí. Jeho ocas kon

il a
~ daleko v chodb
, a

koliv jeho hlava spo

ívala t
sn
 u fontány. Triton nejist
 poposedával a st
Yídav
 sledoval Arama a m
.

ekejte, signalizoval mi opakovan
 drak. Náhle se Aramovi poda
Yilo rozsvítit n
kolik 
Yad sv
týlek ve st
n
. Udiven
 jsme sledovali ten zázrak. Aram stále je
at
 p
Yejí
~d
l rukama po st
n
. Náhle se ta r
oznobarevná sv
tla sjednotila a za

ala v
aechna blikat zelen
. Aram odstoupil od st
ny a z
ostal stát vedle nás. Potom nás oslovil zvlá
atn
 zabarvený hlas.
 P
Yátelé, jsem rád, 
~e jste p
Yi
ali. My jsme n
co jako ochránci z hv
zd. Dohlí
~íme na klidný vývoj v
aech neagresivních forem 
~ivota. Nep
Yíznivé okolnosti m
 donutily tu nouzov
 p
Yistát a necht
n
 jsem naru
ail zdej
aí podmínky. Omlouvám se za 
akody vám zp
osobené. D
kuji, 
~e jste p
Yi
ali. Snad se nám spole

n
 poda
Yí znovu vdechnout sílu opravené junet
. To je ta svítící koule, kterou vidíte p
Yed sebou. Vy v
aichni v sob
 nosíte 

ást její síly. Já také. Abychom dokázali spolupracovat, byl jsem nucen vyp
oj

it si n
které va
ae schopnosti a nastudovat va
ae v
domosti, zvyklosti a zp
osoby komunikace. Cítím, 
~e mi rozumíte a to je dob
Ye. 
Hlas se na chvíli odml

el. Drak se zavrt
l a p
Yesunul hlavu na druhou stranu fontány. Vycítil jsem jeho vnit
Yní neklid a obavy.
 A

koli jeden z vás chybí, budeme se muset pokusit o p
Yenos energie co nejd
Yíve. Moje 
~ivotní funkce u
~ jsou tém

Y na nule. B
hem p
Yesunu energie zachovejte prosím klid a rozvahu. Va
ae mysl se pravd
podobn
 setká se zvlá
atnostmi na
aeho sv
ta, který se od zdej
aího dost li
aí. Pokud se nebudete chtít stát sou

ástí a odevzdat sv
oj 
~ivot junet
, podr
~te si prosím b
hem celého p
Yenosu ve své p
Yedstav
 podobu místa, kde se chcete po skon

ení procesu objevit. Pokusím se vrátit vám va
ae p
ovodní schopnosti a nenaru
ait u
~ zdej
aí 
~ivotní podmínky. Pot
Yebujete 

as na p
Yípravu k akci? 
 Ano,  odpov
d
li jednohlasn
 moji p
Yátelé.
Ne, u
~ není 

as, odpov
d
la drakova mysl.
 To je zvlá
atní - on nás opravdu p
Yesune, kam budeme chtít?  nemohla si srovnat my
alenky Anna.
 M
li bychom si domluvit konkrétní místo, bude pak pro nás jednodu
a
aí udr
~et spole

nou p
Yedstavu. Dare, ty tomu drakovi rozumí
a. M
o
~e
a mu také sd
lit na
ai p
Yedstavu?  obrátil se na m
 starý kouzelník. P
Yikývl jsem.
 Vrátíme se do chaty, kde jsme naposledy spali. Souhlasíte?  navrhl Aram.
 To je rozumné,  p
Yikývl Triton.
 Jak já si mohu to místo p
Yedstavit, kdy
~ jsem ho nevid
la,  strachovala se Anna.
 P
Yedstav si, Dare, chatu a nás v
aechny p
Yed ní a pov
z drakovi, 
~e p
Yesn
 tohle chceme. Doká
~e
a to? 
Kývl jsem, zav
Yel o

i a pokusil se soust
Yedit. Vybavil jsem si horu, pod ní chatu a postupn
 své p
Yátele.
Vtom se drak zdvihl a vycouval z chodby. N
kdo je venku, n
co se d
je, sd
loval mi. Vyb
hl jsem za ním.
Proti drakovi stáli Dag a Benedikt s nata
~enými zbran
mi a vedle nich na zemi le
~el na nosítkách Frank.
Ne, to nesmíte, on je p
Yítel, sna
~il jsem se gestikulovat, abych zastavil jejich útok.
 Hej, zastavte to,  za
Yval Frank a trochu se nadzdvihl na nosítkách,  nesmíte mu ublí
~it. 
Oba na
ai p
Yátelé se zarazili, sklonili zbran
, ale z
ostali ve st
Yehu. Frank jim za

al tlumo

it moje my
alenky. P
Yedstava, 
~e drak je ten, kdo nás volal a 

ekal na nás, se jim nijak zvlá
a
e nezamlouvala. 
Máme málo 

asu, posp

ate si, signalizoval mi drak.
Frank obtí
~n
 p
Yesv
d

oval Benedikta, 
~e s námi nemohou a musí se vrátit zp
t do chaty.
 Opravdu trváte na tom, abychom ode
ali?  ptal u
~ se pot
Yetí ned
ov

Yivý Benedikt. Vá
~n
 jsem p
Yikývl a 
ael pomoci vysílenému Frankovi vstát a pokusil se ho co nejrychleji dostat chodbou dovnit
Y. P
Yi tom jsem se mu sna
~il p
Yedat informace, které jsme dostali.
Na
ai p
Yátelé stáli u
~ kolem fontány a ohlí
~eli se po nás. Na obvodu nádr
~e jsem si v
aiml obrys
o rukou.
 Nyní vlo
~íte své dlan
 na vyzna

ená místa,  
Yíkal práv
 ten zvlá
atní hlas,  také vítám posledního 

lena va
aí skupiny. 
 Já ho sly
aím,  podivil se Frank, kdy
~ se op
Yel o fontánu.
 Je
at
 jednou vás prosím, abyste zachovali klid p
Yi 

emkoliv, co za
~ijete a abyste upínali svou mysl na p
Yedstavu místa, kam se chcete dostat. Je to opravdu d
ole
~ité. Mysl ka
~dého z vás se te
 stane myslí hromadnou a propojenou, ale nebojte se toho a udr
~te si svou p
Yedstavu. Ta vás potom zase bezpe

n
 vyvede zp
t do va
aeho sv
ta. Pokud se p
Yenos poda
Yí, u
~ se potom neuvidíme. D
kuji vám za va
ai ochotu spolupracovat a slibuji, 
~e budeme ochra
Hovat i va
ai galaxii v p
Yípad
 jejího ohro
~ení. 
Moc jsem nerozum
l, co tím míní, ale ur

it
 to myslel smrteln
 vá
~n
. Drakovo v
domí vysílalo k tomu hlasu pocity ve smyslu  mám t
 rád, jsi sou

ástí mého já a bude
a mi velice chyb
t.  I já jsem si te
 uv
domoval fakt, 
~e b
hem p
Yenosu energie ten, který s námi hovo
Yí, zem
Ye a ten, který v
zí v drakov
 t
le, z
ostane sám. Sám pak poletí mezi hv
zdami k té své, kde je doma, a její
~ podobu jsme 

áste

n
 zahlédli ve snu. 
 Je
at
 chci upozornit mu
~e, který rozumí silám energie,  obrátil se hlas p
Yímo na starého kouzelníka,  
~e i on m
o
~e pomoci usm
r
Hovat emoce a psychické výkyvy zú

astn
ných lidí. 
V záv
ru by m
l v
aechny své síly zam

Yit na bezpe

ný p
Yesun do vybraného místa, nebo
e moje síla u
~ mo
~ná nebude na v
aechno sta

it. Je
at
 vás chci varovat, 
~e p
Yi odletu mého syna se bude chv
t zem
 a padat kamení. Z
osta
Hte v úkrytu, dokud vám mladý mu
~, který umí mluvit s námi, ale ne s vámi, ne
Yekne, 
~e je konec. 
Ucítil jsem, jak se drakova mysl zachv
la skoro a
~ lidskou bolestí..
 Te
 vlo
~te své dlan
 do nazna

ených obrys
o a p
Yedstavte si místo, na které se chcete p
Yesunout. Sbohem, p
Yátelé. 
Sbohem a 
a
eastnou cestu, pop
Yál jsem jim v duchu a p
Yitiskl svou ruku do vyzna

eného místa. 
Zá
Ye Junety potemn
la, sv
télka na st
n
 za

ala barevn
 blikat a já se sna
~il vyvolat co nejjasn
j
aí obraz chaty na úpatí hory. Obrysy okolního sv
ta se rozplynuly, nebe bylo naho
Ye i dole a barvy z mého snu se proplétaly mezi hv
zdami. Moje mysl plula mezi hudbou a tichem v nádherné rovnováze klidu, míru a jistoty. U
~ nebylo po 

em tou
~it, u
~ nebylo nad 

ím plakat. V
aechno vylo smazáno hudbou a barvami.
Náhle se v barvách zableskl obraz chaty v horách na zvlá
atním kruhovém pozadí. To pozadí se zaost
Yovalo a
~ do chvíle, kdy jsem si uv
domil, 
~e to jsou o

i starého kouzelníka. Propalovaly se barvami a
~ do mé mysli a p
Yipomínaly mi obraz chaty. Nebyl jsem si jist, zda se tam chci opravdu vrátit, ale p
Yed chatou stál Benedikt a Emi, báli se o m
 a já to v
d
l. Náhle se mi do k
o
~e na b
Yi
ae za
ealy dob
Ye známé drápky a já si uv
domil, 
~e mám je
at
 jednoho pasa
~éra na kterého Emi 

eká. Musíme se vrátit.
P
Yijal jsem kouzelníkovu vizi a zárove
H ucítil jeho p
Yítomnost. Jsou tu i ostatní? Zachytil jsem my
alenky Anny, které se soust
Yedily na chatu a na Daga. Vida, asi jí není lhostejný, pousmál jsem se v duchu a pátral dál. Aramova mysl byla silná, p
Yipoutaná k d
tem a 
~en
. A co Frank? Nemohl jsem nalézt 
~ádnou stopu jeho p
Yítomnosti.
Hledal jsem mezi barvami, mezi tóny. Náhle se p
Yede mnou za

ala zv
t
aovat hv
zda a já ucítil drakovo v
domí. Tahle je m
oj domov, vysv
tloval mi. A

koliv se vracím sám, pokra

oval, nesu ve své mysli v
ae, co znal m
oj otec i du
ai va
aeho p
Yítele, který chce odejít se mnou. Nemá u
~ 
~ádné pouto s va
aí zemí, hledá klid, dokonalost a jeho smysl pro harmonii p
Yinese mé planet
 n
co zvlá
atního a krásného. Jsem 
a
easten, 
~e cht
l jít se mnou. Juneta u
~ má zase sv
oj dokonalý svit a plný stav energie. I v tob
 z
ostal zlomek její síly, u
~ívej ji k ochran
 
~ivota. A te
 u
~ se vra
e - dál u
~ s námi nem
o
~e
a.
Do víru barev se znovu propálily Tritonovy o

i, nyní je
at
 o n
co zu
Yiv
j
aí ne
~ p
Yedtím a zavolaly m
 zp
t do kruhu vracejících se. Pak jsem se propadl do spánku 

i mdloby a víc u
~ si nepamatuji.

					X  X  X

 Dare, probu
 se, pot
Yebuji pomoc,  zaslechl jsem z velké dálky chraptivý hlas starého kouzelníka. 
 No tak, Dare,  p
Yidal se Benedikt a n
kdo mi plácl mokrý hadr na 

elo. Otev
Yel jsem o

i a sv
t se zato

il. A aby toho nebylo málo, za

ala se chv
t zem
. Za mnou se ozvalo polekané vyjeknutí. Benedikt m
 posadil a op
Yel o st
nu. Op
t jsme byli v chat
. 
 No tak, napij se,  dr
~el mi u rt
o hrnek a já netu
ae nic zlého polkl. Tekutý 
~ár se mi propálil a
~ do plic. Kdy
~ jsem kone

n
 mezi ka
aláním popadl dech, sv
t se ustálil v p
Yijatelné rovnováze.
 Pomoz mi, Dare,  znovu vedle m
 zasténal Triton. Vzal jsem ho za ruce. Byly chladné, zpocené a chv
ly se.
 Sna
~il jsem se, tak jsem se sna
~il...nemám dost sil. 
Rozhlédl jsem se kolem sebe. Dag sed
l poblí
~ spící Anny a naproti vedle krbu se nad Aramem sklán
la neznámá 
~ena a kolem ramen dr
~ela z jedné strany Emi a z druhé Derika.
 Chce
a trochu 

aje?  oslovil m
 dal
aí hlas a já zdvihl o

i k malé známé postav
. Pusa se mi sama roztáhla do úsm
vu, kdy
~ jsem poznal Tima.
 Já u
~ je nedovedu... Dare, kde jsi. 
Rychle jsem si loknul 

aje a znovu obrátil svou pozornost ke starému kouzelníkovi, který m
 volal. Tenkrát chytil mou ruku a p
Yitiskl si ji na hru
. Zav
Yel jsem o

i a ihned jsem se za

al propadat do jiné hladiny v
domí. Chvíli jsem nenalézal 
~ádný záchytný bod. Pokusil jsem si vybavit Tritonovy rysy. A v tom jsem se ocitl mezi nimi.
U
~ jsme doma, sd
lil jsem jim radostn
. Na
ai blízcí jsou v chat
 s námi a 

ekají. Pak jsem si p
Yedstavil, jak se v
aichni probouzíme a za

al jsem se vracet zp
t do reality. 
 Probouzejí se,  zaslechl jsem r
ozné hlasy a pak se místnost v chat
 zm
nila ve veliký mumraj. Jeden p
Yek
Yikoval druhého a v
aichni mluvili najednou.
 Díky, Dare,  zasípal mi do ucha známý hlas a pak se kouzelník t

~ce rozka
alal. Cht
l jsem se rozhlédnout po nádob
 s 

ajem, kdy
~ mou mysl prostoupil poplach. Musíme n
kam pry

, na volné prostranství, na n
jakou louku, kde nám nic nespadne na hlavu. Musel jsem v o

ích p
Yátel vypadat jako cvok, kdy
~ jsem jim v rychlosti házel oble

ení a vystrkoval je ven z chaty. Vlastn
 to vzali jako dobrou zábavu.

`plhali za mnou strnou cesti

kou a
~ na rozlehnou plá
H a do jejího st
Yedu jsem zamí
Yil. Byl opravdu nejvy
a
aí 

as, nebo
e zem
 se za

ala ot
Yásat v pravidelných záchv
vech.
Anna propadla panice a tvá
Yila se velice vyd

aen
. Pak se p
Yitiskla k Dagovi a rozplakala se. Propána, ona snad opravdu zase vidí, uv
domil jsem si trochu opo
~d
n
. V
obec mi nep
Yi
alo divné, 
~e jde tentokrát po cest
 sama a s takovou jistotou. D
Yív jsem si její tápání bolestn
 uv
domoval p
Yi ka
~dém pohledu, ale normální ch
oze jsem si te
 nev
aiml.
Zem
 se znovu zachv
la. Ohlédl jsem se k ho
Ye. Z vrcholku se drolilo kamení a laviny sut
 o
~ivily srázy.
Do mé dlan
 vklouzla malá ru

ka a já v
d
l, 
~e je to Emi. 
 Dare, 
Yekni, opravdu se nám nic nestane? 
Zavrt
l jsem hlavou.
 Mo
~ná, 
~e i ty bys u
~ zase mohl mluvit, kdy
~ se ná
a táta uzdravil a Anna op
t vidí. 
P
Yekvapila m
 svou úvahou. Mo
~ná bych to m
l zkusit, ale ne te
, tady p
Yed ní bych se asi styd
l. Rad
ji jsem jen pokr

il rameny a ukázal na svou nohu, která kulhala po
Yád dál.
 Ale to nevadí, Dare, já t
 mám ráda i tak. P
ojdeme te
 spole

n
 k nám dom
o a já t
 nau

ím po
Yádn
 psát a jezdit na koni. 
Odpov
d
l jsem nev

Yícnou grimasou.
 No, a kam bys asi tak jinam 
ael, neví
a? Ostatn
 táta se strejdou u
~ se na tom stihli domluvit. A máma je taky bezva, v
aak uvidí
a! 
Dal
aí ot
Yes byl tak silný, 
~e jsme ztráceli rovnováhu. Emi se m
 chytila pevn
ji a já ucítil náhlou zm
nu ovzdu
aí. Byl jsem leh

í a klidn
j
aí. Ohlédl jsem se, odkud p
Yichází ta zvlá
atní vlna a uvid
l Tritona. Nem
l 

epici a vlasy i vousy se mu lehce vzdouvaly ve v
tru. Narovnal se a jeho postava te
 vypadala vy
a
aí ne
~ obvykle. Pocítil jsem p
Yed ním nezvyklý respekt.
 On nás chrání n
jakým kouzlem, vi
?  
apitla Emi nejist
. A já mu mohu pomoci, uv
domil jsem si, zvládneme to, vydr
~íme cokoliv, co bude.
Nad horou se zablesklo a v malé chvilce se rozpoutalo bou
Ykové i sn
hové peklo. Viditelnost se sní
~ila na p
ol metru a zem
t
Yesení vyvrcholilo.
Odlétají.
Sbohem Franku, sbohem... Mo
~ná by se mi tam, kam letíte, taky líbilo. 
H
Ym
ní ustalo a sn

~ení zvolna 
Yídlo.
 A je po v
aem. 
 Dare, ty jsi promluvil,  zajásala Emi a b

~ela to 
Yíct i ostatním.
 Opravdu mluvím,  zkou
ael jsem sv
oj nový hlas sám pro sebe. 
Za chvilku se v
aichni shlukli kolem m
 a dotírali, a
e jim n
co povím. U
~ dlouho jsem se necítil tak trapn
.
 Já..., je
at
 jsem si nezvykl, 
~e mluvím,  koktal jsem.
 Netrap ho, nech ho chvíli vzpamatovat,  krotil Benedikt Tima, který m
l hned tisíc otázek najednou.
 Tady jsou,  objevil se u nás i Artur s Bororem.
 Neboj se,  pohladil po rameni Sáru Bororo,  ná
a druid je v po
Yádku. Zdá se, 
~e u
~ to v
aechno skon

ilo. M
o
~eme jít zkontrolovat chatu, jak p
Ye
~ila. 
Za

alo se vyjas
Hovat a vlo

ky sn
hu se sná
aely u
~ jen tu a tam.
Pomalu jsme se p
Yesunuli zp
t. Pohled na chatu nás ale moc nepot

ail. Polovina st
Yechy a jedna st
na se sesunuly pod náporem n
kolika balvan
o. No, tady u
~ se moc neoh
Yejeme.
 V
aechno, co se dá zachránit, p
Yest
hujeme zatím do druidovy jeskyn
,  rozhodl Bororo a hned za

al s Arturem organizovat práce s p
Yesunem toho nejd
ole
~it
j
aího - zásob, teplého oble

ení a p
Yikrývek.
N
kdo se dotkl mého ramene. Triton. Starý kouzelník u
~ m
l zase svou 

apku, mírn
 se hrbil a ve svém o
aunt
lém plá
ati vypadal bezbrann
 a ne
akodn
. Kývl na m
, abych ho následoval. Poode
ali jsme stranou od ostatních. Obloha na obzoru se za

ala protrhávat a vrcholky hor se rozjasnily n
kolika slune

ními paprsky.
 Cht
l jsem se s tebou rozlou

it, Dare. Odcházím. 
 Ale...,  nev
d
l jsem najednou, co na to 
Yíct.
 S Annou u
~ jsem se rozlou

il. U
~ m
 tu nepot
Yebujete. 
 Jen
~e my..., máme vás rádi,  vypadlo ze m
 d
Yív, ne
~ jsem se mohl za

ít styd
t.
 Mluv za sebe, Dare. Ví
a, trochu jsem t
 zeza

átku podce
Hoval, ale pak jsem p
Yi
ael na to, 
~e z tebe jednou bude mimo
Yádn
 silná osobnost. 
 To je nesmysl... 
 Nep
Yeru
auj m
! Tu sílu, co v sob
 nosí
a by ses m
l nau

it ovládnout a pou
~ívat. Jsi na dobré cest
. M
o
~e
a trénovat, co jsem t
 nau

il. Jednou mo
~ná potká
a n
koho... 
 A nemohl byste m
 u

it dál vy, Tritone? 
 Sakra, co m
 zase p
Yeru
auje
a?! Bez toho mluvení se s tebou n
jak líp vycházelo,  nasadil sta
Yík sv
oj jedovatý odstín hlasu, aby zakryl rozpaky. Díval se na m
 a p
Yemý
alel. Op
toval jsem mu jeho pohled a cítil vzájemné sympatie a zá
~itky, které nás spojují a v
~dycky spojovat budou.
 Dobrá,  
Yekl pak,  vrátím se tak n
jak za dva roky, abych vid
l, co z tebe je. Pak uvidíme. Pozdravuj ostatní a nezapome
H trénovat. 
P
Yi posledních slovech se zase nap
Yímil a ne
~ do
Yekl svou v
tu, u
~ tu nap
ol nebyl. 
Kdy
~ zmizel, za

al jsem si p
Yipadat n
jak zraniteln
j
aí.
Vtom se zavlnila moje kapsa a já v ní polapil malé chlupaté t
lí

ko. 
 Tak tys to p
Ye
~il, mr
Housku,  
Yekl jsem cvi

n
 nahlas a set
Yel rukávem zatoulanou slzu,  to bude mít Emi radost, ...